Summit v Haagu: Itálie a Belgie předají USA jaderné materiály

Haag - Za přísných bezpečnostních opatření začal v nizozemském Haagu summit o jaderné bezpečnosti. A došlo už na první dohody. Japonsko předá Spojeným státům více než 315 kilogramů plutonia. Přebytečných jaderných látek se zbavuje také Itálie a Belgie.

Tématem dvoudenního summitu, kterého se v nizozemském Haagu zúčastní lídři 53 zemí světa a vrcholní představitelé mezinárodních organizací (EU, OSN, IAEA), je zvýšení jaderné bezpečnosti. Summit má v plánu vymyslet a zformulovat, jak ve světě snížit množství nebezpečného radioaktivního materiálu, zlepšit bezpečnost jeho přechovávání a také posílit mezinárodní spolupráci.

„Cílem summitu je zabránit, aby teroristi mohli využít jaderný materiál. Mezinárodní společenství vyzývá Írán a Severní Koreu k ukončení jejich kontroverzního jaderného programu. Ani jeden z těchto států se ovšem summitu neúčastní,“ konstatoval zpravodaj ČT Bohumil Vostal.


Do Haagu dorazil i americký prezident Barack Obama. Ten v rozhovoru pro nizozemský list de Volkskrant poznamenal, že ani ve světle nynější krymské krize nepovažuje Evropu za kolbiště mezi Východem a Západem. Jeho poselstvím evropským vůdcům přesto bude, že si ruský prezident Vladimir Putin musí uvědomit hospodářské a politické následky svého počínání na Ukrajině.

Video Černý: Rusko a USA se shodnou na nešíření jaderných zbraní
video

Černý: Rusko a USA se shodnou na nešíření jaderných zbraní

„Stále ještě existují společné zájmy Ruska a Spojených států, které se týkají jaderného odzbrojování. Obě tyto velmoci stále chtějí, aby se jaderný materiál nedostal do nepovolaných rukou. V tomto ohledu obě země spolupracují,“ myslí si redaktor Hospodářských novin Adam Černý.

S ideou světa bez jaderných zbraní přišel americký prezident Obama. „Tento cíl je ambicióznější než realita. Nebezpečné by bylo, kdyby se exkluzivní klub zemí s jadernými zbraněmi rozšířil. Kdyby si tyto zbraně opatřil například Írán, chtěly by je další státy v oblasti – třeba Saúdové nebo Egypťané,“ podotkl Černý.

Americký ministr zahraničí John Kerry před začátkem summitu prohlásil, že doufá, že krymská krize nebude mít dopad na spolupráci Ruska při likvidaci syrských chemických zbraní. „Doufám, že důvody, které přiměly Rusko stát se partnerem v tomto úsilí (o likvidaci syrských zbraní), stále existují,“ řekl Kerry novinářům. Moskva nyní čelí rozsáhlé kritice od Západu kvůli ruské anexi ukrajinského Krymu; USA i EU na Rusko kvůli tomu uvalily sankce. „Doufám a pevně věřím, že Rusko, Spojené státy, evropské země i všichni účastníci z Afriky a Asie považují jadernou bezpečnost za tak důležitou, že bude vévodit jednání. Doufám, že nedopustí, aby probíhající události zabránily shodě na rozhodném stanovisku,“ poznamenal hostitel summitu, nizozemský premiér Mark Rutte.

Likvidace syrských zbraní je ve skluzu

V syrském konfliktu byly použity chemické zbraně a při jednom z útoků Damašku loni v srpnu zahynuly stovky lidí. Damašek následně přistoupil na ruský návrh, aby nechal svůj chemický arzenál zničit. Chemické zbraně mají být zničeny mimo území Sýrie. Některé z nich na speciální americké lodi, jiné i na pevnině.

Likvidace se provádí podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN pod dohledem OPCW. Sýrie spolupracovala při registraci zbraní, ale je ve značném skluzu s odvozem chemikálií. Podle Kerryho by ale Sýrie „mohla postupovat rychleji, kdyby chtěla“.

U zrodu „nukleárních summitů“ stál pražský projev Baracka Obamy v roce 2009. V něm americký prezident označil právě možnost, že teroristé získají a použijí atomovou zbraň, za jedno z největších nebezpečí pro dnešní svět.

První summit o jaderné bezpečnosti se konal ve Washingtonu o rok později. Dva roky poté, už po havárii v japonské Fukušimě, která přidala tématu další rozměr, následovalo jednání v korejském Soulu. Nyní je na řadě Haag a v roce 2016 by se mělo diskutovat opět v hlavním městě USA.