Západ dál odsuzuje „ruskou agresi“, Turecko se bojí o Tatary

Kyjev - Na Moskvu se nadále snáší sprška odsuzujících a varovných výroků kvůli vojenskému obsazování ukrajinského Krymu. Varšava dnes Moskvu varovala před „vážnými důsledky“ intervence na Krymu. Skupina sedmi nejvyspělejších zemí světa dokonce pozastavila přípravy na červnový summit G8 v ruském Soči. Ankara zase vyjádřila obavy o etnickou turkofonní menšinu krymských Tatarů. Ti jsou na rozdíl od tamního převažujícího etnicky ruského obyvatelstva orientovaní protimoskevsky. O dalším postupu vůči krizi na Krymu se dnes odpoledne v Bruselu radí ministři zahraničí členských zemí EU.

Británie dnes vyjádřila vážné znepokojení nad možností, že by Kreml mohl vyslat na Ukrajinu další vojáky, a varovala prezidenta Vladimira Putina, že Rusko zaplatí značné náklady, pokud kurz nezmění. Hague označil ruskou intervenci na Ukrajině za doposud největší krizi v Evropě tohoto století. Ministr rovněž poznamenal, že Rusko má právo mít své vojáky na svých základnách v regionu, a vyzval Kreml, aby jim nařídil návrat do kasáren.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier před dnešním jednáním ministrů evropské osmadvacítky v Bruselu označil krizi na Ukrajině za nejvážnější, jakou Evropa zažila od pádu berlínské zdi v roce 1989. Pětadvacet let po konfrontaci mezi Východem a Západem podle něj opět reálně hrozí rozdělení Evropy.

Odpůrci Janukovyče v Kyjevě
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Emilio Morenatti

Francouzský ministr Laurent Fabius při příchodu na jednání zdůraznil potřebu, aby Evropa vzhledem k vývoji na Ukrajině „hovořila jedním hlasem“. Předseda Evropské komise José Barroso dnes nevyloučil ani mimořádný summit lídrů zemí EU.

Šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen vyzval Moskvu k deeskalaci napětí na Ukrajině. „Vyzýváme Rusko, aby v souladu s mezinárodními závazky stáhlo své vojáky zpátky na základny. A zdrželo se jakéhokoliv zasahování kdekoliv na Ukrajině,“ uvedl generální tajemník vojenské organizace.

Americký ministr zahraničí John Kerry na bezpečnostní konferenci v Mnichově
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Brendan Smialowski
  • Ministr zahraničí John Kerry, který večer přiletí na Ukrajinu, označil v televizní stanici ABC ruský postup za agresi, která patří spíš do 19. století: „To, co sledujeme, je neuvěřitelný akt agrese a narušení mezinárodního práva, porušení Charty OSN i Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Vylučuje se to taky s ukrajinsko-ruskou smlouvou z roku 1997. Rusko spustilo vojenskou agresi proti jiné zemi.“

Naopak postoje Číny se - alespoň podle interpretace Moskvy - v mnohém shodují s názory Ruska. „Chápeme historický rozměr ukrajinského problému a složitost současné situace. Doufáme, že se všechny strany dohodnou a najdou politické řešení, aby zabránily eskalaci násilí. Měly by zajistit mír a stabilitu v regionu,“ znělo prohlášení Pekingu poté, co čínský ministr zahraničí Wang Yi o krizi jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Situaci na Ukrajině „zblízka“ sleduje také Turecko, které je znepokojeno zejména osudem tatarské menšiny na Krymu. „Máme důležitou povinnost pamatovat na Tatary a jednáme se zainteresovanými stranami, aby spor nepřerostl v ozbrojený konflikt. Nemůžeme zůstat pouhými diváky tamního dění,“ řekl agentuře AFP nejmenovaný vládní zdroj. Tataři žijící na Krymu již vyjádřili svou podporu nové ukrajinské vládě.

Muslimští Tataři podle Ankary tvoří 12 procent krymského obyvatelstva. Krymský poloostrov byl do konce 18. století pod kontrolou Osmanské říše. Tehdy většinoví Tataři byli z Krymu postupně vytlačováni, z čehož pramení jejich hluboká nedůvěra vůči Rusku.


O doposud Autonomní republiku Krym, která je součástí Ukrajiny od roku 1991, se zatím v ulicích měst přetahují rozvášnění přívrženci historicky dlouhodobě znesvářených národů krymských Rusů a Tatarů.
Zdroj: ISIFA/Sipa Press
Autor: Pierre Crow

Zvláštní linka Varšava - Kyjev

Polský šéf diplomacie dnes Radoslaw Sikorski varoval, že Moskva bude za svou intervenci na Krymu čelit „vážným důsledkům“. „Víme, že s jídlem roste chuť. Pro svobodný svět je důležité se této logice vzepřít,“ řekl Sikorski před jednáním polské rady národní bezpečnosti.

Včera polský premiér Donald Tusk upozornil, že „svět stojí na pokraji konfliktu“. Na tiskové konferenci, která se konala po setkání předsedů všech polských parlamentních stran, šéf polské vlády zároveň vyzval, aby Evropa „vyslala jasný signál, že nebude tolerovat akty agrese či intervence“.

Donald Tusk, polský premiér:

„Ukrajina si zaslouží mezinárodní solidaritu a podporu. Ukrajinci se musí nyní dovědět, že mají opravdové přátele. Tento dramatický moment bude zkouškou pravdy a bude mít vliv na další desetiletí vztahů v této části světa.“


Donald Tusk a Radoslaw Sikorski
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Alik Keplicz

Polská administrativa se v ukrajinské krizi angažuje velmi aktivně. Sikorski společně se šéfy diplomacií Francie a Německa před dvěma týdny zprostředkoval dohodu, která ukončila násilné střety mezi proevropskými demonstranty a ukrajinskou policií. Aktivita uskupení zvaného Výmarský trojúhelník podle řady analytiků přispěla k sesazení Viktora Janukovyče z prezidentské funkce.

A byl to také premiér Tusk, kdo v polovině února mezi ostatními členskými státy inicioval, aby EU proti činitelům Janukovyčovy vlády zavedla osobní a finanční sankce. „Doufám, že takový postoj Polska pomůže Evropské unii jako celku učinit rychlá rozhodnutí,“ uvedl Tusk. EU následně tresty proti osobám, které považovala za zodpovědné za desítky mrtvých v centru Kyjeva, vyhlásila a od minulého týdne je evropské státy také uplatňují.

Slovenský premiér Robert Fico má poslední vývoj na Krymu za porušení mezinárodního práva. Slovensko tak zpřísnilo ostrahu společné hranice s Ukrajinou. Zmíněné rozmezí činí necelých sto kilometrů. Situace v Zakarpatí, nejzápadnějším ukrajinském regionu, je ale oproti kyjevu i západním částem prakticky klidná.


Historie i obchodní zájmy

Polsko sdílí s Ukrajinou více než 500kilometrovou hranici a rozsáhlé části území na západě Ukrajiny byly ještě před druhou světovou válkou součástí Polska. Na Ukrajině nyní žije téměř 150 tisíc Poláků. Aktivní zahraniční politika ke Kyjevu je vyvolána především tradiční nedůvěrou Varšavy k Moskvě, která Polsko v minulosti okupovala. Nynější ruský tlak na Ukrajinu proto polská politická reprezentace považuje i za ohrožení vlastních hranic.

Ruské ozbrojené síly na ukrajinském Krymu
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN

Poláci ovšem svou pozornost směrem na východ neupírají jen kvůli historickým souvislostem, ale i kvůli aktuálním vlastním ekonomickým zájmům. Ukrajina byla loni devátým největším trhem polského zboží a služeb a v polském dovozu figurovala na 18. místě. Hodnota polského vývozu na Ukrajinu loni vzrostla o šest procent na více než 18 miliard zlotých (asi 118 miliard Kč). V roce 2012 se tento export zvýšil o 12 procent.

Polský ministr hospodářství Janusz Piechociński už varoval, že by ukrajinská krize mohla mít značný dopad na polské hospodářství. Některé polské firmy se podle něj kvůli nepokojům z Ukrajiny stahují nebo takový krok zvažují. Podle polsko-ukrajinské obchodní komory je přitom ze tří až čtyř tisíc polských firem, které jsou aktivní na Ukrajině, zhruba 1,5 tisíce závislých na exportu do této země.