Atentát na Palmeho nenechal chladným ani Stiega Larssona

Stockholm – Do řešení nejzáhadnějšího kriminálního případu v moderní švédské historii se v minulosti prý zapojil i známý autor detektivek Stieg Larsson, jehož knihy se prodaly v počtu více než 75 milionů výtisků v 50 zemích. Policii poslal předpokládané důkazy, které spojují vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho z roku 1986 s Jihoafrickou republikou. Zpráva se ve Švédsku stala mediální senzací. Palmeho smrt totiž spustila vlnu konspiračních teorií, podobně jako atentát na Johna F. Kennedyho v USA.

Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN Autor: Jan Collsiöö

Švédský deník Svenska Dagbladet dnes uvedl, že spisovatel, který se proslavil trilogií Milénium a v roce 2004 zemřel na infarkt, předal policistům 15 krabic dokumentů. Ty podle něj uvádějí do souvislosti zastřelení Palmeho s bývalým příslušníkem švédské armády, který byl údajně napojen na jihoafrické bezpečnostní služby.

Palme, který byl otevřeným kritikem tehdejšího režimu apartheidu v Jihoafrické republice, byl zastřelen v centru Stockholmu, když se 28. února vracel s manželkou z kina. Za vraždu byl v roce 1989 odsouzen již dříve trestaný alkoholik a narkoman, který ale byl ještě téhož roku po odvolání pro nedostatek důkazů propuštěn. Policie se dočkala silné kritiky, že vyšetřování vedla špatným způsobem.

Švéd Bertil Wedin, kterého Larsson podezíral z vraždy, popřel, že by se na zločinu nějak podílel. Zástupce generálního prokurátora Kerstin Skarpová, která vede pokračující policejní vyšetřování vraždy, deníku Svenska Dagbladet řekla, že Wedin „není člověk, kterým bychom se v tomto okamžiku intenzivně zabývali“. Wedinovo jméno nicméně není při vyšetřování žádnou novinkou a citovalo se již v 90. letech za značného zájmu médií o údajnou jihoafrickou stopu v případu.

Atentát na Palmeho přiměl řadu lidí k zahájení soukromého vyšetřování a Larsson byl jedním z nich. Někteří samozvaní detektivové dospěli k názoru, že smrt byla pečlivě připravenou sebevraždou, podle jiných šlo o práci zahraničních tajných služeb. Mezi údajnými viníky, kteří podle soukromých vyšetřovatelů měli zločin na svědomí, byli jmenováni mimo jiné kurdští separatisté, jihoafrická a jugoslávská tajná policie či švédské bezpečnostní složky.

Sociální demokrat Palme zastával funkci předsedy švédské vlády v letech 1969 až 1976 a znovu mezi roky 1982 a 1986. Byl trnem oku konzervativcům doma i v zahraničí kvůli svým protikoloniálním názorům a kritice USA. Někteří tvrdili, že byl špionem ruské KGB.