Ukrajinským médiím se dýchá lépe, k ideálu je ale daleko

Kyjev – Začaly se změnou ukrajinské vlády lepší časy pro tamní novináře? Většina odpoví, že v porovnání s érou Viktora Janukovyče a jeho Strany regionů mají sdělovací prostředky více svobody. Pluralitě informací ale nejsou naklonění ani někteří nynější nacionalističtí politici. Ukazuje to několik dní starý incident, kdy se několik poslanců snažilo fyzicky donutit ředitele státní televize k rezignaci kvůli odvysílání projevu ruského prezidenta Vladimira Putina. Novinářům nepřeje ani situace na východě země s převahou přívrženců Ruska – jak se na vlastní kůži přesvědčil i český zpravodaj Miroslav Karas se svým štábem.

Novináři, a především ti, kteří odmítají informovat „v ruském zájmu“, zatím nemají na východě země dobrou zkušenost. Proruští aktivisté je v lepším případě rezolutně vyzývají k odchodu do Kyjeva, v horším zadrží či poničí materiál natočený štáby. Jak minulý týden popsal český zpravodaj Miroslav Karas, s vojenskými jednotkami musel vyjednávat proti namířené hlavni. „Nebudete mi nic přikazovat, tady jste na území Ruska,“ řekl jeden ze dvou ozbrojenců Karasovi poté, co jej reportér ČT požádal, aby na něj přestal mířit.

Ozbrojenci, z nichž se jeden představil jako důstojník ruské armády, zabavili štábu kameru a akreditace. Reportéry nikam neodvedli, nechali je jen čekat. Asi po 40 minutách sice všechno vrátili, paměťová karta v kameře ale byla zničená. Vojáci při konfrontacích s novináři argumentovali tím, že jsou „na ruském území“ a vojáky natáčet nesmějí.

Začátkem března byla navíc přímo zadržena skupina ukrajinských reportérů pohybujících se poblíž jihoukrajinského města Chersonu. Neoznačení ozbrojenci zastavili jejich vůz a odvedli je na neznámé místo. Na osud žurnalistů upozornila mezinárodní organizace Reportéři bez hranic. Podle některých ukrajinských zdrojů mohli být únosci členy radikální krymské organizace Ruská jednota. O dva dny později byli novináři propuštěni na svobodu.


Na východě Ukrajiny se zkrátka novináři stále musejí mít na pozoru. Příkladem může být i ředitel charkovské televize ATN Oleg Jucht. Přes 20 let usiluje o svobodu slova právě skrze obrazovky lokálního kanálu. V nejlepších dobách ji v oblasti sledovalo na 10 % diváků. Problémy začaly po roce 2006, když se moci chopili stoupenci Strany regionů.

„Když Janukovyč vyhrál prezidentské volby v roce 2010, začali připravovat kauzy proti všem televizím, které neměli pod kontrolou,“ popisuje Jucht. Trpělivost s nepoddajným médiem vydržela úředníkům do roku 2011, kdy televizi odpojili. Situace se změnila až po únorové střelbě – Juchtův tým se zmobilizoval během tří dnů a začal znovu vysílat. O lehké práci v regionu, jehož osud je nyní nejistý, si zatím Oleg Jucht může nechat zdát. „Je velmi těžké pracovat kvůli proruským organizacím, které sledují zájmy sousedního státu,“ dodal.

Jeho kolegům z Kyjeva se od výměny vlády většinou pracuje lépe. Pozdvižení přesto vyvolal incident z minulého týdne, kdy skupina poslanců vládní strany Vlast (domovská partaj premiéra Jaceňuka) napadla ředitele státní televize přímo v jeho kanceláři a vše si natočila na video. Skupině v čele s členem parlamentu Igorem Myrošnyčenkem se nelíbilo odvysílání části Putinova projevu, ve kterém oznámil připojení Krymu k Rusku. Šéf televize tak prý přispěl k šíření ruské propagandy.