Putin: Krym vždy byl a zůstane nedělitelnou součástí Ruska

Moskva - Krym dnes za nedělitelnou součást Ruska označil ruský prezident Vladimir Putin. V projevu k oběma komorám ruského parlamentu v kremelském Georgijevském sále zároveň vyzval poslance, aby ratifikovali návrh zákona, jímž se do Ruské federace začlení dva nové subjekty: Krymská republika a město Sevastopol. „Krym vždy byl a navždy zůstane nedělitelnou součástí Ruska. Toto vědomí jsme si předávali z generace na generaci,“ řekl prezident a naznačil, že Rusko už nemá zájem o další ukrajinské území. Následně podepsal v Kremlu s představiteli Krymské republiky a Sevastopolu smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace.

Putin: Krymské referendum bylo legální, žádné další dělení Ukrajiny si Rusko nepřeje

Víkendové referendum na Krymu, v němž se občané poloostrova vyslovili pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku, má podle Putina pro Rusko „životní a historický význam“. Bylo prý rovněž v plném souladu s demokratickými procedurami a mezinárodními právními normami. Prezident také řekl, že na Krymu budou napříště tři rovnoprávné jazyky: ruština, ukrajinština a krymská tatarština. Ujistil, že Krym bude domovem pro všechny národy, které tam žijí, nikdy se ale nestane následovníkem Stěpana Bandery. V této souvislosti podotkl, že Rusko nemá zájem o další dělení Ukrajiny. Snažil se tak ujistit Západ, že Moskva po připojení Krymu nehodlá zabrat další ukrajinské území. „Nevěřte těm, kdo vás straší Ruskem a kdo vykřikují, že po Krymu budou následovat další oblasti. Nepřejeme si další dělení Ukrajiny. Nepotřebujeme to,“ řekl ruský prezident.

Projev Vladimira Putina před oběma komorami ruského parlamentu
Zdroj: ČT24

Putinův slavnostní projev obsahoval v úvodu historické a politické odůvodnění připojení Krymu k Rusku. Šéf Kremlu také odsoudil někdejšího sovětského vůdce Nikitu Chruščova za „kuloární rozhodnutí“ z roku 1954, jímž do té doby ruský Krym připadl tehdejší sovětské Ukrajině. Toto rozhodnutí bylo podle Putina učiněno v rozporu s tehdy platnou sovětskou ústavou. Když se Krym po rozpadu SSSR stal součástí nezávislé Ukrajiny, „Rusko nejen okradli, ale přímo oloupili,“ řekl prezident. Připomněl, že bolševici začlenili do Ukrajiny značné území Ruska, které dnes tvoří část jihovýchodní Ukrajiny. Po rozpadu Sovětského svazu se tak ruské menšiny ocitly i na území dalších států a ruský národ se tak podle Putina stal jedním z nejvíce rozdělených národů na světě.

Dobré vztahy s Ukrajinou a jejím lidem jsou pro Rusko prioritou

Putin odsoudil členy současného ukrajinského vedení, kteří se převratem chopili moci a uvolnili cestu „extremistům, nacionalistům, neonacistům, fašistům, rusofobům a antisemitům“. Nynější ukrajinské vedení podle něj nic v zemi nekontroluje, naopak je samo pod kontrolou radikálů. Ponechat za těchto okolností Krym svému osudu by podle Putina bylo „zradou“.

Video Vladimir Putin k poslancům Dumy o situaci na Ukrajině a Krymu
video

Putin: Na Krymu vše dýchá našimi dějinami

Putin: Na Krymu vše dýchá našimi dějinami

Ruský prezident Vladimir Putin k poslancům Dumy o situaci na Ukrajině a Krymu

Projev prezidenta Vladimira Putina v ruštině:

Prezident zdůraznil, že vztahy s Ukrajinou a jejím lidem vždy byly, zůstávají a budou pro Rusko nejdůležitější. „Kyjev je matkou ruských měst,“ připomněl. Poděkoval ukrajinským vojákům, že nepodnikli během napjaté situace na poloostrově žádné ozbrojené operace, nepotřísnili své ruce krví a že nedošlo k jedinému ozbrojeného střetnutí. „Proč myslíte? Odpověď je jednoduchá: Protože proti lidu a jeho vůli je obtížné bojovat. Vlastně je to prakticky nemožné,“ dodal. 

Kritizoval v této souvislosti Západ, že obviňuje Moskvu z invaze na Ukrajině. „Nevzpomínám si, že by někdy v dějinách došlo k agresi bez jediného výstřelu a bez jediné oběti na životech,“ řekl ruský prezident. Připomněl v této souvislosti „dvojí metr“ Západu a bombardování Jugoslávie v roce 1999. Obvinil Spojené státy, že ve své zahraniční politice se neřídí mezinárodním právem, ale pravidlem zbraně.

Projev Vladimira Putina v Georgijevském sáleVladimir Putin dnes podepsal s představiteli Krymské republiky a krymského přístavu Sevastopol smlouvu o vstupu obou subjektů do Ruské federace. Za krymskou stranu dokument potvrdili šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov, krymský premimér Sergej Aksjonov a sevastopolský starosta Alexej Čalyj. Vesměs jde o osoby, jejichž legitimitu nová kyjevská vláda neuznává.

Po podpisu smlouvy prezident postoupí text k posouzení ruském ústavnímu soudu. Pokud soud neshledá rozpor s platnou ústavou, předá smlouvu oběma komorám parlamentu - Státní dumě a Radě federace. Jejich poslanci spolu s textem krymsko-ruské smlouvy posoudí návrh ústavního zákona o názvu nového subjektu Ruské federace, o jeho statusu a hranicích. Putin pak musí oba dokumenty podepsat. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a „město federálního významu“ Sevastopol.

Text smlouvy má preambuli a deset článků, které obsahují ustanovení o území, občanství a orgánech státní moci. Podle krymsko-ruské smlouvy je datem připojení poloostrova k Rusku dnešní den. Přechodné období, během něhož bude integrace Krymu do Ruské federace dokončena, skončí 1. ledna 2015.


Konfrontaci se Západem Rusko nevyhledává

Putin v projevu v Georgijevském sále také prohlásil, že Rusko by nikdy nevyhledávalo konfrontaci se Západem, ale bude hájit své zájmy. „Někteří západní politici nás nejen straší sankcemi, ale také perspektivou zhoršení našich vnitřních problémů. Zajímalo by mě, co tím myslí,“ podotkl prezident na adresu západních protiruských sankcí, které označil za agresi. 

Řekl také, že infrastruktura NATO se v poslední době umisťovala stále častěji do blízkosti ruských hranic a že Ukrajina má ambice vstoupit do Severoatlantické aliance, což by bylo neslučitelné s přítomností ruské černomořské flotily v Sevastopolu. „Nechceme dopustit, aby státy NATO hospodařily za naším plotem, na našem historickém území,“ prohlásil Putin. Obvinil také západní státy z úsilí o celosvětový rozvrat. Západ místo demokracie a svobody podle něj šíří chaos, krveprolití a převraty. Přestože Moskva vytrvale nabízí spolupráci, Západ Rusko obelhává, rozhoduje za jeho zády a staví Moskvu před hotová rozhodnutí, poznamenal Putin. Podle jeho slov pokračuje politika zadržování Ruska z dob studené války. Všechno ale má své hranice, a pokud jde o Ukrajinu, Západ přípustnou hranici překročil, dodal Putin, který během svého projevu sklidil několikrát bouřlivý potlesk.

Ruský prezident se zmínil také o tom, že Moskva v roce 1990 na rozdíl od jiných zemí podpořila po pádu „železné opony“ sjednocení Německa a vyzval Němce, aby nyní oni podpořili snahu „ruského světa“ o obnovení jednoty. Poděkoval čínskému lidu za podporu a ocenil zdrženlivost Indie v této otázce. Peking totiž Moskvu za okupaci Krymu veřejně nekritizoval, nicméně opakovaně zdůrazňoval zájem na zachování územní celistvosti Ukrajiny. Při debatě v Radě bezpečnosti OSN o ruské anexi Krymu se Čína zdržela hlasování.

Společného zasedání obou komor ruského parlamentu se v kremelském Georgijevském sále zúčastnili i členové vlády a vedení stávajících ruských regionů.