My jsme jednotní – Rusko zůstává samo, zdůraznil summit EU-USA

Brusel - Nová transatlantická obchodní smlouva by usnadnila vývoz amerického břidlicového plynu do Evropy, a pomohla tak snížit závislost na ruském plynu. Po jednání s nejvyššími představiteli Evropské unie to prohlásil americký prezident Barack Obama. Na brífinku s šéfem Evropské komise José Barrosem a evropským prezidentem Hermanem Van Rompuyem po summitu EU-USA dale zdůraznil, že Unie a Spojené státy jsou v názoru na dění na Ukrajině zajedno a odsuzují ruskou anexi Krymu. Jednají o možných dalších sankcích, které by zasáhly ruské hospodářství například v okamžiku, kdy by Rusko proniklo do dalších částí Ukrajiny. Podotkl také, že případné členství Ukrajiny nebo Gruzie v NATO není na pořadu dne.

Obama připustil, že vedle otázek týkajících se například Íránu nebo klimatických změn bylo dění na Ukrajině jedním z hlavních témat jeho schůzky s evropskými představiteli. „To, co Rusko udělalo na Ukrajině, není otázka jen jedné země, ale Evropy a světa, v němž žijeme. Evropský projekt se zrodil z popela dvou světových válek (…) a evropský pokrok vychází ze základních principů, včetně respektování mezinárodního práva a suverenity a územní integrity jednotlivých států. To Rusko svou vojenskou akcí proti Ukrajině porušilo,“ řekl Obama s tím, že Rusko zústává ve světě izolováno.

Americký prezident se znovu přimluvil za diplomatickou cestu jako jedinou možnost vyřešení situace a zdůraznil, že USA a EU podporují občany Ukrajiny a chtějí jí poskytnout ekonomickou podporu, aby mohla stabilizovat své hospodářství. Jsou ale také jednotné v odhodlání Moskvu izolovat a dosáhnout toho, že za své činy bude muset Rusko zaplatit. „Rusko je navíc osamocené. Bylo osamocené, když se pokoušelo své akce obhájit v Radě bezpečnosti OSN,“ podotkl Obama. Naopak jednotné jsou podle něj země EU i členové Severoatlantické aliance. 

Barack Obama na brífinku po summitu EU-USABarack Obama:
„Chceme zajistit, aby Rusko - pokud bude pokračovat v současném kursu - pocítilo důsledky pro svou ekonomiku. Rusko zůstává samo, všichni členové Evropské unie i Severoatlantické aliance jsou jednotní.“

Herman Van Rompuy na brífinku po summitu EU-USAHerman von Rompuy:
„Podporujeme Ukrajinu a její obyvatele v cestě za lepším životem. Anexe Krymu je v tomto století něco nepřijatelného. Prvním úkolem je zmírnit napětí v oblasti. Pokud bude napětí růst, Spojené státy i Evropa jsou připraveny sankce zesílit.“


Pokud Ruská federace nezmění kurs, bude to mít podle Obamy důsledky pro její ekonomiku. Je podle něj jasné, že aby Moskva dopad případných nových sankcí pocítila, budou mít tato opatření jistý negativní vliv také na světovou ekonomiku a USA i Evropskou unii. Připustil, že některé země, třeba více závislé na ruských energetických surovinách, mohou být postiženy více. „Bereme to v potaz, energetika je samozřejmě v centru našich snah,“ poznamenal americký prezident.

Video Brífink po skončení summitu EU-USA
video

Brífink po skončení summitu EU-USA

Vývoz břidlicového plynu do Evropy by mohla usnadnit transatlantická dohoda

USA a EU hledají možnost, jak posílit energetickou bezpečnost Evropy a snížit její závislost na surovinách z Ruské federace. Jednou z možností je vyšší dovoz amerického plynu do EU, který by mohl být usnadněn i podpisem chystané transatlantické obchodní dohody. Už příští týden by podle lídrů EU i USA měli o možnostech americko-evropské spolupráce při posilování energetické bezpečnosti jednat příslušní resortní ministři spolu s šéfy diplomacií USA a EU, uvedl předseda Evropské komise José Barroso. Podle Obamy bude udělování exportních licencí na americký zkapalnělý plyn snazší po uzavření od loňska domlouvané smlouvy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). USA a EU chtějí mít jednání o dohodě TTIP, která uvolní překážky v obchodu na trhu s 800 miliony obyvateli, uzavřené v letošním roce.

Evropa si podle Obamy musí také položit otázku, jak dál diverzifikovat své energetické zdroje. Spojené státy jich podle něj nyní mají dostatek. Vydaly už také licence na každodenní export stejného množství plynu na celosvětový trh, kolik jej EU každodenně spotřebovává.

Obama: Je třeba zajistit pravidelnou přítomnost NATO ve zranitelných zemích

Spojené státy chtějí prověřit, zda jsou aktuální plány Severoatlantické aliance na ochranu členů ze střední a východní Evropy, prohlásil na brífinku Obama. Jednat by o tom prý mohli ministři zahraničí zemí NATO už v dubnu. Prezident také zopakoval, že každý člen Aliance musí na kolektivní obranu dostatečně přispět. Podle prezidenta USA je také potřeba udělat víc pro zajištění pravidelné přítomnosti NATO v zemích, které se nyní po ruské anexi Krymu mohou cítit zranitelné. Uvedl také, že případné členství Ukrajiny nebo Gruzie v NATO není na pořadu dne.

Připomněl své obavy z nízkých výdajů na obranu v některých zemích NATO. Je to podle něj pochopitelné v ekonomické krizi a potřebě snižovat státní výdaje. „Krize na Ukrajině nám připomíná, že svoboda není zadarmo,“ zdůraznil. Spojenci prý musí být připraveni zaplatit za prostředky, lidi i výcvik, které jsou potřeba k udržování věrohodné a efektivní vojenské síly.

Obama navštívil vojenský hřbitov ve Waregemu

Obama oficiálně zahájil návštěvu Belgie uctěním památky amerických vojáků padlých v první světové válce. V krátkém vystoupení před novináři připomněl, že bitevní pole první světové války viděla ničivé účinky použití chemických zbraní. „Měli jsme za to, že jejich využívání už je historií. A snažíme se vyslat jasnou zprávu, že nemají v civilizovaném světě místo,“ řekl na vojenském hřbitově ve Waregemu, kam zavítal spolu s belgickým králem Philippem a premiérem Eliem di Rupem.

Barack Obama, král Philipp a Elio di Rupo ve Waregemu
Zdroj: ČTK/BELGA
Autor: Thierry Roge

Obama připomněl, že USA i Belgie se podílejí na snaze mezinárodního společenství o likvidaci syrských chemických zbraní. Obě země společně hájí svobodu, důstojnost a triumf lidského ducha. „Vojáci v zákopech byli spojeni čímsi větším - odhodláním bojovat a zemřít pro svobodu,“ poznamenal Obama.

Belgický král Philipp konstatoval, že Belgičané, kteří odmítli německé ultimátum, se v hrůzách první světové války naučili, že státní suverenita rychle dosáhne svých hranic při konfrontaci s těžce ozbrojeným protivníkem, který ji odmítá respektovat. Ocenil vizionáře, kteří nastartovali cestu evropské integrace. „Je to hrbolatá cesta, ale jsme přesvědčeni, že je jediná možná,“ podotkl. Letošní výročí začátku první světové války podle něj musí inspirovat všechny mírumilovné národy světa, aby společně šířily vládu práva, lidská práva a vzájemný respekt. „To je nejlepší ochrana před válkou,“ dodal král, který na veřejnosti nevystupuje příliš často. Také belgický premiér Elio di Rupu zdůraznil, že Belgie je rozhodnuta prosazovat neměnnost hranic a územní celistvost dalších zemí.

/*json*/{"map":{"lat":50.873800865165656,"lng":3.4536366245631056,"zoom":17,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":{},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/

Vyjádření belgické strany jsou tak prvním náznakem dominantního tématu nynějších evropských jednání amerického prezidenta, tedy různých aspektů ukrajinské krize. Vztah s Ruskem, jehož anexi Krymu Západ neuznává, je jedním z významných témat Obamovy schůzky s představiteli evropských institucí a NATO.