EU pozastavuje rozhovory s Ruskem, přípravy summitu G8 a hrozí dalšími kroky

Brusel – Pozastavit rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě se na dnešním mimořádném summitu rozhodla Evropská unie. Vyzvala rovněž k zahájení přímých rozhovorů mezi vládou v Kyjevě a Moskvou a hodlá s Ukrajinou podepsat asociační dohodu ještě před tamními květnovými volbami. Unie potvrdila, že pomůže Ukrajině v jejích hospodářských potížích, a evropští členové skupiny G8 se také rozhodli zastavit přípravy na červnový summit G8 v Soči.

Pokud v příštích dnech jednání mezi Kyjevem a Moskvou nepřinesou výsledek, pohrozila Unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob. Vážné následky pro vztahy mezi EU a Ruskou federací, včetně ekonomických oblastí, prý také bude mít další ruské počínání vedoucí k destabilizaci situace.

„Rozhovory musí začít během několika dnů a v omezeném čase přinést výsledky. Pokud výsledky nebudou, rozhodne EU o dodatečných opatřeních,“ řekl k závěrům summitu unijní prezident Herman van Rompuy, který mu předsedal. Prezidenti a premiéři unijních zemí dnes také ocenili zdrženlivý postoj ukrajinské vlády a vyzvali ji, aby dál pokračovala v přípravě svobodných voleb a ústavních reforem.

Video TK po summitu Evropské unie k ukrajinské krizi
video

TK po summitu Evropské unie k ukrajinské krizi

Summit potvrdil připravenost Unie pomoci Ukrajině v jejích hospodářských potížích. „Okamžitou prioritou je obnovení makroekonomické stability pomocí rozumné fiskální, měnové a kursové politiky,“ uvedli lídři EU v závěrech summitu. Kyjev zároveň vyzvali k ambiciózním strukturálním reformám, včetně snahy bojovat s korupcí a zvyšovat transparentnost.

Unie dnes také vyjádřila připravenost podepsat co nejdříve politickou část asociační dohody. Součástí balíčku hospodářské pomoci Kyjevu pak je jednostranné rozhodnutí EU začít ze své strany plnit podmínky zatím nepodepsané dohody o volném obchodu, tedy prakticky uvolnit cestu ukrajinskému zboží na evropský trh. Předseda komise José Manuel Barroso na tiskové konferenci zmínil také otázku energetické bezpečnosti, která je podle něj pro stabilitu Ukrajiny klíčová. Zrychlí se podle něj práce na možnosti posílat energetické suroviny na Ukrajinu z Evropy a také na modernizaci tranzitního systému.

Unijní prezident Herman van Rompuy:

„Hluboce odsuzujeme Rusko za nevyprovokované porušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti. Vyzýváme Rusko, aby okamžitě stáhlo své ozbrojené síly a umožnilo bezodkladný vstup mezinárodních pozorovatelů.“


Na Krymu už několik dnů operují ruští vojáci. Krymský autonomní parlament dnes zároveň rozhodl o odtržení černomořského poloostrova od Ukrajiny a připojení k Rusku. Lídři EU v prohlášení odsoudili porušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti z ruské strany a opět vyzvali Moskvu ke stažení jednotek na základny. Žádají také, aby mohli bez překážet pracovat mezinárodní pozorovatelé. Rozhodnutí parlamentu na Krymu o připojení k Rusku a o referendu, které by to mělo potvrdit, je podle EU v rozporu s ukrajinskou ústavou, a tedy nelegální.

Mimořádný summit EU k Ukrajině
Zdroj: ČTK/ZUMA
Autor: Zhou Lei

Tusk: Dosáhli jsme více, než jsme očekávali

Německá kancléřka Angela Merkelová na brífinku po summitu uvedla, že vyhlášení referenda o připojení Krymu k Rusku považuje Unie za nelegální a neslučitelné s ukrajinskou ústavou, integritu Ukrajiny za nedotknutelnou. Zdůraznila, že EU si přeje vyřešit krizi diplomatickou cestou a hodlá Ukrajině co nejrychleji poskytnout finanční pomoc. Polský premiér Donald Tusk poznamenal, že diskuse na summitu o protiruských sankcích byla bouřlivá a se závěry asi nebudou všichni spokojeni. „Dosáhli jsme ale více, než se dalo ještě před pár hodinami očekávat,“ konstatoval. Britský premiér David Cameron uvedl, že po ruské intervenci na Ukrajině už nemohou vztahy s Ruskem být takové jako dosud. Varoval, že pokud nebude v jednání mezi Moskvou a Kyjevem dosaženo pokroku, mohlo by Rusku hrozit zmrazení majetku a zákaz cest do zemí EU. Podle Camerona dostala Evropská komise a evropští diplomaté za úkol začít na opatřeních okamžitě pracovat. „Jsme pro rozhovory, ty ale musí začít velmi, velmi brzy. Nemůžeme přijmout, aby bez nich Rusko v místě vytvořilo novou situaci,“ vysvětlil britský premiér.

Se situací na Ukrajině dnes lídry EU osobně seznámil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a podle diplomatů mělo jeho vystoupení, společně s dnešním americkým rozhodnutím o sankcích vůči Moskvě, za následek změnu původně chystaného méně tvrdého unijního postupu.

Sobotka: EU by se měla rozhodovat bez závislosti na ruské ropě a plynu

„Jsem přesvědčen, že to, co se dnes odehrává na Ukrajině, to, jakým způsobem postupuje Rusko, znovu podtrhuje úsilí evropských zemí posílit energetickou bezpečnost,“ zdůraznil na brífinku po summitu český premiér Bohuslav Sobotka. Unie by se podle něj v případě krizí měla umět rozhodovat svobodně, bez závislosti na ruské ropě a ruském plynu. Sobotka zmínil potřebu silnějšího propojení energetických sítí, ať už plynovodů, ropovodů, nebo elektrické rozvodné sítě tak, aby Evropa pokud možno byla energeticky bezpečná.

Český premiér považuje za naprosto nezbytné, aby EU aktivně přispěla ke stabilizaci nové ukrajinské vlády a ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky. Podpořil také podpis politické části asociační dohody ještě s nynějším kabinetem premiéra Arsenije Jaceňuka. „Posílí to autoritu současné vlády, a pokud to posílí autoritu, tak to také pomůže v jejím úsilí o udržení územní integrity Ukrajiny,“ uvedl Sobotka a označil nynější ukrajinskou vládu za legitimního partnera pro jednání.

Bohuslav Sobotka po jednání mimořádného summitu EU
Zdroj: ČT24

Podle Sobotky jsou omezení daná energetickou závislostí vidět například v nynějším tvrdším postupu Spojených států vůči Moskvě. „Rozdíl… je dán právě tím, jak rozsáhlá je obchodní výměna a jaké je propojení energetických sítí mezi Evropou a Ruskem. To je faktor, který musíme brát v úvahu. Nejde jen o stabilitu na Ukrajině, ale také o ekonomickou a sociální stabilitu v Evropě,“ řekl. Potvrdil také, že pokud za 14 dní nebude možné ve vztazích mezi Moskvou a Kyjevem konstatovat pokrok, je možné, že EU potvrdí další okruh sankcí, které ale budou mít diplomatickou a omezenou povahu.

Pomoc, kterou Ukrajině slibuje Evropská unie, nebude okamžitá, a problémy země tak nevyřeší. Částka 11 miliard eur do Ukrajiny přiteče dokonce v horizontu několika let, prohlásil v pořadu Interview Daniely Drtinové ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jan Mládek.

Příští summit je naplánován na 20. a 21. března, původně se měl zabývat především hospodářskou a klimatickou politikou.

USA diskutují, jak využít zásob plynu k řešení krize na Ukrajině

Ve Spojených státech se na vysoké vládní úrovni diskutuje, jak využít rozsáhlých amerických zdrojů zemního plynu při řešení nynější krize na Ukrajině, připustil v Senátu náměstek amerického ministra zahraničí William Burns. Zastánci urychlení dosud omezovaného vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA argumentují tím, že by to oslabilo páku, kterou má v tomto směru Rusko na Ukrajinu a Evropu.

Bílý dům se dnes nicméně vyhnul odpovědi na otázku, zda USA zmírní překážky vývozu LNG v zájmu pomoci Ukrajině. Proti zvýšenému vývozu plynu z USA se staví někteří politici v čele s demokratickým senátorem Edwardem Markeym.

Američané vyšlou stíhačky do Polska

Spojené státy se rozhodly vyslat do Polska dvanáct stíhaček F-16, aby se od pondělka zúčastnily společného cvičení. Podle listu Rzeczpospolita má spolu se stíhačkami na letiště u Poznaně přiletět i jednotka 300 amerických vojáků. Informaci potvrdilo polské ministerstvo obrany.

Pentagon hodlá posílit součinnost s Polskem a pobaltskými státy během krize na sousední Ukrajině. Na litevském vojenském letišti Zokniai už přistálo šest amerických stíhaček F-15 a dva vzdušné tankery. Polská televize TVN 24 připomněla, že alianční misi, starající se o vzdušnou ochranu pobaltských států bez vlastních stíhaček, až dosud tvořily čtyři letouny z členských států NATO. Ty se při plnění mise pravidelně střídaly. Nyní se USA rozhodly své spojence posílit.

Před Bílým domem demonstrovaly stovky Ukrajinců

Ve Washingtonu se dnes před Bílým domem sešlo několik stovek Ukrajinců, kteří chtěli Obamovu administrativu přimět k rychlejšímu řešení krize. I když se počty přirozeně nedají srovnávat s tím, co se dělo v Kyjevě, demonstrovalo mnohem víc lidí než například při nedávné demonstraci proti válce v Sýrii. „Snažíme se o to, aby USA zavedly hospodářské a diplomatické sankce proti Rusku, protože si musí uvědomit, že si neděláme legraci a že musejí stáhnout své síly z Ukrajiny,“ říká účastník demonstrace Roman. Ve Washingtonu nevyšli do ulic Ukrajinci jen v polední pauze. S cílem tlačit Bílý dům k tvrdšímu postupu vůči Moskvě se sjížděli autobusy z různých koutů Spojených států.

Ukrajinské úřady žádají po Interpolu zatčení Janukovyče

Interpol dostal od ukrajinských úřadů žádost o vydání mezinárodního zatykače na svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ukrajinské úřady to zdůvodňují „obžalobou ze zneužívání moci a vraždy“. Oddělení pro právní záležitosti Interpolu nyní rozhodne, zda žádost odpovídá předpisům organizace.

Julija Tymošenková na sjezdu Evropské lidové strany
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Peter Morrison

Tymošenková: Budujeme evropský národ

Pro rozsáhlou evropskou integraci se v emocionálním projevu v Dublinu na sjezdu Evropské lidové strany (EPP) vyslovila ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková. „Budujeme evropský národ. Uděláme to a nic nás nezastaví. Dlužíme to těm, kteří padli, i těm, kteří žijí,“ prohlásila. „V posledních týdnech se Ukrajina stala něčím víc než jen zemí, stala se symbolem, ideou, ideou evropské svobody, ideou evropské síly, nenechte ji proto padnout,“ řekla Tymošenková s odkazem na ruskou vojenskou intervenci na jihoukrajinském Krymu.