Ukrajina už nebude v SNS, stáhne se z Krymu a zavede Rusům víza

Kyjev - Ukrajina v reakci na ruskou anexi Krymu zavede víza pro Rusy a opustí postsovětské Společenství nezávislých států (SNS), které ji ve sporu s Moskvou nepodpořilo. Kyjev chystá také stažení svých jednotek z poloostrova, požádá OSN, aby Krym vyhlásila za demilitarizovanou zónu, uvede do pohotovosti své ozbrojené síly a uspořádá vojenské manévry s USA a Británií. Po jednání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany to dnes oznámil šéf tohoto orgánu Andrij Parubij. USA pohrozily Moskvě dalšími sankcemi, Barack Obama nicméně vyloučil případný americký vojenský zásah. Ruští vojáci na Krymu večer obsadili další základnu ukrajinského námořnictva.

Vízový režim s Ruskou federací by ukrajinské ministerstvo zahraničí mělo podle Parubije zavést, jak nejdříve to bude možné. Už v příštích hodinách by ukrajinští pohraničníci měli do země pouštět Rusy jen s cestovními pasy, které ale má jen zlomek ruské populace. Kyjev má totiž podezření, že „ruští turisté“ se snaží vyprovokovat nepokoje na východě Ukrajiny, aby tak připravili půdu pro případný ruský vojenský zásah „na ochranu ruské menšiny“.

Ukrajina chce podle Parubije uspořádat na svém území také společné vojenské cvičení se svými spojenci, ručícími za nezávislost země, tedy s USA a Británii. Ty jí v roce 1994 poskytly své garance výměnou za to, že se zřekla jaderného arzenálu.

Video Ukrajina chystá stažení svých vojáků z Krymu
video

Ukrajina chystá stažení svých vojáků z Krymu

Moskva uvedla, že zváží případné reciproční zavedení víz pro Ukrajince, a rozhodne o nich až poté, co ji Kyjev o vízové povinnosti pro Rusy oficiálně vyrozumí. Ruské ministerstvo zahraničí dnes také kritizovalo ukrajinské argumenty proti uznání výsledků víkendového krymského referenda a označilo je za „podivné, nelogické a ignorantské vůči mezinárodnímu právu“, protože nepřihlížejí k právu národů na sebeurčení a prý i připomínají „výzkumy nacistických teoretiků ve 30. letech minulého století“.

Ukrajina už nebude členem SNS, kterým de iure ani nebyla

Vzhledem k tomu, že se SNS místo deklarovaných cílů stalo „nástrojem uskutečňování zájmů jednotlivých členů společenství, zejména Ruska“, se dnes Ukrajina ještě před rozhodnutím opustit SNS zřekla svého předsednictví. Kyjev, který měl SNS předsedat po celý letošní rok, vzhledem k ruské anexi Krymu trval na tom, aby SNS vydalo zvláštní prohlášení, v němž by se přihlásilo k zásadě respektování suverenity a nedotknutelnosti hranic, ale nestalo se tak. Agentura Interfax v této souvislosti píše, že Ukrajina sice byla jedním ze zakladatelů SNS, ale příslušnou dohodu nikdy neratifikovala, čili de iure ani není členem SNS.

Ruští vojáci zabrali ukrajinskou základnu v Bachčisaraji

Ruští vojáci večer obsadili další ukrajinskou námořní základnu na Krymu. Podle ukrajinského důstojníka Eduarda Kusnarenka se to obešlo bez násilí. „Řekli nám, abychom základnu opustili, což jsme udělali,“ řekl podle agentury Reuters s tím, že se vojáci ve čtvrtek pokusí na své pozice vrátit. Obsazená námořní dopravní základna v Bachčisaraji leží asi 30 kilometrů od Simferopolu. Jakmile se novináři pokusili přiblížit ke vstupu na základnu, ruští vojáci vypálili varovný výstřel do vzduchu.

Ruská vojenská technika v ulicích Simferopolu
Zdroj: ČTK/PAP
Autor: Jakub Kamiński

Ruští vojáci a ozbrojenci během dne obsadili také základnu ukrajinského námořnictva v obci Novoozerne na západě poloostrova a vojáci 36. ukrajinské brigády v jihokrymském Perevalne začali krymským úřadům dobrovolně odevzdávat zbraně. Premiér proruské krymské vlády Sergej Aksjonov totiž dnes vyzval ukrajinské vojáky na poloostrově, aby buď složili přísahu věrnosti Krymu, anebo složili zbraně a poloostrov opustili.

Propusťte kontraadmirála Hajduka, vyzvalo ruské ministerstvo obrany krymské úřady

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes vyzval krymské úřady, aby propustily na svobodu zadrženého velitele ukrajinské flotily kontradmirála Serhije Hajduka a nebránily jeho odjezdu na Ukrajinu. Hajduk byl zadržen a předveden k výslechu na sevastopolské prokuratuře, aby zodpověděl otázky týkající se předání rozkazu ukrajinským vojákům na Krymu, že mohou použít zbraně proti pokojným obyvatelům. Podle ruského ministra byl ale Hajduk jen nucen plnit příkazy svého velení. 

Hajduk se dnes angažoval při urovnání konfliktu ve štábu ukrajinské flotily, který napadl dav proruských demonstrantů. Incident skončil vyklizením štábu bez krveprolití, na rozdíl od obdobného úterního střetu v Simferopolu s dvěma mrtvými.

Proruští ozbrojenci v sídle velení ukrajinského námořnictva
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Andrew Lubimov

Washington slibuje další sankce, Moskva hrozí „íránskou odvetou“

USA odsoudily ruské kroky k uchvácení ukrajinských vojenských objektů, které dle nich vytvářejí nebezpečnou situaci a povedou k dalším sankcím. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že zváží další opatření, pokud Washington bude kvůli Krymu eskalovat konfrontaci s Ruskem, a pohrozilo, že v reakci na sankce může změnit svůj postoj v rozhovorech o íránském jaderném programu. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova Moskva nechce použít tyto mezinárodní rozhovory k soupeření se Západem, ale možná to bude muset udělat v reakci na akce USA a EU. Rjabkovovo prohlášení je dosud nejvážnější odvetnou hrozbou ze strany Moskvy.

Západ podezřívá Írán, že chce vyvinout jadernou zbraň. Teherán to popírá a tvrdí, že mu jde jen o jadernou energetiku. Rusko nevidí v Íránu tak velkou hrozbu jako Západ, ale v mezinárodních rozhovorech podporuje tlak na Teherán, aby umožnil mezinárodní kontrolu svých jaderných provozů.

Mluvčí Bílého domu Jay Carney:

Jay Carney„Rusko by mělo neprodleně zahájit diskuze s ukrajinskou vládou, aby zajistilo bezpečnost ukrajinských složek na Krymu. Diplomacie zůstává jediným přijatelným způsobem řešení situace a jsme připraveni zavést další kroky proti Rusku za jeho porušení ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti.“


Americký prezident Barack Obama večer v rozhovoru pro sandiegskou televizi KNSD prohlásil, že Spojené státy sázejí na diplomacii a na Ukrajině vojensky zasahovat nebudou. Takový postup by podle něj byl neadekvátní a neprospěl by ani Ukrajině.

Rasmussen: Vývoj na Krymu je nejvážnější hrozbou od studené války, Putin by mohl zasáhnout i na východě Ukrajiny

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dnes v projevu k politickým analytikům ve washingtonském Brookings Institution prohlásil, že vývoj kolem Krymu je nejvážnější hrozbou pro bezpečnost a stabilitu Evropy od studené války. Připojení Krymu k Rusku znovu odsoudil a obvinil Moskvu, že ve snaze „překreslit mapu Evropy“ nedbá na mezinárodní pravidla.

Anders Fogh Rasmussen v Brookings Institution
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Jacquelyn Martin

Rasmussen nastínil vojenská opatření, která nyní připravují státy NATO k reakci vůči Rusku, pokud by to bylo potřeba. Zahrnují pozorovatelské lety nad Polskem a Rumunskem a dodatečné prostředky pro ochranné mise ve vzdušném prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska. Vyjádřil obavu, že ruský prezident Vladimir Putin se nespokojí s Krymem a může zasáhnout ve východních regionech Ukrajiny.

Aliance se podle Rasmussena musí opět zaměřit na hrozby blízké domovu poté, co léta bojovala ve vzdálených oblastech. „Je to probuzení. Vývoj na Ukrajině je tvrdým připomenutím, že bezpečnost v Evropě nelze brát za zaručenou. Potřebujeme se zaměřit na dlouhodobý strategický dopad ruské agrese na naši vlastní bezpečnost,“ usoudil šéf NATO. Vyjádřil přesvědčení, že krize kolem Ukrajiny nebude mít dopad na působení NATO v Afghánistánu. Reagoval tak na tvrzení, že postup Ruska vyvolal u některých představitelů USA a NATO otázku, zda evropské jednotky budou chtít pokračovat v afghánské misi, když jsou ohroženy jejich vlastní hranice.

NATO podle Rasmussena hodlá Ukrajině poskytnout nespecifikovaný druh pomoci, kterou by měli schválit ministři zahraničí zemí NATO během dubnové schůzky. USA již schválily poskytnutí americké pomoci pro ukrajinskou armádu, dosud však neodsouhlasily žádnou dodávku zbraní. Evropa musí rovněž zvýšit investice do své obrany, aby v budoucnu mohla efektivně předcházet možným vojenským rizikům, zdůraznil Rasmussen.

Německo pozastavilo zbrojní kontrakt s Ruskem za 120 milionů eur

Německo v souvislosti s krymskou krizí pozastavilo zbrojní kontrakt s Ruskem za 120 milionů eur (3,3 miliardy korun). Zakázka se týká výstavby moderního výcvikového centra v ruském Mulinu, na níž se podílí německá firma Rheinmetall. Zařízení má sloužit k výcviku až 30 000 vojáků ročně a je nejmodernější v Rusku. „Německá vláda nepovažuje za současné situace vývoz bojového simulátoru za možný,“ řekl večer německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel.

Rheinmetall přitom dnes před prohlášením ministerstva informoval, že chce všechnu potřebnou technologii pro ruské vojenské centrum dodat ještě letos. Následné rozhodnutí vlády nechtěla firma komentovat.

Sbírka na ukrajinskou armádu vynesla už přes 30 milionů

Ukrajinci během čtyř dnů v rámci akce Podporuji ukrajinskou armádu věnovali přes 16 milionů hřiven (asi 31,4 milionu korun) na podporu své armády, která se tváří v tvář ruské hrozbě rozhodla uspořádat veřejnou sbírku. Skoro čtvrtinu ze zmíněné sumy se podařilo nasbírat prostřednictvím dárcovských esemesek a telefonátů. Ukrajinská armáda má v současnosti pouze 6 000 plně bojeschopných vojáků, což úřadující ministr obrany Ihor Teňuch označil za „bezútěšný stav“.

Šéf ukrajinské televize byl násilím přinucen k rezignaci

Organizace Amnesty International žádá okamžité prošetření útoku na šéfa ukrajinské státní televize Oleksandra Pantelejmonova, který byl v úterý ve své kanceláři za přítomnosti poslance nacionalistické strany Svoboda Ihora Myrošnyčenka napaden několika muži a pod pohrůžkou násilí přinucen rezignovat. Důvodem bylo obvinění, že spolupracoval s ruskými úřady a že odvysílal úterní projev Vladimira Putina na slavnostním shromáždění v Kremlu.