Rusko demonstruje sílu, otestovalo mezikontinentální střelu

Moskva - Ruská federace v době ukrajinské krize úspěšně vyzkoušela mezikontinentální balistickou střelu RS-12M Topol. Rusko ale podle agentury Reuters na své plány upozornilo ještě předtím, než prakticky obsadilo Krym. USA akci označily za „rutinu“. Prezident Vladimir Putin včera nařídil ruským vojákům, kteří se na západě země účastnili vojenských manévrů, návrat do domovských základen. Krymský rozhlas pak uvedl, že řada ruských vojáků odjíždí z kerčského přístavu. Rusové ale stále mají Krym pod kontrolou. A Putin připustil i možný vojenský zásah na východě Ukrajiny. Moskva podle něj ochrání Rusy žijící v zemi.

KRYMSKÁ KRIZE - HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:

  • Rusko ukončilo manévry při své západní hranici, jeho vojáci prý opustili i krymský přístav v Kerči, na černomořském poloostrově ale nadále zůstávají.
  • Prezident Vladimir Putin prohlásil, že využití vojenské síly na Krymu je možné jen v krajním případě - a to tehdy, bude-li ohroženo zdejší obyvatelstvo. Současnou vládu v Kyjevě nepovažuje za politického partnera.
  • Washington pozastavil veškeré společné armádní akce s Moskvou, stejně tak i obchodní a investiční rozhovory, a Kremlu pohrozil izolačními sankcemi a blokádou účtů. Rusko by podle svých slov v takovém případě připravilo odvetu.

Ruské strategické raketové síly odpálily raketu z Astrachaňské oblasti na jihu země poblíž Kaspického moře. Svého cíle dosáhla střela ve zkušební vojenské zóně v Kazachstánu, uvedla agentura RIA s odkazem na mluvčího ruského ministerstva obrany. Raketa má dolet 10,5 tisíce kilometrů. „Byli jsme na tento test upozorněni začátkem tohoto týdne, není to neočekávané,“ citovala agentura AFP prohlášení nejmenovaného činitele amerického ministerstva obrany.

„Takové testy se připravují určitou dobu, což ovšem neznamená, že ta příprava nemůže mít souvislost se současnou kampaní na Ukrajině. Vidíme evidentně delší dobu plánovanou sérii nejrůznějších opatření, kroků a zásahů. Nelze proto vyloučit, že časová souvislost testu není náhodná,“ okomentoval nejnovější vývoj velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý. Samo Rusko tvrdí, že se situací na Krymu odpálení rakety nesouvisí. „Patrně se jedná o modernizaci již zavedeného systému. Tento systém je vysoce mobilní, má rychlou přípravu odpálení,“ konstatoval vojenský analytik Martin Koller.

Raketa může nést jaderné hlavice

Přibližně dvacet metrů dlouhá raketa je součástí arzenálu ruských sil od roku 1985 a je konstruována tak, aby byla schopna přenášet jaderné hlavice. Moskva podepsala s Washingtonem v roce 2010 dosud poslední ze série smluv o omezení počtu mezikontinentálních balistických raket. Rusko ale bez ohledu na to podniká kroky k rozšíření svého jaderného arzenálu.

Ruská armáda v sobotu rozmístila své vojáky na strategických místech ukrajinského poloostrova Krym. Válečné loďstvo zahájilo i rozsáhlé cvičení v oblasti Kaliningradu. Souběžně s tím odstartovaly také manévry jednotek na pevnině. Ministr obrany Sergej Šojgu ale ujistil, že cvičení baltské flotily v těsném sousedství Polska a Litvy nijak nesouvisí se vstupem vojsk na Krym – je prý součástí bleskové prověrky bojeschopnosti, kterou koncem února nařídil prezident Putin.

Ukrajinskou situaci má na stole NATO

Kvůli napjaté situaci na Ukrajině se už sešli zástupci Severoatlantické aliance. Shodli se, že kroky Ruska mají vážné dopady na bezpečnost a stabilitu v Evropě. „Navzdory opakovaným výzvám od mezinárodního společenství Rusko nadále narušuje ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost a pokračuje v porušování svých mezinárodních závazků,“ konstatoval generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.

Konkrétní opatření, která hodlá přijmout, ovšem NATO nesdělilo. O situaci na Krymu bude jednat zítra i s ruskou stranou. Podle Jiřího Šedivého v organizaci nepanuje shoda ohledně toho, jak silné by měly být reakce v deklaracích. V principech ale shoda je. „My tu situaci vnímáme jako nepřímé ohrožení,“ dodal Šedivý.