Krym v obležení zbraní, do místa míří zástupci V4 i se Zaorálkem

Simferopol – Znatelný náklon Krymu směrem k Rusku dál pokračuje. Tamní regionální parlament uspořádal na 25. května referendum o výrazném posílení autonomie poloostrova. Samotnou budovu pak obsadily desítky mužů - podle svědků jde o ozbrojené komando. Moskva následně informovala, že v západním pohraničí Ruska uvedla do bojové pohotovosti útočné stíhací letouny. Kvůli vyhrocené situaci na Krymském poloostrově mění na poslední chvíli plán i zvláštní delegace visegradské čtyřky. Ministři zahraničí včetně Lubomíra Zaorálka místo do Doněcku v pátek zamíří právě na Krym.

Video Bez komentáře: Obrněné transportéry na Krymu
video

Bez komentáře: Obrněné transportéry na Krymu

Bez komentáře: Obrněné transportéry na Krymu

27.2.2014

SITUACE NA UKRAJINĚ NA WEBU ČT24:

Bezpečnostní analytici o vývoji na Krymu ZDE

Janukovyč prchl do Ruska ZDE 

Putin nařídil vojsku kontrolu pohotovosti ZDE

Jaceňuk novým premiérem ZDE


CHAT S JOSEFEM PAZDERKOU: 
Ptejte se redaktora ČT na jeho zkušenosti a zážitky z rozbouřené Ukrajiny. V pátek 28. února v 10:00.


Česká republika podle Zaorálka odmítá jakékoli dělení Ukrajiny, a proto je zcela jasné, že by ministři rádi v pátek zamířili do epicentra proruských protestů. „Jde nám o územní celistvost Ukrajiny a Krym je v této chvíli místem, které je nejrizikovější. Rádi bychom se v (krymském) hlavním městě Simferopolu setkali s politickými představiteli a zjistili, jaké jsou jejich názory,“ dodal Zaorálek s tím, že česká diplomacie už Viktora Janukovyče oficiálně neuznává jako představitele státu.

„Ještě před odletem jsem se bavil s (slovenským ministrem zahraničí Miroslavem) Lajčákem o tom, že z Polska přišel nápad, že by bylo vhodnější jet na Krym. My bychom to akceptovali. V Doněcku je poměrně klid, zatímco v Simferopolu je situace bouřlivá,“ uvedl šéf české diplomacie. Vše podle něj nyní záleží na zástupcích Maďarska, všechny ostatní země V4 jsou totiž pro změnu trasy.

Ruská diplomacie zdůraznila, že bude všude tvrdě bránit zájmy svých spoluobčanů. „Ruské ministerstvo zahraničí bude nadále chránit na mezinárodní scéně práva svých spoluobčanů. Bude tvrdě a nekompromisně reagovat, když tato práva budou porušována,“ citovala agentura Reuters z vyjádření ruského úřadu. Ruské ministerstvo také zdůraznilo, že ho nyní znepokojuje podle něj rozsáhlé porušování lidských práv na Ukrajině.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí po událostech v Simferopolu povolalo ke konzultacím šéfa ruské diplomatické mise v Kyjevě, chargé d'affaires Andreje Vorobjova, a vyzvalo Moskvu k respektování ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti ze strany Ruska. Moskva momentálně v Kyjevě nemá velvyslance. V neděli ho odvolala ke konzultacím právě kvůli zhoršující se situaci na Ukrajině a potřebě komplexní analýzy situace.

Nový, proruský premiér regionální vlády Krymu Sergej Aksjonov prohlásil, že nadále považuje Janukovyče za prezidenta. Krymský politik podle agentur očekává ruskou pomoc, včetně finanční. Dodal, že tyto úmluvy byly dohodnuty  prostřednictvím Viktora Janukovyče, který je „legitimně zvoleným prezidentem“  Ukrajiny.

Janukovyč se stále považuje za prezidenta

Demonstranti na Majdanu si udělali z Janukovyče te…Viktor Janukovyč, kterého ukrajinský parlament v sobotu formálně zbavil funkce prezidenta, dnes podle agentury AFP prohlásil, že se stále považuje za hlavu státu. Rusko požádal, aby zaručilo jeho bezpečnost. Moskva vzápětí souhlasila s tím, že Janukovyčovi osobní bezpečnost zajistí. Proruský politik se od soboty neukázal na veřejnosti. Nyní se podle vícero zdrojů nachází v Moskvě nebo poblíž Moskvy. PODROBNĚJI ČTĚTE ZDE.


Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen je vývojem na Krymu znepokojen. Na svém twitteru Rusko vyzval, aby nečinilo žádné kroky, které by mohly zvýšit napětí či způsobit nedorozumění. „Ranní akce ozbrojené skupiny je nebezpečná a nezodpovědná,“ prohlásil Rasmussen na začátku dnešního jednání aliančních ministrů se zástupci ukrajinského ministerstva obrany.

Ukrajina bude pohyby ruských vojsk považovat za agresi

Podle zpravodaje Českého rozhlasu na Ukrajině Martina Dorazína někteří svědci zahlédli kolem krymské metropole ruské obrněné transportéry. Později se však tyto vozidla vrátila zpět. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov prohlásil, že pohyby ruských jednotek mimo jejich základnu černomořské flotily v Sevastopolu bude považovat za akt agrese. Rusko má sevastopolskou námořní základnu pronajatou do rou 2042.

  • Americký ministr zahraničí John Kerry přitom uvedl, že Moskva slíbila Spojeným státům respektovat územní celistvost Ukrajiny. Kerry to řekl s odkazem na telefonický rozhovor se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Zástupce USA se však k těmto slovům postavil s opatrnou skepsí. „Budeme sledovat, co učiní Rusko v příštích dnech, aby potvrdilo tato prohlášení. Všichni by měli učinit krok zpět a vyvarovat se provokací,“ dodal.

Turčinov rovněž podle Reuters přikázal všem ukrajinským bezpečnostním složkám přijmout „veškerá opatření“ nutná k ochraně civilistů. Vyzval ke klidu a prohlásil, že parlamentní budovy na Krymu obsadili „zločinci ve vojenských uniformách“.

Podle úřadujícího ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova je obsazení krymského parlamentu dílem „provokatérů“. Policie proto nechala v oblasti kolem budovy kordony policistů, aby zabránili „krveprolití“. „Byla přijata opatření, aby nedošlo k extremistickým akcím a aby se situace v centru města nevyhrotila do ozbrojeného střetu,“ informoval Avakov na svém facebookovém profilu. Vyhlásil poplach veškerých sil ministerstva vnitra na Krymu.

Před krymským parlamentem se mezitím sešli proruští demonstranti, kteří mávali ruskými vlajkami a vlastními těly hlídali vstup do budovy. Později k parlamentu také dorazili příslušníci menšiny krymských Tatarů v počtu asi 10 tisíc. Mezi těmito skupinami došlo k pěstním potyčkám, které musela rozhánět policie. Byly už zaznamenány první oběti na životech i desítky zraněných. (podrobněji v obrazové galerii)

Krymský parlament v Simferopolu v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven kvůli událostem v Kyjevě toto autonomní území odtrhnout od Ukrajiny a přičlenit k Rusku.

Ozbrojenci, kteří se prohlásili za sebeobranu ruskojazyčných obyvatel Krymu, doposud podle vůdce místní menšiny krymských Tatarů Refata Čubarova nevznesli žádné požadavky. Krymský vicepremiér Temirglajev uvedl, že útočníci zatím vyjednávají pouze s krymským premiérem Anatolijem Mogiljovem, s ruským generálním konzulem na Krymu odmítli jednat. Mogiljov vystoupil v televizi a vyzval lidi, aby do centra Simferopolu vůbec nepřicházeli. Zároveň bez dalšího upřesnění dodal, že krymské úřady se chystají přijmout jistá opatření.

Obsazení krymského parlamentu v Simferopolu ozbrojenci
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Darko Vojinovic

Budovy krymského parlamentu a vlády kontrolují zástupci sebeobrany rusky mluvících obyvatel Krymu. Citovala svědka, podle něhož je uvnitř asi 60 lidí, kteří jsou silně ozbrojeni, mimo jiné automatickými puškami kalašnikovy či odstřelovacími puškami. Jedna osoba prý byla zraněna. Z budovy se prý také ozval výbuch. Ozbrojenci tak údajně chtěli odstrašit novináře, aby se nepokoušeli do parlamentu dostat.

Ukrajinská generální prokuratura zahájila vyšetřování možného „teroristického aktu“ na Krymu. Upřesnila, že nočního obsazení budov se účastnily dvě skupiny deseti až 15 neznámých ozbrojených osob.

Sikorski varuje před regionálním konfliktem

Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského by obsazení vládních budov ozbrojenci na Krymu mohlo vyústit až v regionální konflikt. „Je to radikální krok a varuji všechny, kteří to učinili, a ty, kdo jim dovolili to učinit, protože takto začínají regionální konflikty. Je to velmi nebezpečná hra,“ prohlásil Sikorski.

/*json*/{"map":{"lat":47.171983833069554,"lng":33.216574239843794,"zoom":6,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":44.96479793033101,"lng":34.12353515625,"type":"24","description":"Obsazení krymského parlamentu a vlády ozbrojenci"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Ve středu se ve správním středisku autonomního Krymu Simferopolu odehrál střet mezi krymskými Tatary a proruskými přívrženci. Násilnosti, kterými vyvrcholily tatarská manifestace na podporu nové ukrajinské vlády a proruská demonstrace, si vyžádaly asi 30 zraněných.

Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu, který je za druhé světové války nechal z poloostrova masově deportovat. 

Video Bez komentáře - Demonstrace na Krymu
video

Bez komentáře - Demonstrace na Krymu

Bez komentáře - Demonstrace na Krymu

Bez komentáře - demonstrace na Krymu

Bez komentáře - Demonstrace ruských obyvatel Krymu

Na strategicky důležitém Krymu, který je i základnou ruské černomořské flotily, se zřejmě nejvýrazněji rýsuje rozdělení Ukrajiny poté, co protestní hnutí donutilo Janukovyče k útěku. Situace budí obavy, že východ země neuzná autoritu nového prozatímního vedení země.

Krymská specifika

Krym byl součástí Ruska od konce 18. století, kdy ho po válce s Turky ovládla Kateřina Veliká. Coby oblast bolševického Ruska existoval od roku 1921 jako autonomní Krymská sovětská republika. Za 2. světové války ovšem poloostrov okupovalo nacistické Německo a po konci bojů Stalin vinil Krymské Tatary (původní obyvatele poloostrova) z kolaborace a dal je deportovat do oblastí střední Asie. Krym už autonomii zpátky nezískal.

KrymDO přímého područí Ukrajiny (tehdejší svazové republiky SSSR) se oblast dostala v roce 1954; vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov věnoval poloostrov v Černém moři ukrajinské svazové republice v rámci oslav 300. výročí Perejaslavské rady – kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení Ukrajiny k Rusku.

Pro Sovětský svaz představoval Krym mimořádně strategický bod, zejména s ohledem na námořní flotilu (tu v Sevastopolu dodnes drží i Ruská federace). V současném vztahu Krymu, Kyjeva a Moskvy jsou ovšem i imperiální resentimenty – v černomořské oblasti Ukrajiny žije vůbec nejvíce rusky hovořících obyvatel Ukrajiny, ke Krymu se výrazně váže i mocenská minulost Moskvy. Stalin zde zažíval historický triumf při jaltské konferenci, která dělila poválečnou Evropu do východního a západního bloku. V neposlední řadě byl Krym oblíbeným letoviskem ruských vládců, ať už se jednalo o cary, nebo vůdce Sovětského svazu.