Kyjev – S (umělým) tradičním účesem připomínajícím klasy úrodné Ukrajiny, který ji tolik odlišoval od tradiční šedi východoevropských politiků, a se svým (přirozeným) půvabem a rozhodností se v době ukrajinské Oranžové revoluce stala Julija Tymošenková miláčkem Západu. Doma její postavení už tak jednoznačné není – kvůli tomu, že před vstupem do politiky získala ohromné jmění jako podnikatelka v oblasti energetiky, ji spousta Ukrajinců označuje za egoistku, která je úplně stejnou součástí politického establishmentu jako Viktor Janukovyč a jeho lidé. Politička, která se během své kariéry zaměřovala hlavně na boj s korupcí, nakonec nesplnila ani naděje, jež do ní vkládal Západ.
Plynařská princezna naděje nesplnila a o funkce nestojí - zatím…
Tymošenková se narodila 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku. Vystudovaná ekonomka v roce 1995 založila koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), v roce 1996 se stala poslankyní a tři roky poté vicepremiérkou odpovědnou za energetiku. Ve funkci byla dva roky, pak se stala jedním z lídrů opozice v čele Bloku Julije Tymošenkové, který založila v únoru 2001.
„Plynařská princezna“ Tymošenková byla jednou z vůdčích osobností oranžové revoluce před 10 lety. Ta vedla k opakování druhého kola prezidentských voleb, v nichž Janukovyče porazil jeho protikandidát Viktor Juščenko a Tymošenková se následně stala premiérkou. Mezi někdejšími spojenci - Juščenkem a Tymošenkovou - to ale po pár měsících začalo značně skřípat a v září 2005 Juščenko kvůli údajnému nedostatku „týmového ducha“ Tymošenkovou z funkce ministerské předsedkyně odvolal. Skutečným důvodem ale zřejmě byla její snaha zpochybnit privatizaci, což zneklidnilo investory. Podruhé byla Tymošenková premiérkou od prosince 2007 do března 2010 a také druhé funkční období bylo poznamenáno konfliktem s Juščenkem.
Julija Tymošenková během oranžové revoluce v listopadu 2004
Počátkem roku 2010 Tymošenková těsně prohrála s Janukovyčem souboj o prezidentské křeslo. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Podle soudu podpisem dohody s údajně přemrštěnou cenou způsobila státu škodu 1,5 miliardy hřiven (3,4 miliardy Kč). Za posledních více než deset let byla proti ní zahájena asi třicítka trestních stíhání, z nichž některá byla zastavena. Janukovyč loni v říjnu slíbil, že podepíše připravovaný zákon umožňující Tymošenkové vycestovat kvůli její nemocné páteři na léčení do ciziny; parlament ale příslušný zákon neschválil. Osvobození Tymošenkové si kladla EU jako podmínku podpisu asociační dohody s Kyjevem, podpis ale nakonec odmítla sama Ukrajina.
Třiapadesátiletý manžel Tymošenkové Oleksandr, s nímž má vůdkyně opozice dceru Jevheniji, je podnikatel a býval též ve vedení JESU (koncern zanikl v roce 2009). I on se už v roce 2000 dostal do vazby, obvinění z korupce a defraudace byla posléze stažena. Oleksandr nebyl nikdy politicky činný, v lednu 2012 získal v České republice mezinárodní ochranu formou azylu.
GALERIE
Julija Tymošenková v lednu 2001 zdroj: ČTK/AP
Julija Tymošenková, která ve značkových šatech v roce 2005 pózovala i pro titulní stránku ukrajinské mutace časopisu Elle a již časopis Forbes v témže roce zařadil na třetí místo v žebříčku nejvlivnějších žen světa, vyšla na svobodu v sobotu. Promluvila k lidem shromážděným na Majdanu. Nazvala je „osvoboditeli“, kteří vytvořili „novou zemi“, a vyslovila naději, že Ukrajina brzy rozšíří řady členů Evropské unie. Ona sama se ale nebude podle svých slov ucházet o uvolněné křeslo předsedy ukrajinské vlády a neuvažuje zatím ani o prezidentské kandidatuře. Z politiky ale odejít nehodlá.