Charkov – Zatímco většina obyvatel jihoukrajinského Krymu se již nemůže dočkat chystaného referenda o připojení poloostrova k Rusku, na východě země, který byl vždy považován za baštu sesazeného prezidenta Janukovyče, podobné tendence nejsou patrné. Úřady i obyvatelstvo v těchto ruskojazyčných regionech zachovávají loajalitu nové kyjevské vládě. Tamní klid mohou navíc podpořit ukrajinští oligarchové, kteří na rozpadu země nemají žádný zájem.
Východ Ukrajiny hlásí klid, úřady jsou věrné Kyjevu
KRIZE NA KRYMU - HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:
- Posun v řešení krize nepřinesl ani více než hodinový telefonát Baracka Obamy s Vladimirem Putinem.
- Zástupci krymského parlamentu jednají v Moskvě o připojení poloostrova k Rusku, předseda parlamentu oznámil snahu připojit k Rusku celou Ukrajinu.
- Na Krymu je 30 000 ruských vojáků. Ozbrojenci tam ani dnes nepustili misi OBSE.
- Moskva pohrozila, že případné protiruské sankce kvůli Ukrajině nezůstanou bez odpovědi a nakonec postihnou zájmy EU a jejích členů. Totéž se týká i NATO.
Z řad politiků ani veřejnosti na východě země, kde se většinově mluví rusky a silnou pozici zde má spíše proruská Strana regionů, nechce nikdo o dělení Ukrajiny ani slyšet. Úřady ve velkých regionálních centrech Doněcku, Dněpropetrovsku či Charkově respektují centrální vládu. Snahy o odtržení krymského poloostrova od Ukrajiny včetně konání referenda na toto téma považují za nelegitimní. Místním politikům jde spíše o nastartování samosprávy a navázání jednání s novou kyjevskou vládou.
Podle reportéra ČT Václava Černohorského ani běžní obyvatelé těchto měst o separatismu a připojení k Rusku nemluví. Situaci na Krymu naopak sledují s obavami, co může Moskva vůči jejich zemi dál podniknout. „Tady na východě je situace naprosto odlišná od Krymu. Nikde se k moci nedostal někdo, kdo by prosazoval připojení k Rusku. To, že o tom mluví někdo na Krymu, neznamená, že tím může ovlivnit kroky politiků působících v jiných částech země,“ informuje z Charkova Černohorský.
Proruští aktivisté v Doněcku
Na podporu krymských separatistů se sice ve velkých městech odehrálo několik demonstrací, podle Černohorského se ale jednalo o protesty v malém měřítku. Poslední incident mezi proruskými aktivisty a místní policií hlásil Doněck před dvěma dny. Tehdy skupina demonstrantů obsadila několik pater místní administrativní budovy, policie ale hned druhý den zhruba 70 z nich zatkla. V Charkově k ničemu takovému nedošlo.
Zpravodaj ČT v Charkově: Místní gubernátoři vyjádřili podporu Kyjevu (zdroj: ČT24)
Situaci na východě země by podle názorů ukrajinských médií dále mohlo uklidnit angažmá některých místních oligarchů. Nejsou s novou vládní garniturou přímo spojeni a mají v průmyslových regionech silné pozice. Zároveň ale mají vazby na západ a přitom změnu poměrů v Kyjevě přinejmenším tolerují.
Z prozápadních oligarchů gubernátoři
Těmito normalizátory by se mohli stát třetí nejbohatší Ukrajinec Ihor Kolomojský a podnikatel s šestnáctým největším majetkem v zemi Serhij Taruta. Prozatimní hlava státu Oleksandr Turčynov je minulý týden překvapivě do gubernátorských funkcí. Do čela Dněpropetrovské oblasti postavil miliardáře Kolomojského a hlavou neklidné Doněcké oblasti se stal Taruta Kolomojskyj, jehož majetek se odhaduje na 2,4 miliardy dolarů, ukrajinským novinářům řekl, že jeho cílem je uklidnit poměry v Dněpropetrovsku, kde „kalí vodu ruští agenti“. Jmenování miliardáře židovského původu do významné správní funkce chce zároveň Kyjev vyvrátit výtky, že hájí zájmy ukrajinských nacionalistů.
Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov
Proti rozdělení Ukrajiny se už důrazně vyslovil majitel špičkového fotbalového týmu Šachtar Doněck a nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, který dosud žádnou politickou funkci nepřijal. „Ctíme Rusko jako bratrský národ. Je to ale dvousměrná ulice, zasluhujeme si stejnou úctu. Jsem pro silnou, nezávislou a celistvou Ukrajinu,“ konstatoval vlivný průmyslník.
Motivem politického angažmá ukrajinských oligarchů je podle listu Fokus i obava o zdar jejich podnikání. Ozbrojený konflikt i hrozba války může jejich impéria poškodit, o stabilizaci situace usilují z politických i podnikatelských důvodů. Rozhodnutí Turčynova ale může mít i negativní dopad, protože v exekutivních funkcích mohou miliardáři sledovat také své podnikatelské cíle.