Blesková výměna. Itálie má novou vládu

Řím – Itálie má ode dneška novou vládu. Prezident Giorgio Napolitano jmenoval kabinet Mattea Renziho. Oficiální pověření ke zformování vlády dostal od italské hlavy státu včera. Matteo Renzi je čtvrtým premiérem za poslední čtyři roky, který navíc nevzešel z voleb. Žádnému z jeho předchůdců se nepodařilo prosadit potřebné a zároveň nepopulární ekonomické reformy. Šéf středolevé demokratické strany to chce změnit.

„Přijal jsem mandát, abych se stal premiérem, a proto cítím zodpovědnost a čest dát Itálii vládu naděje. Především mladým lidem, ale také všem ostatním Italům,“ uvedl Renzi. „Poprvé budeme mít vládu, kde křesla obsadí stejný počet mužů a žen. Vládu šestnácti ministrů a ministryň,“ poukázal.

Rekonstruovaný kabinet se bude opírat o stejnou koalici jako vláda předchozího premiéra Enrika Letty. Kromě demokratické strany v ní je Nová centristická pravice (NCD), kterou vede Angelino Alfano, dřívější spojenec kontroverzního expremiéra Silvia Berlusconiho, a další dvě menší středová hnutí. Alfano bude v novém kabinetu dál zastávat post ministra vnitra.

Nová vláda vznikla v rekordním tempu. Letta totiž po sporech uvnitř vládních demokratů podal demisi teprve minulý pátek. Noví ministři se ještě dnes sejdou na prvním společném zasedání a v pondělí a v úterý je pak čeká hlasování o důvěře. Nejprve předstoupí před horní a poté i před dolní komoru parlamentu.

Renziho mise? Obroda a růst

„Hluboce sdílím důraz, který designovaný předseda vlády Renzi klade na nutnost rychle přijmout strukturální reformy pro instituce, ekonomiku, zaměstnanost, které už nemůžou být odkládány,“ komentoval italský prezident Giorgio Napolitano.

Itálie má třetí největší ekonomiku v eurozóně, ale z recese vychází jen pozvolna, s chabým růstem ve výši 0,1 procenta v loňském posledním čtvrtletí. Renzi dlouhodobě kritizoval svého předchůdce a stranického kolegu Enrika Lettu za váhavé a pomalé kroky k oživení ekonomiky. Už avizoval, že se pokusí rychle prosadit nutné hospodářské reformy. Chce také změnu volebního zákona, která by měla zaručit, že další parlamentní volby neskončí patem, stejně jako ty poslední v předchozím roce.