Putin má na talíři znovu memento nacismu – kritizuje ho i Clintonová

Los Angeles – Ruský prezident Vladimir Putin má na sobě další stín srovnání s neblahou historií nacistického Německa. Dalším z vrcholných politiků, kteří v počínání ruských vojáků na Krymu spatřují reminiscenci Hitlerových záborů ze 30. let minulého století, je exšéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Rusko už několik dní vysvětluje, že chrání etnické Rusy – podle Clintonové jde o stejnou záminku, jakou využíval nacistický vůdce.

Podle Clintonové se Putin snaží o „resovětizaci“ ruské periferie, tedy o obnovení co největšího vlivu ve státech, s nimiž Rusko sousedí a s nimiž kdysi tvořilo Sovětský svaz. Jde ale podle ní o plýtvání potenciálem národa a o ohrožování stability, ba i míru v Evropě. „Chci jen, aby si všichni udělali výlet do historie. Samozřejmě nic nesrovnávám. Ale doporučila bych, abychom se poučili z této taktiky, která byla použita už v minulosti,“ řekla.

Bývalá členka Obamovy administrativy a jedna z horkých adeptek na prezidentskou funkci v příštích volbách upozornila, že podobně jako u dnešního Ruska a krymské menšiny i Hitler dělal vše ve prospěch německé minority v ostatních státech. „Hitler pořád říkal: 'Nechovají se k nim správně. Musím tam jít a chránit svoje lidi.' A proto to u všech vyvolalo takovou nervozitu,“ podotkla Clintonová.

Protest proti ruskému vojenskému zásahu v New Yorku
Zdroj: ČTK
Autor: John Minchillo

Hillary Clintonová, bývalá ministryně zahraničí USA:

„Pokud to nyní zní nějak povědomě, tak proto, že Hitler to dělal ve třicátých letech. Tvrzení prezidenta Putina a dalších Rusů, že na Krym a možná dál na východ Ukrajiny jít museli, protože musejí chránit ruskou menšinu, připomíná tvrzení ze třicátých let, kdy nacistické Německo neustále opakovalo, jak musí chránit německé menšiny v Polsku a v Československu a jinde v Evropě.“


Krym, kde se asi tři pětiny obyvatel hlásí k ruské národnosti, je rovněž sídlem ruské Černomořské flotily. Ruské jednotky v uplynulých dnech poloostrov ovládly. Prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sdělil, že Kyjev je připraven poskytnout Krymu širší autonomii. Šéf krymské vlády Sergej Aksjonov ale s novým režimem jednat nechce. Pouze referendum podle něj rozhodne o tom, jestli se Krym odtrhne od Ukrajiny, nebo zůstane její součástí.

Požadavky i zájmy sudetských Němců v roce 1938 ztělesňovala zejména Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem. Ten si politikou „nulových ústupků“ vynucoval na československé vládě stále další privilegia. Po obsazení Rakouska v březnu 1938 (za neskrývaného souhlasu většiny Rakušanů) dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt.

Za souhlasu Velké Británie a Francie, kteří se snažili „udobřovací“ politikou zabránit otevřené válce, nakonec Hitler získal československé Sudety, kde ho vítali zdejší Němci. ČSR ultimátum zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území. 

Československo přišlo o 30 % území s třetinou veškerého obyvatelstva. Odejít museli nejen Češi, ale i čeští a němečtí Židé a němečtí antifašisté. 1. října 1938 ve 14:00 překročila německá armáda hranice Československa, pouhé dva dny po podpisu Mnichovské dohody. Z rozhodnutí vlády Československá armáda neměla klást žádný odpor.

Více o podobné kritice českých politiků i historickém kontextu ZDE.


Video Horizont ČT24: Krym se separoval, EU vykročila proti Rusku
video

Horizont ČT24: Krym se separoval, EU vykročila proti Rusku