Janukovyč prý nevyloučil předčasné volby, v Kyjevě potvrzeno 75 obětí

Kyjev - Ukrajinský parlament odhlasoval konec „protiteroristické operace“ a žádá stažení sil do kasáren. Poslanci budou údajně během noci hlasovat o návratu k ústavě z roku 2004, což by znamenalo opětovné posílení pravomocí parlamentu na úkor prezidenta. S Janukovyčem jednali ministři zahraničí Německa, Francie a Polska. Návrh kompromisní dohody pak předložili opozici. Zatím se ale obě strany konfliktu neshodly. Podle polského premiéra Janukovyč vyjádřil ochotu jednat o uspořádání předčasných voleb ještě letos. Pouliční válka v Kyjevě si už vyžádala nejméně 75 obětí. Některé opoziční zdroje hovoří dokonce o 100 mrtvých a 500 zraněných. Opozice opět obsadila náměstí Nezávislosti, policie disponuje bojovými zbraněmi. A z kyjevského letiště mezitím prchají hodnostáři blízcí prezidentovi - registrováno bylo už víc než 60 zvláštních letů.

Video Bez komentáře: Krvavý den v Kyjevě
video

Bez komentáře: Krvavý den v Kyjevě

Ukrajina prožívá nejkrvavější dny od roku 1991, kdy získala nezávislost na Sovětském svazu. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od úterý se oběťmi nepokojů stalo nejméně 75 lidí. Podle opozice ale zemřelo 70 lidí jen během dnešního dne. A mrtví přibývají i v regionech. Ve Lvově podle agentury Interfax hasiči po likvidaci požáru v policejních kasárnách našli ohořelá těla dvou příslušníků speciální jednotky Berkut.

Dnešního jednání ukrajinské sněmovny se podle ruské agentury ITAR-TASS účastnilo 227 ze 450 poslanců. K opozičním zákonodárcům se přidali i nezávislí poslanci a několik zákonodárců z vládní Strany regionů prezidenta Viktora Janukovyče. „Dnes je naším hlavním úkolem ukončit krveprolití. První, co je třeba udělat, je stáhnout vojska, aby bratr nešel proti bratru,“ konstatoval opoziční lídr Vitalij Kličko. Poslanci odhlasovali usnesení, ve kterém odmítají použití zbraní ze strany policie. Žádají také, aby se pořádkové síly vrátily do kasáren. Opatření ale musí schválit předseda sněmovny Volodymyr Rybak, neví se však, kde se nachází. Pokud by se neobjevil do zítřka, může být odvolán. Z parlamentní tribuny zaznělo i poselství od vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Ta vyzvala opoziční předáky, aby už s prezidentem nejednali. Podle ní by měl být souzen za „masové vraždy“.

Demonstrantům, mezi nimiž jsou i bojovníci radikální pravice, se dnes podařilo znovu ovládnout bezmála celé kyjevské centrum, které v minulých dnech částečně obsadili těžkooděnci. Shromáždilo se zde na 30 tisíc lidí. Výsledkem prudké ranní opoziční ofenzivy je obsazení ústí ulice Hruševského, kde aktivisté budují nové barikády. Pronikli také na Chresčatyk a přilehlé Evropské náměstí. Podle kyjevských novinářů se jednotky pořádkových sil „masově“ vzdávají demonstrantům.

Policie podle agentury Unian na většině míst ustupuje, odstranila blokádu přilehlých ulic. V centru hoří hromady zapálených pneumatik, demonstranti zpevnili zátarasy kovovými konstrukcemi, ukořistěnými policejními štíty a troskami podpálených vozidel. Dobrovolníci plní lahve benzinem a vytrhávají zbytky dlažby, kterou pak předvoj na barikádách vrhá na hlavy policistů. Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, které z odpovědnosti za zmařené příměří obvinilo pravicové radikály. Jejich maskovaní bojovníci prý na policii zaútočili palbou ostrými náboji.

Video Pouliční válka v Kyjevě očima zpravodajů ČT - pozor, drastické záběry
video

Pouliční válka v Kyjevě očima zpravodajů ČT - pozor, drastické záběry

Mimořádný Horizont ČT24 k ukrajinské krizi

Radikální organizace Pravý sektor ráno označila příměří za „falešné“ a odmítla se jím řídit. Opoziční vůdce Arsenij Jaceňuk ale obvinil z porušení příměří příslušníky pohotovostních jednotek Berkut, kteří se podle něj pokusili vypálit konzervatoř, kterou opozice obsadila ve středu večer. „Z informací, které máme k dispozici, jasně vyplývá, že příměří porušila policie. Vyznat se v dané situaci je ale téměř nemožné, v ulicích probíhají ostré boje,“ podotkl Kličko.

Ukrajinský prezident podle BBC opoziční lídry obvinil, že dojednané příměří využili pouze k tomu, aby mohli radikály na Majdanu mobilizovat a vyzbrojit. „(Protestující) pokračují v ofenzivě, pracují jako organizované skupiny. Používají střelné zbraně včetně ostřelovacích pušek. Střílejí, aby zabíjeli,“ stojí v oficiálním prohlášení Viktora Janukovyče. „Abych byl upřímný, moji poradci mě neustále tlačí do těžkých rozhodnutí, jako je nasazení ještě větší síly. To ale nic neřeší, je tady mnohem efektivnější cesta – a to najít společné kompromisy. Na ukončení tohoto konfliktu stále ještě není pozdě,“ podotkl prezident.

Opozice naopak obviňuje policisty z využívání sniperů. Starosta Kyjeva Vladimir Makejenko opustil vládní Stranu regionů a hodlá za násilí v Kyjevě převzít osobní odpovědnost. „Žádná moc nestojí za lidské oběti,“ vzkázal prezidentovi.

O názorech expertů čtěte víc ZDE

Krvavý čtvrtek v Kyjevě - fotogalerie ZDE

Snajpři a titušky - o aktérech střetů v Kyjevě více ZDE


Hodnostáři a zbohatlíci prý houfně opouštějí zemi

Ukrajinští hodnostáři a zbohatlíci blízcí režimu prezidenta Janukovyče už údajně balí kufry s cennostmi a odlétají do zahraničí. Informace v tomto duchu z ukrajinských zdrojů se objevily v servisech ruské agentury Interfax a zpravodajského serveru BBC. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na dispečink kyjevského letiště Žuljany informovala o „64 zvláštních letech pro velmi významné osoby“.

Podle serveru newsru.ua, který se odvolává na nejmenované očité svědky, zvláštním letem odletěl prý i předseda ukrajinského parlamentu Volodymyr Rybak, a to ve společnosti vnučky a jejího manžela, jakož i velkého počtu zavazadel, dovezených dodávkou pro přepravu peněz. BBC zase přetiskla zprávu novinářky Anny Babinecové, že z letiště „v těchto minutách odlétají ženy s dětmi a psíčky“, na místě jsou „desítky mercedesů a lexusů“ a očití svědci na letišti viděli i mikrobusy na přepravu peněz se strážci vyzbrojenými automatickými zbraněmi.

Nepokoje se nevyhýbají ani zbytku země

Nepokoje a střety s mrtvými a zraněnými dnes hlásí i řada ukrajinských regionů, zejména v centrální a severovýchodní části země. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí je dnes klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek. Proruský Krym rovněž nevyloučil vyhlášení autonomie. (více si přečtěte zde)

České ministerstvo zahraničí apeluje na lidi, aby na Ukrajinu nejezdili. Pokud to jde, mají svou cestu odložit do té doby, než se situace uklidní. Pokud se tam přece jen vydají teď, měli by se podle ministerstva registrovat v databázi cestovatelů DROZD.


Neklid panuje v ukrajinské olympijské reprezentaci, která bojuje o medaile na olympiádě v Soči. Lyžařka Bohdana Macecká oznámila, že na protest proti policejním útokům na kyjevské demonstranty spolu se svým trenérem odstupuje z Her. Její rozhodnutí potvrdil Mezinárodní olympijský výbor. „Rozhodla jsem se, že se svého závodu ve slalomu vzdám. Neumím si představit, že stojím na startu, když na Ukrajině umírají nevinní lidé,“ řekla Macecká. Podle dalších zpráv se z ruského dějiště chystá odjet až polovina ukrajinské sportovní výpravy. Už ve středu chtěli ukrajinští sportovci uctít 25 obětí nepokojů černými páskami na rukou. MOV na základě Olympijské charty tuto možnost nepovolil.

Ministři zahraničí jednali s Janukovyčem, Rusko vyslalo ombudsmana

S Janukovyčem jednali šéfové polské, francouzské a německé diplomacie Sikorski, Laurent Fabius i Frank-Walter Steinmeier jen několik hodin poté, co v přestřelkách mezi demonstranty a policisty zahynuly desítky lidí. Kvůli bojům byla schůzka odložena. Na sídlo prezidentského úřadu útočil agresivní dav opozičních radikálů, ochranka musela tři vysoké evropské diplomaty odvézt.

Ministři zahraničí chtějí v Kyjevě zůstat do pátku. Sikorski na Twitteru označil schůzku s opozicí za „test navržené dohody“. Dříve polská agentura PAP s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že v jednáních s Janukovyčem se prý objevily vyhlídky na kompromis ohledně vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb a vypracovaní nové ústavy. Ještě dříve, během několika dnů, by měla vzniknout nová vláda. Možnost předčasných voleb zmínil poté i polský premiér Donald Tusk.

Francouzský ministr zahraničí Fabius po jednání s ukrajinskou opozicí: „Snažili jsme se diskutovat o různých variantách, jak zastavit násilí, a to zejména prostřednictvím vytvoření nové vlády a uspořádání nových voleb. Doufáme, že najdeme způsob, jak z této situace ven, ale je to velmi obtížné.“


Východisko z krize se má v Kyjevě pokusit najít umírněný ruský politik, ombudsman Vladimir Lukin, který v minulosti neváhal kritizovat ruské poměry. Na Ukrajinu ho přislíbil vyslat ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonátu s Janukovyčem.

Sousední státy se už připravují na uprchlíky

Státy EU sousedící s Ukrajinou se vzhledem k eskalaci násilí v postsovětské republice chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko už oznámily, že jsou připravené v případě nutnosti utečence ze sousední země přijmout. Česko zatím zvýšený zájem migrantů podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nezaznamenalo. Jeho kolega na ministerstvu vnitra Milan Chovanec ve středu uvedl, že vízový styk pro Ukrajince přijíždějící do Česka by se zatím neměl „rozmělňovat“. Cílem podle něj je, aby nedošlo k masivnějšímu přílivu Ukrajinců do ČR.

Ukrajinská krize na webu ČT24.cz

Jak vznikla ukrajinská krize? Přehledně ZDE.

Co se dělo v Kyjevě ve středu - více ZDE.

Zahraniční reakce na eskalaci násilí naleznete ZDE.

Reakce českých politiků čtěte ZDE.

Fotogalerii z nepokojů si pak prohlédněte ZDE


ŽIVĚ z kyjevských ulic (espreso.tv):

ŽIVĚ z kyjevských ulic (ukrstream.tv):