Protesty i lynčování. Jih a východ Ukrajiny se bouří proti nové vládě

Kyjev - Krym ovládli ruští vojáci, velká východoukrajinská města zase proruští demonstranti. Ti nesouhlasí s novou vládou v Kyjevě a se způsobem, jakým byla dosazena. Proruské demonstrace hlásí Doněck či Charkov, kde došlo i na lynčování. K eventuální nezávislé krymské oblasti se chtějí připojit některá jihoukrajinská města, mezi nimi i Oděsa. Ruský prezident Vladimir Putin už oznámil, že Moskva ochrání Rusy žijící na Ukrajině. Zároveň připustil možný vojenský zásah na východě země a dodal, že neplánuje obsadit Krym.

Proklamovaná snaha o nezávislost Oděsy a dalších měst pochází ale podle zpravodaje ČT Václava Černohorského z jednoho zdroje, kterým je poslanec krymského parlamentu. Ten sdělil, že mu výzvu poslali představitelé těchto měst.

V Doněcku probíhá boj o úřad gubernátora

Dav proruských radikálů zaútočil na sídlo místní oblastní správy v Doněcku. Ukrajinská policie proti radikálům zasáhla a vytlačila je z kanceláří. Na střeše budovy byla poté opět vztyčena ukrajinská vlajka místo ruské. Demonstranti ale odpoledne budovu opět ovládli. Před budovou se za skandování „Rusko, Rusko“ shromáždilo přes 2000 lidí s ruskými vlajkami. Poté asi 200 protestujících i přes značnou přítomnost policejních sil proniklo do budovy. Demonstranti pak ukrajinskou vlajku opět nahradili ruskou.

Sídlo doněcké oblastní správy obsadili demonstranti původně na protest proti rozhodnutí úřadujícího prezidenta Oleksandra Turčynova dosadit do funkce gubernátora podnikatele Serhije Tarutu. Proruská sdružení v Doněcku jeho jmenování neuznávají a prosazují na vlivný post „lidového gubernátora“ Pavla Gubareva. Ten kandidaturu přijal a obratem požádal o zásah ruskou armádu. Mocenské vakuum v Doněcku mezitím vyplnil politik Andrej Šišackij, jehož do čela oblasti postavili místní zastupitelé. Šišackij, který má údajně podporu vlivného oligarchy Rinata Achmetova, podporujícícho nového premiéra Arsenije Jaceňuka, má Doněckou oblast řídit do doby, než se svých gubernátorských funkcí bude moci ujmout Taruta.

K protestům se připojují i Rusové na jihu Ukrajiny. „Podle nás to, co se stalo v Kyjevě, byl ozbrojený puč,“ prohlásil proruský demonstrant z Oděsy. Někteří mluví o strachu z neofašistických radikálů ze západu, řada z nich ale přitom sama útočí na stoupence Majdanu, kteří na místních úřadech často vystřídali staré vedení. Při nedávných násilných střetech v Charkově se mnozí z nich stali terčem surového lynčování.

Video Proruský východ Ukrajiny protestuje proti nové vládě
video

Proruský východ Ukrajiny protestuje proti nové vládě

Násilí? Pravděpodobně bylo vyvolané cíleně

Někteří svědkové hovoří o tom, že násilí a lynčování vyvolávala skupinka proruských účastníků, kteří se úmyslně snažili vyvolat davovou psychózu. „Bylo to velmi podezřelé. Organizoval to starosta. Původně to měla být pokojná akce, najednou se to ale zvrhlo ve velké násilí,“ uvedla svědkyně událostí Justyna Kucuková, polská studentka.

Ukrajinské vedení tvrdí, že je vyvolávání nepokojů součástí strategie ruské invaze. Jeden muž, který vyvěsil ruskou vlajku v Charkově, si pořídil velkolepou fotku a pochlubil se s ní na ruské verzi Facebooku. Je to obyvatel Moskvy. "Putin nemá sociální základnu ve východních
oblastech Ukrajiny. Podle všeho se ji ale snaží nějakým způsobem vybudovat. Podle kolegů se do měst jako Charkov a Doněck stěhují desítky Rusů, kteří se snaží rozdmýchávat nepokoje," poznamenal Emil Souleimanov, politolog z FSV UK.

Proti Putinově politice se hlasitě ozývají ukrajinští oligarchové včetně toho nejbohatšího - Rinata Achmetova. A přestože se mnohým rusky mluvícím Ukrajincům nová vláda v Kyjevě nezamlouvá, rozdělení země má jen velmi malou podporu. „My tu nechceme žádnou vojenskou akci. Nepotřebuju, aby mě někdo chránil. Mě nikdo nenapadal,“ konstatoval obyvatel Krymu.

Vedení země volá po jednotné Ukrajině

„Politici v Kyjevě se snaží situaci nějakým způsobem mírnit. Vysílají zprávy o tom, že podporují jednotnou Ukrajinu, Ukrajinu pro všechny, kteří v ní budou žít,“ prohlásil Černohorský.

Rusko se přitom dál soustředí na svoji vojenskou strategii. Putin nařídil vojákům, kteří se na západě Ruska účastnili manévrů, návrat do domovských základen. Cvičení prý s děním na Ukrajině ani nesouviselo. Rusko stahuje své vojáky i z kerčského trajektového terminálu. „Je chyba, že ruské jednotky odjíždějí. Měly by zůstat, aby udržovaly klid,“ podotkl jeden z obyvatel Krymu.

Putin o případném zásahu na východě Ukrajiny

„Ruskojazyčné obyvatelstvo na jihu a východě Ukrajiny znepokojuje současná situace. Pokud ve východních oblastech Ukrajiny nastane chaos a obrátí se na nás legitimně zvolený prezident Ukrajiny, Rusko si vyhrazuje právo využít všechny prostředky, které má k dispozici.“


Ubránit Krym vlastními silami je ale pro Ukrajince skoro nemožné. Jejich posádky na poloostrově jsou obklíčené nebo je obsadili cizí vojáci. Rozložení sil nehraje ve prospěch Kyjeva.

Ruská přesila je značná

Na poloostrově mají ve skutečnosti ruští vojáci prakticky vše pod kontrolou. Pozorovatelé odhadují, že se jich tam pohybuje na 16 tisíc. Ukrajinská armáda není malá - spíš nepřipravená. Rusko na rozdíl od ní investovalo za Putinovy vlády do modernizace miliardy dolarů. Vojáků má Moskva 6,5krát víc než Kyjev, letadel šestinásobek, a lodí dokonce desetkrát víc.

„Ruská i ukrajinská armáda jsou v procesu transformace, který má několik fází. To znamená, že obě armády jsou poloprofesionální. Žádná z nich ještě nemá plně profesionální stav. Dochází taky k početní redukci. Ještě před dvěma roky byl cílový stav ruské armády milion vojáků, dnes je to 850 tisíc. Ukrajina má dnes nějakých 130 tisíc vojáků. Ruská armáda je velmi mobilní, má několik výsadkových divizí. Musí totiž chránit velký prostor – na rozdíl od Ukrajinců. Díky ministrovi Šojgu je ruská armáda patrně v lepší kondici než ukrajinská, která doplatila řadu let ekonomických problémů,“ podotkl vojenský analytik Martin Koller.

Ruští vojáci na Ukrajině
Zdroj: AP Photo
Autor: Darko Vojinovic