Horká linka Washington-Moskva. Mocnosti uvízly v patu

Washington/Moskva – Ruský a americký postoj ke krymské krizi připomíná vyčkávání ve válečných zákopech a náznak řešení situace v černomořské oblasti nepřinesl ani hodinový telefonát Baracka Obamy s Vladimirem Putinem. Bílý dům vyzývá k diplomatickému řešení a jednání mezi Moskvou a Kyjevem, Kreml trvá na nelegitimitě ukrajinské vlády i na tom, že musí chránit krymské Rusy – i navzdory sankcím z obou břehů Atlantiku.

Nejvyšší představitelé zemí evropské osmadvacítky se na včerejším mimořádném summitu dohodli na tom, že pozastaví evropsko-ruské rozhovory o vízech i obchodní dohodě, evropští členové skupiny G8 navíc zastavili přípravy na červnový summit v černomořském Soči. Evropa ovšem ve svém postupu proti Rusku zaostala za Spojenými státy, které vyslaly Kremlu podobný vzkaz už ve středu; Bílý dům tehdy nařídil vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“ (více zde).

O amerických sankcích i ukrajinsko-ruské roztržce jednal v Římě šéf americké diplomacie John Kerry se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem (zatím bezvýsledně) a současně s tím začaly Spojené státy posilovat svou vojenskou přítomnost ve východoevropském regionu. Na společné cvičení s polskou armádou vyslaly dvanáct stíhaček F-16 a podle deníku Rzeczpospolita má do Polska přibýt i 300 amerických vojáků. Do Černého moře navíc míří americký torpédoborec, který se má rovněž zúčastnit vojenského cvičení, tentokrát s bulharským a rumunským námořnictvem. Americká admiralita popsala jeho nasazení jako „rutinní“.

Ruch na lince Washington-Moskva

Do krymské krize se potom v noci na dnešek znovu vložil prezident Barack Obama, když podruhé za posledních šest dní telefonoval svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. V hodinovém rozhovoru ho vyzval, aby přistoupil na diplomatické řešení, stáhl na své jednotky zpět na krymské základy a přistoupil na přímá jednání s novou kyjevskou vládou. Po Kremlu žádal i to, aby uznal legitimitu voleb, jež Ukrajina plánuje na květen.

„Prezident Obama zdůrazňoval skutečnost, že Rusko porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, což nás vedlo k přijetí odvetných opatření v koordinaci s našimi evropskými partnery,“ uvedl ve svém prohlášení Bílý dům. Obama odmítl i všelidové hlasování, které má v půli měsíce rozhodnout o budoucím statutu Krymu: „Diskuze o budoucnosti země se musí účastnit legitimní vláda Ukrajiny. V roce 2014 nemůžou být překreslovány hranice za zády demokratických lídrů.“

Ministři zahraničí ani nejvyšší představitelé mocností shodu nenalezli; Putin nadále považuje kyjevskou vládu za nelegitimní a s odkazem na Rusy žijící na Krymu prohlásil, že „nemůže ignorovat volání o pomoc“. Stejně tak trvá i na tom, že postupuje v souladu s mezinárodním právem - ačkoli Spojené státy tvrdí naprostý opak.

Hnízdo: USA aktivnější než Evropa? Měkká politika je vždy neúspěšná

Podle politologa Metropolitní univerzity Bořivoje Hnízda svědčí navzdory dosavadnímu neúspěchu všechny americké aktivity o tom, že Washington přebírá v rusko-ukrajinské roztržce iniciativitu Západu. „Američané až doteď říkali, že Evropané mají být v řešení krize první a že je budou podporovat. Najednou vidíme změnu, a to hned z několika důvodů,“ uvádí.

„Komuniké přijaté v Bruselu je velmi, velmi jemné. Vůči Rusku jde o měkký postup, který je vždy o den dva pozadu za vývojem situace, a měkká politika je vždy neúspěšná.“ Demokratičtí zákonodárci ostatně už před včerejším summitem žehrali na evropskou těžkopádnost a upozorňovali, že americká opatření budou účinná jen tehdy, když se k podobnému kroku odhodlá i starý kontinent. 

Hnízdo rovněž upozorňuje na to, že Obama má v postupu proti Rusku podporu nejen u demokratů, ale i republikánů; ti mu dokonce v minulých dnech vytýkali nedostatečnou odhodlanost. „Prezident nerozumí Vladimiru Putinovi. Nerozumí jeho ambicím, nerozumí tomu, že Vladimir Putin je bývalý plukovník KGB, který chce obnovit sovětské impérium,“ prohlásil přednedávnem republikánský senátor John McCain. Když se americká administrativa rozhodla pro sankce, získala republikánskou podporu i pomocnou ruku a je součástí panelu, který řeší, jak využít americké zdroje zemního plynu při řešení ukrajinské situace.

V neposlední řadě stojí za americkou aktivitou geografická poloha paralyzovaného Krymu. „Nejde jenom o Evropu. Spojené státy vystupují jako vedoucí síla v NATO a Krym je strategický poloostrov v sousedství Turecka i Blízkého východu,“ upozorňuje Hnízdo s odkazem na zmiňované cvičení s bulharským a rumunským námořnictvem, čili černomořskými spojenci ze Severoatlantické aliance.

Podle zpravodajů ČT v USA a Izraeli navíc právě kvůli krymské krizi nutí Obama své klíčové blízkovýchodní partnery - tureckého a izraelského premiéra – k normalizaci jejich vzájemných vztahů. Ty před čtyřmi lety poškodil incident ve Středozemním moři (více zde) a Bílý dům si chce rychlým narovnáním partnerství Tel Avivu a Ankary zajistit stabilitu mezi významnými spojenci v oblasti.

Video Hovor Washington – Moskva. Obama chce diplomatické řešení
video

Hovor Washington – Moskva. Obama chce diplomatické řešení