Ruští vojáci poprvé mimo Krym, Kyjev viní Moskvu z invaze

Kyjev - Ukrajinské ministerstvo zahraničí obvinilo Rusko z vojenské invaze. Ruští vojáci obsadili distribuční stanici plynu na jihovýchodě Ukrajiny blízko Krymu. Jde tak zřejmě o první přesun ruských sil mimo Krym. Kyjev pohrozil, že k zastavení ruské armády použije veškeré prostředky. Ukrajinský parlament rovněž odhlasoval, že dočasně odebere krymskému parlamentu pravomoci. Poslanci o tom rozhodli pouhý den před konáním referenda o připojení Krymu k Rusku.

Hlavní události dne kolem ukrajinské krize

  • Ukrajina obvinila Rusko z vojenské invaze. Rusové se prý pokusili proniknout na území v Chersonské oblasti blízko Krymu.
  • V Charkově zemřeli při střetech dva lidé.
  • Rusko vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti o neplatnosti krymského referenda.
  • V Moskvě protestovaly proti ruské invazi na Krymu tisíce lidí, stejně tak se sešly tisíce lidí na podporu Putina.
  • Proti ruské invazi na Krym dnes na mnoha místech v Česku demonstrovaly desítky lidí.
  • Ukrajinský parlament dočasně odebral pravomoci krymskému regionálnímu parlamentu. 

Ruští vojáci se podle ministerstva pokusili vstoupit na území zvané Arbatská šipka v Chersonské oblasti. Kontingent asi 120 vojáků obsadil plynovou stanici zhruba deset kilometrů od Krymu. Ministerstvo zahraničí následně obvinilo Rusko z vojenské invaze a vyhradilo si právo použít veškeré prostředky k jejímu zastavení. 

Podle ukrajinské pohraniční stráže však není situace tak vážná, jak ji vidí ministerstvo zahraničí. Prý jim zástupci ruské armády oznámili, že chtějí distribuční stanici hlídat před možnými teroristickými útoky. Pohraniční stráž je proto přesvědčená, že zatím žádný konflikt nehrozí. Krymská proruská vláda k incidentu uvedla, že „domobrana“ zabránila pokusu vyřadit z provozu plynovou stanici, která přestala dodávat plyn nemocnicím a domácnostem. Kolem stanice se prý pohybovali maskovaní lidé, kteří pak utekli.

Zpravodaj ČT na Ukrajině Josef Pazderka údajné proniknutí Rusů do Chersonské oblasti komentuje: „Zpráva je brána velice vážně, jako by naznačovala, že se Rusové nemusejí spokojit s ovládnutím Krymu. Zatím není potvrzené, zda šlo ze strany Rusů jen o průzkumnou akci, nebo zda by se chtěli Rusové v Chersonské oblasti usadit.“ Napjaté situaci na Krymu podle něj nepomáhá ani to, že ruské ministerstvo zahraničí dnes potvrdilo, že bere vážně zprávy o incidentech z Charkova, Doněcku a Krymu a vyhrazuje si právo ochránit bezpečnost svých občanů na Ukrajině.

/*json*/{"map":{"lat":46.111325499269434,"lng":34.801941105468806,"zoom":7,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":45.761774855141226,"lng":34.983215329411905,"type":"","description":""}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Ukrajinští poslanci den před krymským referendem rozhodli o odebrání pravomocí krymskému regionálnímu parlamentu. Pro jeho dočasné zrušení hlasovalo 278 ze 450 poslanců ukrajinské Nejvyšší rady. Rozhodli tak poté, co ukrajinský ústavní soud označil nedělní hlasování o odtržení Krymu za protiústavní. Součástí dnešního usnesení ukrajinských poslanců je i návrh zahájit přípravy nových voleb krymského parlamentu.

Jenže rozhodnutí poslanců má v podstatě symbolický charakter a konání referenda stěží zabrání. Krym už zcela zjevně obsadily ruské ozbrojené síly, plebiscit je připraven a Moskva dala najevo, že od jeho podpory nehodlá ustoupit.  

Rusko vetovalo rezoluci RB OSN 

Moskva podle očekávání také vetovala návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který označuje plánované referendum na Krymu za neplatné. Zároveň Rusko vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby návrh RB OSN neuznaly. Jenže na stranu Moskvy se řada západních států nepřidá. Například francouzský prezident Hollande dnes řekl, že zítřejší hlasování na Krymu nemá žádnou právní hodnotu a Paříž ani EU jeho výsledky neuznají.

Referendum na Krymu začne v neděli v osm hodin ráno místního času, to znamená v 7:00 SEČ. Hlasování skončí o 12 hodin později, to znamená v osm večer, tedy v 19:00 SEČ.

Podle předsedy organizačního výboru Michajla Malyčeva je vytištěno 1,5 milionu hlasovacích lístků. Na Krymu je podle něj také 623 novinářů zastupujících 129 sdělovacích prostředků a také 135 pozorovatelů ze zahraničí.  


Na samotném poloostrově dnes nicméně podle médií panuje před nedělním referendem napjatý klid. Jenže jinde v zemi je situace vyhrocenější. V Charkově zemřeli v noci na dnešek v přestřelce mezi ukrajinskou krajní pravicí a proruskými aktivisty dva lidé, několik dalších bylo zraněno. Jeden člověk zemřel ve čtvrtek při střetech v Doněcku.