PŘEHLEDNĚ: Milníky ukrajinské krize

Kyjev/Praha – Most mezi západem a východem, na kterém Ukrajina leží, se v současnosti pomalu hroutí. Napětí mezi dvěma civilizačními směry přináší zemi opakovaně problémy. Přitom po konci tzv. oranžové revoluce před devíti lety v očích mnoha lidí čekaly Ukrajinu klidné doby. Šlo o naději, která se během čtvrt roku zvrhla v krvavé střety, desítky mrtvých a revoluční ohně udržované v centru Kyjeva dlouhé týdny. Zde je její příběh:

ORANŽOVÉ KOŘENY


Ukrajina marně čeká na klid od „oranžové revoluce“, kterou vyvolalo druhé kolo prezidentských voleb z roku 2004. Jejich vítězem byl vyhlášen současný prezident Viktor Janukovyč. Opozice se ale kvůli údajnému zfalšování voleb vzbouřila a země se rozdělila na dva tábory. Převážně agrární a chudší západ podporoval opozičního proevropského kandidáta Viktora Juščenka a rusky mluvící průmyslové regiony na východě se postavily za Viktora Janukovyče.

KONEC NÁMLUV – ZAČÁTEK NEVOLE


Listopad 2013

Ukrajina vře od loňského 21. listopadu. K překvapení značné části veřejnosti i zahraničí vycouvala ukrajinská vláda od podpisu Asociační dohody s EU. Z pohledu Janukovyče zřejmě zvítězil pragmatismus: na jedné straně příslib ekonomické spolupráce a v budoucnu možná něco víc, na straně druhé pak mocná zbraň například v podobě levnějšího plynu. Lídři Ukrajiny zvolili vstřícnější ruskou cestu. Své rozhodnutí oficiálně zdůvodnili tím, že zatím není jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU. 

MAJDAN V OBLEŽENÍ LIDU


Tři dny po odmítnutí bližší spolupráce s EU se desítky tisíc lidí vydávají do centra Kyjeva. Náměstí Nezávislosti (Majdan) se stává hlavním dějiště protestů po celou dobu až dodnes. Vedení opozice, v tu chvíli ještě v zárodku, nejdříve organizuje seriál klidných manifestů. Demonstrace za evropskou Ukrajinu tehdy vyplňují projevy, diskuze, koncerty a kolem pódia vyrůstají stany.

Prosinec 2013

Opoziční „městečko“ vybudované původně pro střety pouhých argumentů se záhy změnilo v nefalšované barikády. Začátek prosince vítá ve středu Kyjeva na půl milionu lidí a prvně definuje cíl, který se po celou dobu nemění – odstoupení vlády a předčasné volby. O týden později se na Majdanu sešel až milion odpůrců vlády. Jako vůdci se profilují lídři menších opozičních stran Vitalij Kličko, Arsenij Jaceňuk a Oleh Ťahnybok.  

Demonstranti postupně obsazují několik úřadů, včetně kyjevské radnice. Policie zasahuje obušky, záběry zkrvavených demonstrantů vyvolávají bouři nevole. Po tomto zákroku se demonstrace rozrostou na statisícové nedělní akce, připojují se i další města.

FANOUŠCI PŘEBÍRAJÍ ULICE


Leden 2014

Charakter protestů se definitivně mění v okamžiku, kdy iniciativu v ulicích převzaly radikální skupiny Pravý sektor a Společná věc, jejichž členové stojí za násilnými akcemi a jednání oficiálních opozičních vůdců s vedením země výrazně komplikují. Jádrem hnutí Pravý sektor, jež nemá oficiální politickou doktrínu a členství země v EU údajně jejím cílem není, jsou militantní fanoušci fotbalového klubu Dynamo Kyjev a jejich maskovaní členové útočí při demonstracích na policisty železnými tyčemi, kamením a zápalnými lahvemi. Opoziční lídři přiznávají, že nad chováním tvrdého jádra prakticky ztrácejí kontrolu.  

OBUŠKY S OPOROU ZÁKONA


Janukovyč podepsal 17. ledna zákony, které tvrdě postihují účastníky demonstrací u státních úřadů. Celkem devět paragrafů považovala ukrajinská opozice, aktivisté i Evropská unie za nedemokratické. Protivládní tábor proto žádal jejich odvolání. K dílčímu úspěchu opozice došlo až na konci měsíce - tehdy parlament devítku represivních zákonů zrušil a premiér Mykola Azarov spolu s celou vládou rezignoval. Mezitím ale během kyjevských střetů také zemřeli první lidé. Policie střílí gumovou i ostrou municí. Tvrdé jádro rebelů odpovídá kamením a zápalnými lahvemi.

EU ZASAHUJE


Únor 2014

Do ukrajinského sporu se s počátkem února výrazněji vložila Evropská unie. Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová navázala na cestu eurokomisaře pro rozšíření Štefana Füleho, přijela do Kyjeva a navrhla zemi program hospodářské pomoci. Sešla se s Janukovyčem i lídry opozice, její angažmá ale zklidnění konfliktu příliš nepomohlo. 

Poněkolikáté od začátku krize navíc dorazila také náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová. Mimo urovnání sporů musela řešit také doprovodné diplomatické faux-pas. To když do médií unikl rozhovor vysokých amerických diplomatů, kteří, též vulgárně, komentovali údajnou nepružnost diplomacie EU ve vztahu k Ukrajině. Janukovyč odjel na ZOH do Soči, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. 

KRVAVÉ ÚTERÝ


Dle aktuální situace se události vymkly kontrole na obou stranách. Za jediný den zahynulo při střetech s policií asi 18 lidí, včetně sedmi policistů. Situace se vyhrotila poté, co se demonstranti pokusili proniknout do sídla parlamentu, kde vládní většina nechtěla zařadit do programu schůze debatu o ústavní reformě, a znovu obsadili radnici. Během noci a rána se počet obětí zvýšil na 26 a s vážným zraněním bylo hospitalizováno 241 osob, včetně 79 policistů a pěti novinářů.

SVÍTÁ NADĚJE?


Den po mohutných střetech svitla bojující Ukrajině naděje. Prezident Janukovyč se s představiteli opozice dohodl na příměří a zahájení rozhovorů o ukončení krveprolití. Situace v centru Kyjeva ovšem zůstává velice napjatá a dochází k dalším potyčkám.