Vliv Berlína na Moskvu se přeceňuje, diplomatické úsilí je zatím fiasko

Berlín/Moskva – Německo je klíčovým hráčem během nynější krize kolem Ukrajiny, ale k tvrdému postupu proti Moskvě se zatím nechystá. Část prosperity největší evropské ekonomiky totiž závisí na nerušeném obchodu s Ruskem. Berlín sice od začátku krize cítí šanci na historickou roli prostředníka, ovšem realita zatím německé diplomacii připravila spíše jedno zklamání za druhým. Německo jen těžko přiměje Moskvu ke stažení ruských vojáků z ukrajinského Krymu a vliv, jaký má na ruského prezidenta Vladimira Putina německá kancléřka Angela Merkelová, se podle expertů přeceňuje.

Německý ministr zahraniční Frank-Walter Steinmeier v posledních dnech nalétal tisíce kilometrů. Během 24 hodin stihl večeři s ruským ministrem zahraničí, snídani s generálním tajemníkem OSN a oběd se šéfem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Na telefonu mu sekunduje Merkelová, která hodinové hovory s Putinem ohlašuje skoro každý druhý den. Snaha zastavit ruské vojáky na Krymu jednáním ale zatím vypadá spíš jako fiasko. „Vliv západní diplomacie najednou zmizel. Co se stalo, je diplomatická katastrofa,“ konstatuje Volker Weichsel, politolog a šéfredaktor magazínu Osteuropa. Ministr Steinmeier dál trvá na jednáních a dál věří ve svůj vliv: právě on si dřív v Moskvě získal renomé proruského politika a tyká si se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Po posledním rozhovoru s ruským kolegou musel ale bezmocně přiznat, že řešení se nepřiblížilo ani o krok.

Německo musí lavírovat mezi dvěma lákavými cíli: proevropskou Ukrajinou a ruským trhem. Žádná velká evropská země není s Ruskem propojena tak jako Německo. Německé firmy nainvestovaly v Rusku už bezmála 20 miliard eur a loni tam vyvezly zboží v přepočtu skoro za bilion korun - jen o málo míň, než odpovídá příjmům celého českého rozpočtu. Pilotním projektem rusko-německého sbližování je plynovod Nordstream. Obchází nejen Ukrajinu, ale přes protesty Varšavy i spojenecké Polsko. A že se jeho šéfem stal bývalý kancléř Gerhard Schröder, byla už je symbolická tečka. Kolem 40 procent plynu proudí do Německa právě z Ruska, i když tentokrát podle analytiků energetická zbraň v rukou Kremlu postrádá průraznost. „Kdo má dnes peníze, může nakoupit zkapalněný plyn z jiných částí světa. Boom břidlicového plynu v USA vede k tomu, že je převis nabídky nad poptávkou,“ konstatuje Weichsel.

Politolog a odborník na východní Evropu Stefan Meister se domnívá, že Německo jen těžko přiměje Moskvu ke stažení ruských vojáků z ukrajinského Krymu nebo k přehodnocení podpory tamních proruských separatistů. Rusko k takovým krokům nepřistoupí, pokud to bude odporovat jeho strategickým zájmům. „Německo sice má s Ruskem dobré vztahy, já si ale myslím, že ani tak nemůže teď nic udělat. Protože Putin má s Krymem strategické záměry a nenechá si do toho od nikoho mluvit - ani od Německa,“ řekl Meister na setkání s novináři.

Podle Meistera se také přeceňuje dosah vlivu Merkelové na Putina a možnosti kancléřky rozhodnutí ruského prezidenta nějak ovlivnit. Pro oba politiky je sice výhodou, že každý z nich mluví jazykem toho druhého, jejich vztah je ale čistě pragmatický. „Merkelová se k Putinovi v posledních letech vyjadřovala kriticky a tím se vztahy s Ruskem citelně ochladily. Tím pádem klesl i vliv, který máme,“ říká Meister.

„Zásadní otázka je, jak důležité je pro Rusko a pro Putina udržovat dobré vztahy s Evropou a s Německem,“ podotkl politolog. „Myslím, že to pro ně ještě důležité je. Vzájemná závislost je stále příliš velká. Takže si nemyslím, že dojde ke skutečnému střetu, nikdo nemá zájem na zastavení vzájemného obchodu,“ řekl. Dodal, že Rusko nyní má dostatečné devizové rezervy a nemá v zahraničí žádné dluhy, takže by krátkodobé omezení obchodu pro Moskvu nepředstavovalo zásadní problém. Z dlouhodobého hlediska ale ruští představitelé o narušení hospodářských vztahů s Evropou nestojí.

Význam rusko-německých vztahů symbolizuje i ruská ambasáda v Berlíně: Je to největší velvyslanectví nejen v Německu, ale v celé Evropě. Ruská invaze na Krym znamenala pro německou diplomacii šok, ale i po něm Berlín brzdí snahy zavést proti Rusku rychlé sankce. Proti zavedení sankcí, které by zasáhly obchod mezi Ruskem a Evropou, tento týden vystoupil i německý průmysl. Meister potvrdil, že sankce by měly negativní vliv na německou ekonomiku. Ohrozily by pracovní místa v chemickém a strojírenském průmyslu, který má významný odbyt v Rusku. Navíc by zřejmě vedly i ke zdražení zemního plynu, což by v Evropské unii vyvolalo inflační tlaky.

/*json*/{"map":{"lat":52.51626776537213,"lng":13.383705245368889,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{"0":{"lat":52.51635144156797,"lng":13.38335394859314,"type":"","description":"Ruská ambasáda v Berlíně"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Němci hospodářské sankce vůči Rusku příliš nepodporují

Podle průzkumu, který uskutečnila společnost Infratest Dimap pro televizní stanici ARD a list Die Welt, nemá německá veřejnost příliš chuť uvalit ekonomické sankce na Rusko, podporuje ale novou proevropsky orientovanou vládu v Kyjevě a jen velmi málo důvěřuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve prospěch ekonomických sankcí vůči Rusku se vyslovilo 38 procent oslovených, finanční pomoc pro ukrajinskou vládu podpořilo 72 procent respondentů.

Jenom 15 procent dotázaných se domnívá, že Moskva je spolehlivý partner. Tři čtvrtiny jsou toho názoru, že prezident Putin není důvěryhodný, a 81 procent v něm spatřuje vůdce, který by použil veškeré dostupné prostředky k prosazení ruských zájmů.