Jednání o evropsko-kubánské dohodě o spolupráci už nestojí nic v cestě

Havana - Kuba přijala návrh Evropské unie na zahájení rozhovorů o dohodě o politickém dialogu a spolupráci. Jak v Havaně oznámil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, dohoda by měla podpořit dialog mezi Unií a Kubou v otázkách, jako jsou lidská práva, svoboda slova či změna klimatu, ale také položit stabilnější základy pro rozvoj hospodářské spolupráce. Ze strany EU jde o největší posun ve vztahu ke komunistické Kubě od zrušení sankcí v roce 2008.

O nabídce rozhovorů Unie definitivně rozhodla 10. února, Kuba nicméně musela nabídku na jednání oficiálně přijmout. Rodríguez uvedl, že Kuba návrh na jednání vítá a je připravena rozhovory zahájit. Podle něj to „znamená konec jednostranné politiky EU vůči Kubě“. Unijní vyjednavači chtějí dohodu dokončit do konce příštího roku.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová před měsícem zdůraznila, že nejde o změnu dosavadní evropské politiky. Unie chce podle ní podporovat reformy a modernizaci na Kubě, ale stále také zdůrazňuje otázky lidských práv, které prý nadále zůstávají pro vztahy s Kubou klíčové. 

Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez:

„Kuba je nakloněna rozhovorům o čemkoli, včetně lidských práv. V této oblasti nám dělá velké starosti to, co se děje v některých evropských státech.“


I když se neočekává, že by se evropské investice na Kubě v blízké budoucnosti výrazně zvýšily, jednání potvrzuje bližší vztahy EU s Kubou v kontrastu se Spojenými státy. Washington uplatňuje vůči Kubě od roku 1962 obchodní embargo.

Video Vzdálenost mezi Kubou a EU se zkracuje
video

Vzdálenost mezi Kubou a EU se zkracuje

S připravovanou dohodou musí souhlasit všech 28 členských zemí EU. ČR, Polsko a další postkomunistické státy tradičně uplatňovaly vůči kubánskému režimu tvrdší postoj než ostatní země EU. Evropsko-kubánské vztahy byly od roku 1996 zmrazené kvůli tehdejší španělské vládě Josého Maríi Aznara. Ta prosadila takzvanou „společnou pozici EU“, kterou ale v posledních letech členové nedodržovali. Čtrnáct z nich podepsalo s ostrovem bilaterální smlouvy, a právě Španělsko se tak stalo prvním investorem na Kubě.