Moskva chce na Krymu loutkový stát, obává se zahraničí

Brusel/Varšava/Londýn/Berlín - Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo k ukončení všech přesunů ozbrojených jednotek na ukrajinském Krymu. Znepokojení vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová i další státníci. Na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Podle švédského ministra zahraničí chce Moskva na Krymu vytvořit loutkový stát. Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová se hodlá setkat s ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

„Žádáme konec provokačních přesunů jednotek na Krymském poloostrově,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí. Polská diplomacie také vyzvala signatářské země takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, aby své závazky splnily. V dokumentu se Británie, Spojené státy a Rusko zavázaly garantovat politickou a hospodářskou bezpečnost Ukrajiny, Běloruska a Kazachstánu, tedy i jejich územní celistvost.

„To, čeho jsme na Krymu svědky, nás znepokojuje,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že musí být zachována územní celistvost Ukrajiny. Podle DPA dodala, že je kvůli vyhrocené situaci v telefonním kontaktu s představiteli Ukrajiny, Ruska i s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se obrátil na Moskvu s tím, aby bezodkladně definovala své záměry s Krymem. „Vše, co Rusko na Krymu činí, musí být v souladu se suverenitou, teritoriální integritou a smlouvou o ruské černomořské flotile,“ řekl šéf německé diplomacie. Zároveň varoval, že kdo nyní přilévá olej do ohně slovy či činy, vědomě situaci vyhrocuje.

Na pozadí posledních dramatických událostí na Krymu hodlá britský ministr zahraničí William Hague navštívit ukrajinskou metropoli. „Právě jsme mluvil s (ukrajinským) úřadujícím prezidentem (Oleksandrem) Turčynovem. V neděli odcestuji do Kyjeva k rozhovorům s novou ukrajinskou vládou,“ napsal Hague v noci na dnešek na svém Twitteru. Šéf britské diplomacie označil vyslání ruských vojáků za potencionální vážnou hrozbu pro suverenitu Ukrajiny a předvolal si ruského velvyslance.

Podle švédského ministra zahraničí Carla Bildta se na Krymu jedná o jasnou ruskou vojenskou intervenci. „Pravděpodobně chtějí na Krymu vytvořit loutkový proruský stát,“ uvedl Bildt na Twitteru. „Žádná země nemá právo vměšovat se vojensky do dění v jiném suverénním státu,“ dodal švédský ministr.

Situací na Krymu se zabývá i Severoatlantická aliance. Generální tajemník NATO Andres Fogh Rasmussen zdůraznil výraznou ptřebu uvolnění situace. Spojenci podle něj své kroky těsně koordinují. „Rusko musí respektovat ukrajinskou suverenitu, územní celistvost a hranice, což se týká i pohybu ruských vojsk na Ukrajině,“ uvedl na Twitteru.

Unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová rozhodnutí ruského parlamentu umožnit Putinovi využít na Ukrajině ruské vojáky odsoudila, jde podle ní o „neopodstatněné vyhrocení napětí“. „Vyzývám Ruskou federaci, aby vojáky nevysílala, ale naopak vše řešila mírovými prostředky,“ stojí v prohlášení Ashtonové. Šéfka diplomacie EU má v plánu se setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Již v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat situaci. Prezident také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině „bude něco stát“.

Kvůli situaci na Ukrajině se dnes večer mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN a v pondělí pak ministři zahraničí EU.