Ankarou třese skandál odposlechů, prý v nich má prsty prokuratura

Ankara – Tureckými vládními špičkami otřásá skandál rozsáhlých odposlechů, které měly zacílit i na premiéra země Recepa Tayyipa Erdogana. Na uniklé nahrávce údajně nabádá svého syna k ukrytí milionů eur, sám Erdogan ale pravost záznamu popírá a naopak útočí na prokuraturu, která měla špehování sedmi tisíc lidí zosnovat. Kvůli kauze dnes večer demonstrovaly v Istanbulu tisíce lidí. Požadovaly okamžitou demisi vlády a odchod Erdogana z funkce. Policie je rozháněla vodními děly a slzným plynem.

Skandál v Ankaře propukl v pondělí, kdy se na internetu objevila nahrávka, na které muž označený autory za premiéra Erdogana říká svému údajnému synovi, aby se zbavil svých 30 milionů eur. Rozhovor se prý uskutečnil loni 17. prosince, čili krátce po zátahu policie proti desítkám lidí blízkých vládě v rámci vyšetřování korupce v zemi. Syn byl v rámci tohoto vyšetřování vyslechnut jako svědek.  

Erdogan nahrávku označil za lživou a záměrně kompromitující a z „nemístného podvrhu“ obvinil opozici. „S nahrávkami můžete organizovat stranu. Můžete se díky nim stát jejím lídrem. Ale vaše politika odposlechů nikdy nerozdělí naši stranu,“ prohlásil. „Nikdy neustoupíme. Jen lid se může rozhodnout nás odvolat, nikdo jiný.“

A lid se už začal ozývat. Demonstranti, kteří se dnes večer v Istanbulu sešli v počtu několika tisíc, skandovali hesla, v nichž Erdogana označili za zloděje. Také požadovali demisi jeho kabinetu.

Provládní média: 7000 štěnic

Podle provládních médií stála za odposlechy telefonů skupina prokurátorů, která je měla nelegálně zadat v roce 2011 – odposlouchávání se dotklo více než 7000 významných politiků, podnikatelů a dalších osobností, přičemž se prokurátoři zaštiťovali bojem proti terorismu; ve skutečnosti ale měli sloužit vlivnému muslimskému kazateli Fethullahu Gülenovi, který odešel z Turecka do Spojených států a kterého premiér Erdogan již dříve obvinil z útoků proti vládě.

To prokuratura samozřejmě odmítá. „Rozhodně jsme tisíce politiků, spisovatele, představitele neziskových organizací ani podnikatele způsobem, o jakém se píše v novinách, nesledovali,“ prohlásil turecký prokurátor Adem Ozcan – a obdobně hovoří i duchovní Gülen: „Tohle se mnou nemá co dělat. Jak jsem řekl, nevěděl jsem vůbec nic o probíhajícím vyšetřování.“

Tvoří Gülen stát ve státě?

Podle provládních deníků Gülen řídí v Turecku „stát ve státě“ pomocí svých přívrženců v policii, justici a politice. V Turecku má miliony stoupenců. Stojí podle komentářů i za loňským vyšetřováním údajné korupce ve vládě, které kromě jiného vedlo k demisi čtyř ministrů. Premiér Erdogan již dříve označil boj proti Gülenovi, který byl kdysi jeho spojenec, a jeho lidem za největší výzvu, s jakou se jeho vláda setkala od svého nástupu k moci před 11 lety. Sám Gülen se naopak netají kritikou vlády: „Je jisté, že je v Turecku korupce. Každý to ví. Nevzdělaní, vzdělaní i elity.“

Jádrem sporu mezi Erdoganem a Gülenem, jehož stoupenci měli vždy blízko k policii a justici, je již delší dobu boj o kontrolu nad Nejvyšší radou soudců a prokurátorů, která jmenuje vysoké justiční činitele. Erdogan v únoru prosadil v parlamentu zákon, který jeho vládě poskytuje větší kontrolu nad jmenováním soudců a prokurátorů. Debata před hlasováním byla velmi bouřlivá a provázely ji i šarvátky. Jeden opoziční poslanec prý dokonce skončil v nemocnici.