Mediální válka: Kyjev zakázal na Ukrajině ruské televize

Kyjev – Kyjevský soud pozastavil vysílání několika ruských státních a polostátních televizí na Ukrajině. Tyto stanice bývají vnímány jako nástroj kremelské propagandy. Moskva si kvůli tomu stěžuje na porušování lidských práv. Ona sama přitom ještě před referendem na Krymu odstřihla ukrajinské vysílání. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk Moskvu varoval, že je jeho země odhodlaná bojovat, pokud ruská armáda překročí ukrajinské hranice.

Video Zpravodaj ČT v Moskvě: Mezi Ukrajinou a Ruskem zuří mediální válka
video

Zpravodaj ČT v Moskvě: Mezi Ukrajinou a Ruskem zuří mediální válka

Na místo horkých přestřelek na rusko-ukrajinské hranici již ale mezi Kyjevem a Moskvou otevřeně vypukla válka mediální. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany podezírá několik ruských státních a polostárních televizních stanic, které sledují hlavně obyvatelé ruskojazyčných oblastí na jihovýchodě Ukrajiny, že šíří protiukrajinskou propadandu a separatismus. Soud v Kyjevě proto vysílání těchto televizí na ukrajinském území pozastavil.

Jako důvod rada označila „šíření informací, které ohrožují národní bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, propagují válku, násilí, krutost, podněcují národnostní, rasovou a náboženskou zášť a napadají lidská práva a svobody“.

Moskva vzápětí protestovala proti soudnímu opatření, které označila za porušení lidských práv a svobod. „Rozhodnutí kyjevského soudu o pozastavení vysílání čtyř ruských televizí na Ukrajině je útok na lidská práva, včetně svobody slova,“ prohlásil mocněnec ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.

Přitom ještě před více než dvěma týdny, pár dní před konáním krymského referenda, vypnuly krymské úřady vysílání něketerých ukrajinských televizí na poloostrově. Na uvolněných frekvencích začaly místo nich vysílat ruské stanice. Krymský ministr informací to tehdy vysvětlil mimo jiné tím, že „nelegitimní kyjevský režim tvrdě cenzuroval všechny ukrajinské televize“, které pak vysílaly jednostranně a „nepřípustně vyhrocovaly situaci“.

Jaceňuk: Pokud Rusko překročí hranice, budeme bojovat

Rusové v současnosti kompletně kontrolují Krym a jejich síly stále manévrují v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic. „Shromažďování ruské armády pokračuje, nejdřív prý kvůli cvičení, teď ale dál zůstává na pozicích. Jednotky každý den manévrují u našich hranic, je to neustálá provokace,“ uvedl Volodymyr Lytvyn, velitel ukrajinské pohraniční stráže.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk před dalším postupem Rusy varoval v americké televizi PBS. „Co se stane, pokud Rusko překročí hranice do vnitrozemí? Bude povinností každého Ukrajince chránit svou zemi. Budeme bojovat,“ prohlásil. Z Krymu se podle něj ukrajinská armáda stáhla, aby zabránila krveprolití a ukázala světu, že není agresorem. Ocenil zároveň podporu, kterou jeho vládě vyjadřují západní země.

Na Ukrajinu mezitím míří pozorovatelé organizace OBSE. Na deseti místech mají sbírat informace o bezpečnostní situaci, dodržování lidských práv a postavení menšin. Na Krym se na ruský nátlak působnost mise nevztahuje.

Na podporu Ukrajiny se včera demonstrovalo v Bělorusku. Asi 1 500 lidí se sešlo v centru Minsku. Bylo to největší shromáždění za poslední tři roky. Běloruský prezident Lukašenko je vůči Rusku obvykle loajální, anexi Krymu ale opatrně odsoudil. Bělorusové se teď obávají, že jejich země může být dalším terčem Ruska v případě dramatického průběhu prezidentských voleb v roce 2015.