Pozorovatelé míří na Ukrajinu, Moskva odsoudila sankce EU

Kyjev – První ze stovky pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by dnes měli přicestovat na Ukrajinu, aby zde během půlroční mise monitorovali situaci. Rusko s misí souhlasilo až poté, co v pátek z hlediska ruských zákonů dovršilo anexi Krymského poloostrova. Podle ruské interpretace se tak nyní akce OBSE nemůže týkat Krymu a pozorovatele na poloostrov nevpustí. Moskva dnes také odsoudila sankce EU, jsou prý odtržené od reality a mohou vyvolat protiopatření z ruské strany.

„Jsem potěšen, že mohu oznámit rozhodnutí rady OBSE vyslat na Ukrajinu 100 pozorovatelů s možností misi rozšířit později až na 500 členů,“ komentoval místopředseda OBSE Thomas Greminger. Šestiměsíční mise by měla začít dnes. Z Kyjeva do Žitomirské oblasti, kde žijí volynští Češi dnes taky zamíří zástupci české diplomacie se dvěma policisty. Mise má prověřit bezpečnost a potřeby volyňských Čechů. O pomoc jich požádala asi stovka.

V Kyjevě je dnes očekáván také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, podle kterého je mise OBSE krokem ke snížení napětí. „Ještě to není konec krize, ale je to krok, který pomůže podpořit naše úsilí o uvolnění,“ řekl. Podle šéfa německé diplomacie nicméně situace na Ukrajině zůstává nestabilní a vrtkavá, a proto musí pozorovatelé začít s prací co nejdříve. Připojení Krymu k Rusku Steinmaier ostře odsoudil. Podle něj jde o pokus o nové rozdělení Evropy a porušení práva. 

Video Zpravodaj Karas: Ukrajinští vojáci na Krymu zůstávají
video

Zpravodaj Karas: Ukrajinští vojáci na Krymu zůstávají

Moskva odsoudila sankce EU, jsou prý odtržené od reality

Protiruské sankce, které v pátek kvůli anexi Krymu přijala Evropská unie, jsou politováníhodné, odtržené od reality a mohou vyvolat protiopatření z ruské strany, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Ruská diplomacie vyzvala EU, aby se ve vzájemných vztazích vrátila k pragmatické spolupráci založené na společných zájmech. Na sankce ministerstvo zatím žádnými protisankcemi nereagovalo. Nevyloučilo ale, že to může udělat v budoucnu.

Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz:

„Sankce EU nemají pro Rusko a prominenty ruského režimu takové nepříjemné následky, jako sankce Spojených států, které zasáhly oligarchy přímo napojené na Kreml (…) Pro Rusko je ve skutečnosti těžké zavést sankce, které by zasáhly západ a přitom nepoškodily Rusko. Plyn ani ropu zdražit nemůžou, nemůžou být vyhnáni ani zahraniční investoři nebo znárodněny zahraniční firmy. To by se negativně projevilo v ruské ekonomice. Moskva hledá možnosti, které jsou dosti omezené.“


Osmadvacítka v pátek rozšířila seznam osob, které mají zákaz vycestovat do zemí Unie. K 21 jménům, která se ocitla na sankčním seznamu v pondělí, přibylo dalších 12 osob, mimo jiné ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin nebo poradci prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov a Sergej Glazjev. Unie Rusku pohrozila, že pokud bude situaci na Ukrajině dál vyhrocovat, sáhne i k hospodářským sankcím. 

Pan Ki-mun: OSN Kyjevu pomůže s květnovými volbami

Návštěvu Ukrajiny dnes ukončí generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který tento týden v Moskvě i v Kyjevě nabádal ke zdrženlivosti, aby se konflikt nevymknul kontrole, a k zahájení přímého dialogu. Moskva však nadále nové vedení v Kyjevě neuznává. Pan Ki-mun ukrajinským představitelům slíbil, že OSN pomůže s organizováním květnových prezidentských voleb, aby hlasování bylo transparentní, svobodné a spravedlivé a aby všichni Ukrajinci jeho výsledky přijali. 

Nacionalistické hnutí Pravý sektor se stalo politickou stranou

Ukrajinské hnutí Pravý sektor se přeměnilo na politickou stranu. Ta do svých řad vtáhla i další nacionalistická uskupení. Delegáti zvolili do čela strany Dmytra Jaroše, který už ohlásil kandidaturu v prezidentských volbách plánovaných na 25. května. Pravý sektor se podílel na organizování domobrany během nepokojů na kyjevském náměstí nezávislosti, otevřeně se hlásí například k odkazu nacionalisty Stěpana Bandery.


Putin si přisvojil Krym, Evropa Kyjev

Ruský prezident Putin včera definitivně podpisem stvrdil přisvojení Krymu. A podepisovalo se taky v Bruselu. Ukrajinský premiér Aresnij Jaceňuk parafoval se zástupci osmadvacítky politickou část asociační dohody. „Tohle je první velkolepý krok k tomu, aby Ukrajina dosáhla svého konečného cíle – plnohodnotného členství v EU,“ komentoval Jaceňuk. 

Na Krymu skončilo příměří, na kterém se minulý týden dohodli ministři zahraničí Ukrajiny a Ruska. Už v minulých dnech ho přitom ruští ozbrojenci porušovali. Prozatimní ukrajinský prezident Turčynov večer vyzval vojáky, aby chránili svou výzbroj, bojové lodě i základny. Zvlášť napjatá je situace v Donuzlavském zálivu. Desítky ukrajinských lodí tam blokují Rusy potopené vraky. Jedna z ukrajinských minolovek se neúspěšně pokusila blokáda prorazit. Odplula, když dorazili odstřelovači.