Madrid hojí rány i deset let po krvavých útocích

Madrid – Španělsko si připomíná deset let od teroristických útoků v Madridu. Při sérii explozí ve čtyřech příměstských vlacích tehdy zahynulo 191 lidí a přes 1800 se zranilo. Téměř 30 spolupachatelů dostalo vysoké tresty vězení, hlavní strůjci atentátu se ale zabarikádovali ve svém bytě a poté odpálili. Podle závěrů vyšetřování se atentátníci inspirovali al-Kájdou; přímé vazby na organizaci ale neměli. Ve Španělsku se už včera konaly vzpomínkové akce. Památku obětí uctí taky premiér Mariano Rajoy.

Bomby explodovaly ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares (asi 30 kilometrů východně od Madridu) a čtvrtý vlak vyjížděl z Guadalajary (jel také přes Alcalá de Henares). Vybuchlo deset bomb, další tři policie zneškodnila. Asi deset kilogramů dynamitu značky Goma-2 Eco v každém z deseti batohů teroristé odpálili mobilními telefony.

Čtyři hodiny po útocích nalezla policie v Alcalá de Henares, odkud vyjely tři osudné vlaky a čtvrtý v něm měl zastávku, vůz se sedmi rozbuškami a arabskou nahrávkou s verši z Koránu. Týž den se také k útokům přihlásily Brigády mučedníka Abú Háfize Masrího, které údajně konaly jeho jménem.

Teroristický útok na vlak v Madridu v roce 2014
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Anja Niedringhaus

Dva dny po atentátech byli zatčeni první podezřelí - tři Maročané a dva Indové, a to kvůli padělání SIM karty do mobilního telefonu, nalezeného v batohu s nevybuchlým dynamitem. Ten také přivedl policii k dalšímu podezřelému, Španělovi Josému Suárezovi, který teroristům sehnal dynamit z dolu v Asturii, kde pracoval.
 
Koncem března objevila policie dům u obce Chinchón (asi 45 km od Madridu), odkud teroristé bomby mobilními telefony aktivovali. Kromě roznětek a zbytků dynamitu se tam našly i otisky prstů dvou hlavních podezřelých, Džamála Zugama a Abdar Rahíma Zbacha.

Jako údajný šéf skupiny podezřelé z masakru v Madridu byl 1. dubna označen Sarhan bin Abdal Madžíd Fakhet, přezdívaný Tunisan, který dva dny nato se šesti dalšími podezřelými spáchal na madridském předměstí Leganés sebevraždu. Učinili tak proto, že se je policie právě chystala zatknout.

Pachatelé odsouzeni na několik desítek tisíc let vězení
 
V říjnu 2007 vynesl španělský soud tresty odnětí svobody od tří do 42 924 let nad 21 z celkem 28 osob obžalovaných z podílu na teroristických útocích. Zbylých sedm obžalovaných soud osvobodil, mezi nimi i jednoho z hlavních podezřelých, Rubáího Usmána Sajjida Ahmada.
 
Nejvyšší tresty byly vyneseny nad Džamálem Zugamem a Utmánem Džnauím z Maroka. Ti byli odsouzeni k trestům několika desítek tisíc let odnětí svobody, ačkoli podle španělských zákonů si mohou odpykat maximálně 40 roků. Obdobně vysoký trest vyměřil soud i španělskému občanu Emíliovi Suárezovi Trashorrasovi, který atentátníkům poskytl výbušniny. 

Důvodem útoku byla zřejmě účast Španělska ve válce v Iráku, přestože první obvinění padlo na baskickou teroristickou organizaci ETA. To tehdy značně zamíchalo s výsledky voleb, které se konaly jen tři dny po atentátech a nečekaně je vyhráli socialisté Josého Luise Zapatera. Spojení útoků se separatisty se při vyšetřování neprokázalo. Mezi první kroky jeho vlády pak patřilo stažení španělských vojáků z Iráku.