Krym se odtrhává od Ukrajiny s okamžitou platností, oznámil vicepremiér

Moskva – Krymský parlament se jednomyslně vyslovil pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. Podle krymského vicepremiéra Rustama Těmirgalijeva má rozhodnutí okamžitou platnost. Ruské jednotky na poloostrově jsou podle něj jediné legitimní, ukrajinské síly Krym „okupují“. Mají se buď vzdát, nebo z poloostrova odejít. K budoucnosti Krymu se vyjádří obyvatelé v referendu, které se uskuteční 16. března. A ruský parlament může už příští týden schválit zákon o zjednodušeném začlenění „částí cizích států“ do Ruské federace.

Krymský parlament schválil rezoluci o dvou bodech: v prvním rozhodl o vstupu Krymské autonomní republiky do Ruské federace jako její nový subjekt a ve druhém vyhlásil referendum o této otázce na 16. března. V referendu budou obyvatelé Krymu odpovídat, zda jsou pro připojení Krymu k Rusku. Těmirgalijev později oznámil, že poloostrov ovšem patří k Rusku už nyní.

Zároveň za jedinou legitimní moc na Krymu označil ruskou armádu. Ta přitom podle oficiálního stanoviska nejvyšších ruských autorit na poloostrově není. „Ozbrojené síly jakékoli třetí země jsou okupanti. Ukrajinská armáda si musí vybrat: může složit zbraně, opustit své základny, přijmout ruské občanství a připojit se k ruským vojskům. Pokud nebude souhlasit, jsme připraveni nabídnout jí bezpečný odchod z Krymu do její ukrajinské vlasti,“ prohlásil Těmirgalijev. „Ozbrojili jsme se, obsadili jsme pozice k obraně a čekáme,“ reagoval major Oleg Baranov, velitel základny.

Bohdan Zilynskyj, historik

„Putin nebere v potaz, co si o tom myslí politici nebo lidé kdekoli jinde ve světě. Myslím si ale, že se o těch věcech ještě povedou jednání, jinak to vyřešit nejde. I mezi ruskojazyčným obyvatelstvem se ozývají hlasy, které změnu nevítají.“


Několikatisícový dav proruských aktivistů shromážděný před simferopolským parlamentem přijal zprávu výkřiky radosti, skandováním „Rusko!“ a máváním ruských státních vlajek. "To, že si krymské úřady přejí být součástí Ruska, je za posledních 5 let nebývalá záležitost. Porovnal bych to s procesem rozdělování Gruzie, když se Abcházie a Jižní Osetie rozhodly být nezávislé. Z politického hlediska jde o závažný krok, protože jde proti všem pravidlům územní celistvosti Ukrajiny, což je základní pravidlo, které doposud uznávaly všechny
dotyčné strany, včetně samotného Ruska," okomentoval vývoj na Krymu bývalý velvyslanec ČR při NATO Karel Kovanda.

Video Události k odtržení Krymu od Ukrajiny
video

Události k odtržení Krymu od Ukrajiny

Kovanda: Proces na Krymu se podobá Gruzii

Vláda v Kyjevě autoritu samozvaného krymského parlamentu neuznává. „Je to nezákonné rozhodnutí, takzvané referendum nemá vůbec žádný právní základ. Proto naléháme na ruskou vládu, aby nepodporovala ty, kteří hlásají rozdělení Ukrajiny. Krym byl, je a bude nedílnou součástí Ukrajiny,“ prohlásil prozatímní ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Ruský parlament chce schválit zákon o zjednodušeném začlenění „částí cizích států“

Z Moskvy mezitím agentura ITAR-TASS oznámila, že ruský parlament možná už příští týden schválí zákon o zjednodušeném začlenění „částí cizích států“ do Ruské federace. Agentuře to řekl autor návrhu zákona Sergej Mironov. „Otevřeně řečeno, návrh zákona jsem podal kvůli Krymu,“ připustil Mironov.

Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž dosud příslušné území patřilo. Mironovova novela tento požadavek podle agentury ITAR-TASS vypouští za podmínky, že obyvatelé tohoto území schválili připojení k Rusku v referendu nebo pokud legitimní státní orgán tohoto území Rusko o připojení požádá.

  • Ruská vláda už schválila návrh zákona, který má usnadnit udělování ruské státní příslušnosti ruskojazyčným cizincům.
  • Nový postup při vyřizování žádosti se má vztahovat na osoby, které samy či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Ruské federace, carského Ruska či bývalého Sovětského svazu.

Podle platné právní úpravy je třeba žádost o vstup do Ruské federace adresovat jejímu prezidentovi, ten žádost konzultuje s vládou a parlamentem a v případě jejich souhlasu navrhuje příslušnou změnu ruské ústavy. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova byl o rezoluci krymského parlamentu informován prezident Vladimir Putin.

Motivy obyvatel Krymu chápeme, ozývá se z ruského parlamentu

Bezprostředně po Těmirgalijevově oznámení přišla z Moskvy reakce ruských politiků. Místopředseda Státní dumy Sergej Něverov označil rozhodnutí krymských poslanců za historické. „Jsme jednotný národ, který byl z vůle neodpovědných stranických funkcionářů rozdělen,“ řekl Něverov s odkazem na rozhodnutí někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který před šedesáti lety do té doby ruský Krym věnoval Ukrajině. Šéf výboru Státní dumy pro styky s postsovětskými státy Leonid Sluckij pak konstatoval, že všechny ruské parlamentní strany usilují o zachování územní celistvosti Ukrajiny, ale zároveň „chápou motivy obyvatel Krymu“.

Ruští vojáci na Krymu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Andrew Lubimov

Ruské jednotky na Krymu posilují své pozice. Podle agentury „Interfax-Ukrajina“ dopravily výsadkové lodi ruské armády v noci do Sevastopolu další vojenskou techniku a pět set vojáků. Právě Sevastopol je hlavní základnou ruské Černomořské flotily a tedy i strategickým místem.

Misi vojenských pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se zatím na poloostrov nepodařilo proniknout, aby vyhodnotila bezpečnostní situaci. „Když pozorovatelé dorazili k uměle vytvořené hranici na Krymu, tak nebyli ani po dlouhém jednání s domobranou vpuštěni dovnitř. Jsou považování za nežádoucí osoby. Krym si chce vše rozhodnout sám,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Ruská armáda zahájila cvičení protiraketových jednotek

Manévry se podle státní agentury ITAR-TASS konají na střelnici Kapustin Jar u Astrachaně za účasti třiceti velkých armádních útvarů a vybraných vojsk severní ruské námořní flotily. Podle mluvčího vojsk protiraketové obrany Olega Čečetova se cvičení účastní baterie protiraket S-300, Buk, Osa a Strela a mobilních raketových systémů Igla. Do manévrů se zapojí dosud největší počet jednotek a bojové techniky. Cílem je nácvik obrany před raketovým útokem protivníka.

Ruská armáda v minulých dnech na pokyn prezidenta Vladimira Putina provedla rozsáhlou prověrku bojové připravenosti vojsk západního a centrálního vojenského okruhu. Cvičení vyvolalo kritiku západních států, protože probíhalo souběžně s ruskou invazí na ukrajinský Krym. Putin v úterý oznámil, že cvičení skončilo a vojáci se vracejí do kasáren.

Černomořská flotila
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergey Ponomarev

Černé moře jako strategický bod Rusů, Ukrajinců i Turků

„Sevastopol a jeho okolí je pro Rusko po staletí strategickým bodem,“ řekl Ondřej Fér ze serveru Technet.cz o hlavní základně ruské Černomořské flotily, o níž se ruské loďstvo dělí s ukrajinskou válečnou flotilou. Do oblasti Černého moře nyní míří americký raketový torpédoborec Truxtun. Zúčastní se tam společného cvičení s bulharským a rumunským námořnictvem. Americká armáda ale uvedla, že manévry byly naplánovány dlouho před vznikem krize na Ukrajině.

Černé moře je plné min

Právě kvůli strategickému významu Sevastopol ruská armáda dlouhodobě chrání a jednou z možností je použití min. „Rusko bylo expertem na minový boj,“ připomněl Fér s tím, že miny začali Rusové do moře umisťovat už za první světové války a během druhé světové války přibyly v Černém moři desetitisíce min, které tam umístila ruská i německá strana. Zaminovávání černomořské oblasti pak pokračovalo i během studené války. „Okruh 25 kilometrů kolem Sevastopolu je zaminován opravdu hustě a navíc jsou zaminovány přístupové kanály přímo do přístavu,“ uvedl Fér s tím, že přístup k ovládání dálkově ovládaných minových polí mají Ukrajinci.

Vztahy mezi ruskou a ukrajinskou flotilou nebyly ideální už před vypuknutím současného konfliktu. „Ukrajinská flotila si dlouhodobě stěžovala na infiltraci ukrajinských posádek ruskými agenty,“ řekl Fér. Ukrajinské loďstvo se v 90. letech odštěpilo od černomořské flotily. „Smýšlení ukrajinských posádek bylo vždycky proruské,“ upozornil Fér s tím, že ukrajinské loďstvo je slabší než to ruské a některé součásti její výzbroje označil Fér za obstarožní. V Černém moři má své dobře vyzbrojené loďstvo i Turecko, pro které je území důležité hlavně kvůli obchodu.

  • Ukrajinské loďstvo disponuje fregatou, dvěma korvetami, dvěma vyloďovacími loděmi polského původu a jednou ponorkou.
  • Ruská flotila má k dispozici křižníky Moskva, obstarožní křižník Kerč a moderní ponorku Alrosa, která je velmi těžce objevitelná, což je v tak malém prostoru, jakým Černé moře je, podle Féra velkou výhodou.

Srovnání výzbroje ukrajinské a ruské armády
Zdroj: International Institute for Strategic Studies
Autor: ČT24

Kdo v minulosti ovládal Krym:

- První zprávy o Krymu (Tauridě) jsou spojeny s výpravou Argonautů a s trojskou válkou. Poté zde vládli Řekové, Římané či Gótové, ve 14. století se Krym stal kořistí tatarsko-mongolských nájezdníků, založili tu Krymský chanát.

- O století později se Krymu zmocnila Osmanská říše.

- K Rusku byl Krym připojen v roce 1783. Carové z něj učinili jednak vojenskou základnu, jednak letovisko. V říjnu 1921 byla vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR, později zde byla Krymská oblast RSFSR. Násilná deportace krymských Tatarů byla zahájena 18. května 1944 kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220 tisíc osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři.

- Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel komunistického Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.

- V roce 1967 byla obvinění vůči občanům tatarské národnosti odvolána a v roce 1988 jim byl povolen návrat do vlasti.

- V lednu 1991 rozhodlo referendum o obnovení Krymské ASSR (Krymská autonomní republika vznikla o měsíc později), po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 začaly sílit separatistické tendence provázené snahami o návrat k Rusku.

- Krymský parlament schválil v květnu 1992 „akt státní nezávislosti Krymské republiky“. Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci.

- Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv a Janukovyč se pak v dubnu 2010 dohodli na tom, že ruská Černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.


 

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce