Damašek - Syrský režim prezidenta Bašára Asada používá jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu taktiku vyhladovění. Upozorňuje na to mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Amnesty International. Kvůli nedostatku jídla zemřelo podle organizace v obleženém táboře Jarmúk na jihu syrského hlavního města Damašku již nejméně 128 uprchlíků. Následky syrského konfliktu trpí nejvíce děti - válka si dosud vyžádala více než deset tisíc dětských životů.
Asad se snaží civilisty vyhladovět. Ti musí jíst i psy a kočky
Podle zprávy Amnesty International čelí tisíce lidí v táboře „katastrofální humanitární krizi“. Jsou prý nuceni obstarávat si potraviny v ulicích Damašku, kde jsou však vystaveni nebezpečí smrti z rukou ostřelovačů.
V táboře Jarmúk žije podle odhadů 17 000 až 20 000 palestinských a syrských uprchlíků. Od loňského dubna zde nefunguje elektřina a většina tamních nemocnic přestala fungovat kvůli nedostatku základního zdravotnického materiálu.
Ředitel Amnesty International pro Blízký východ Philip Luther obvinil syrskou vládu z toho, že cíleným vyhladověním obyvatelstva páchá válečný zločin. Některé rodiny se podle Luthera musely uchýlit k pojídání psů a koček. Podvýživou prý trpí až 60 procent obyvatel tábora. Obklíčení armádou označil Luther za „kolektivní trest“ a vyzval syrskou vládu, aby do tábora umožnila přístup humanitárním organizacím.
Uprchlický tábor Jarmúk
Tábor Jarmúk vznikl jako dočasné útočiště pro palestinské uprchlíky v době první arabsko-izraelské války v roce 1948. V závěru roku 2012 se oblast stala dějištěm těžkých bojů mezi příznivci a odpůrci režimu prezidenta Asada. Většině ze 180 000 obyvatel tábora se podařilo uprchnout, zhruba 20 000 jich však zůstalo. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyzývající k uvolnění obležení se doposud nesetkala s úspěchem.
Deset tisíc dětských obětí
Před hrůznými dopady syrské války dnes varuje i organizace Zachraňte děti. Během konfliktu už podle ní zahynulo nejméně deset tisíc dětí. Nejhorší je situace v obléhaných městech, kde chybí základní potraviny. Děti podléhají nemocem, které se v zemi dříve běžně léčily. „Například v Aleppu je 36 lékařů, kteří mají na starost dva a půl milionu lidí. Systém kolabuje,“ popisuje kritickou situaci Roger Hearn z organizace Zachraňte děti.
Víc než polovina zdravotnických zařízení byla ve válce zničena. V porodnicích chybí inkubátory, lékaři nemají dostatek materiálu ani léků. Častěji volí amputace, protože nemůžou léčit rány a bojí se infekcí.
Syrská krize nejvíc dopadá na děti (zdroj: ČT24)