Obama a Merkelová chtějí vyslat pozorovatele, Kerry připomněl rok 1968

Washington/Berlín - Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová spolu hovořili o formálním připojení ukrajinského Krymu k Rusku a shodli se, že na jižní a východní Ukrajinu musí být okamžitě vysláni mezinárodní pozorovatelé. Pro diplomatické řešení krize se vyslovil americký ministr zahraničí John Kerry, který situaci přirovnal k Československu roku 1968.

Obama a Merkelová odsoudili krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který následoval po nedělním referendu, v němž se drtivá většina obyvatel poloostrova vyslovila pro připojení k někdejší mateřské zemi. Oba státníci se rovněž shodli, že je třeba šéfovi Kremlu nadále zdůrazňovat, že diplomatické řešení situace je možné. Reagovali tak na včerejší vyhrocení situace, kdy neznámí ozbrojenci v Simferopolu zastřelili ukrajinského vojáka (čtěte víc).

Kyjev, USA a další západní státy referendum na Krymu, kontrolovaném proruskými a ruskými ozbrojenými silami, považují za nezákonné a odsoudily i další kroky směřující k připojení dosud ukrajinského poloostrova k Ruské federaci. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý podepsal přístupové smlouvy se zástupci separatistického regionu.

Tomu předcházel projev šéfa Kremlu. Putin v něm mimo jiné odmítl tvrzení Západu, že Moskva porušuje svým postupem mezinárodní právo, ohradil se i proti nařčení z invaze.

Šéf americké diplomacie Kerry v debatě se studenty ve Washingtonu označil postup Ruska za „konfrontační a velmi triumfální“ a vyslovil se pro diplomatické řešení. Pokud dojde k „anexi“ poloostrova, nezbude než uplatnit pravidla mezinárodního společenství.

Kerry rovněž připomněl přítomnost sovětských vojsk v Československu a Polsku v období studené války. „Je tu komplikovaná historie událostí, jako je Československo roku 1968, kdy údajnými důvody vstupu do země byla ochrana tamních obyvatel,“ připomněl Kerry studentům. „Musíte se zeptat Poláků, jak se cítili, když byli 'chráněni' po celé ty roky.“

S Kerrym předtím telefonicky hovořil jeho ruský protějšek Sergej Lavrov, který západní sankce označil za „nepřijatelné“ a rovněž pohrozil, že „nezůstanou bez následků“.

Evropská unie by dnes měla schválit půjčku pro Ukrajinu ve výši jedné miliardy eur (27 miliard korun). Je to součást širší finanční pomoci Kyjevu, jejíž plán Evropská komise zveřejnila na začátku března (čtěte víc).

Video Obama a Merkelová chtějí okamžitě pozorovatele na Ukrajině
video

Obama a Merkelová chtějí okamžitě pozorovatele na Ukrajině

Obama a Merkelová chtějí okamžitě pozorovatele na Ukrajině

Zpravodaj ČRo o přestřelce v Simferopolu

Tokio označilo ruský postup na Krymu za narušení územní integrity

Japonský premiér Šinzó Abe označil kroky Ruska směřující k přičlenění Krymu za podrývání územní integrity Ukrajiny. Tokio bude konzultovat další postup vůči Rusku se svými spojenci na summitu G7 příští týden v Haagu.

Japonsko už v úterý oznámilo, že v rámci sankcí vůči Rusku přeruší rozhovory s Moskvou o investicích a uvolnění vízového režimu. Rusko a Japonsko dosud definitivně nevyřešily spor o jižní Kurily, tedy čtyři drobné tichomořské ostrovy v držení Ruska, které si dlouhodobě nárokuje i Tokio. Sovětská armáda se jich zmocnila na konci 2. světové války a nyní jsou součástí ruské Sachalinské oblasti.