Východ Ukrajiny hlásí klid, úřady jsou věrné Kyjevu

Charkov – Zatímco většina obyvatel jihoukrajinského Krymu se již nemůže dočkat chystaného referenda o připojení poloostrova k Rusku, na východě země, který byl vždy považován za baštu sesazeného prezidenta Janukovyče, podobné tendence nejsou patrné. Úřady i obyvatelstvo v těchto ruskojazyčných regionech zachovávají loajalitu nové kyjevské vládě. Tamní klid mohou navíc podpořit ukrajinští oligarchové, kteří na rozpadu země nemají žádný zájem.

KRIZE NA KRYMU - HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:

  • Posun v řešení krize nepřinesl ani více než hodinový telefonát Baracka Obamy s Vladimirem Putinem.
  • Zástupci krymského parlamentu jednají v Moskvě o připojení poloostrova k Rusku, předseda parlamentu oznámil snahu připojit k Rusku celou Ukrajinu.
  • Na Krymu je 30 000 ruských vojáků. Ozbrojenci tam ani dnes nepustili misi OBSE.
  • Moskva pohrozila, že případné protiruské sankce kvůli Ukrajině nezůstanou  bez odpovědi a nakonec postihnou zájmy EU a jejích členů. Totéž se týká i NATO.

Z řad politiků ani veřejnosti na východě země, kde se většinově mluví rusky a silnou pozici zde má spíše proruská Strana regionů, nechce nikdo o dělení Ukrajiny ani slyšet. Úřady ve velkých regionálních centrech Doněcku, Dněpropetrovsku či Charkově respektují centrální vládu. Snahy o odtržení krymského poloostrova od Ukrajiny včetně konání referenda na toto téma považují za nelegitimní. Místním politikům jde spíše o nastartování samosprávy a navázání jednání s novou kyjevskou vládou.

Podle reportéra ČT Václava Černohorského ani běžní obyvatelé těchto měst o separatismu a připojení k Rusku nemluví. Situaci na Krymu naopak sledují s obavami, co může Moskva vůči jejich zemi dál podniknout. „Tady na východě je situace naprosto odlišná od Krymu. Nikde se k moci nedostal někdo, kdo by prosazoval připojení k Rusku. To, že o tom mluví někdo na Krymu, neznamená, že tím může ovlivnit kroky politiků působících v jiných částech země,“ informuje z Charkova Černohorský.

Proruští aktivisté v Doněcku
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergey Vaganov

Na podporu krymských separatistů se sice ve velkých městech odehrálo několik demonstrací, podle Černohorského se ale jednalo o protesty v malém měřítku. Poslední incident mezi proruskými aktivisty a místní policií hlásil Doněck před dvěma dny. Tehdy skupina demonstrantů obsadila několik pater místní administrativní budovy, policie ale hned druhý den zhruba 70 z nich zatkla. V Charkově k ničemu takovému nedošlo.

Situaci na východě země by podle názorů ukrajinských médií dále mohlo uklidnit angažmá některých místních oligarchů. Nejsou s novou vládní garniturou přímo spojeni a mají v průmyslových regionech silné pozice. Zároveň ale mají vazby na západ a přitom změnu poměrů v Kyjevě přinejmenším tolerují.

Z prozápadních oligarchů gubernátoři

Těmito normalizátory by se mohli stát třetí nejbohatší Ukrajinec Ihor Kolomojský a podnikatel s šestnáctým největším majetkem v zemi Serhij Taruta. Prozatimní hlava státu Oleksandr Turčynov je minulý týden překvapivě do gubernátorských funkcí. Do čela Dněpropetrovské oblasti postavil miliardáře Kolomojského a hlavou neklidné Doněcké oblasti se stal Taruta Kolomojskyj, jehož majetek se odhaduje na 2,4 miliardy dolarů, ukrajinským novinářům řekl, že jeho cílem je uklidnit poměry v Dněpropetrovsku, kde „kalí vodu ruští agenti“. Jmenování miliardáře židovského původu do významné správní funkce chce zároveň Kyjev vyvrátit výtky, že hájí zájmy ukrajinských nacionalistů.

Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Efrem Lukatsky

Proti rozdělení Ukrajiny se už důrazně vyslovil majitel špičkového fotbalového týmu Šachtar Doněck a nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, který dosud žádnou politickou funkci nepřijal. „Ctíme Rusko jako bratrský národ. Je to ale dvousměrná ulice, zasluhujeme si stejnou úctu. Jsem pro silnou, nezávislou a celistvou Ukrajinu,“ konstatoval vlivný průmyslník.

Motivem politického angažmá ukrajinských oligarchů je podle listu Fokus i obava o zdar jejich podnikání. Ozbrojený konflikt i hrozba války může jejich impéria poškodit, o stabilizaci situace usilují z politických i podnikatelských důvodů. Rozhodnutí Turčynova ale může mít i negativní dopad, protože v exekutivních funkcích mohou miliardáři sledovat také své podnikatelské cíle.