Počet hrdelních trestů ve světě narostl. Je za tím Írán a Irák

Londýn/Praha – Rok 2013 přinesl smrt v důsledku nejvyššího trestu přinejmenším 778 lidem, což je o 15 procent více než v roce předcházejícím. Uvádí to výroční zpráva Amnesty International (AI) s odůvodněním, že za nárůstem stojí především Irák a Írán. Vývoj v těchto blízkovýchodních státech jde zcela proti současnému trendu směřujícímu ke zrušení trestu smrti, píše AI. Statistiky ale nezapočítávají počty popravených v Číně, kde číslo představuje státní tajemství, odhady hovoří o tisícovkách poprav.

„V Íránu to bylo loni zhruba 400 poprav a Irák popravoval meziročně o třetinu víc, a to na základě nejasných antiteroristických zákonů,“ přibližuje mluvčí české Amnesty International Martina Pařízková. Spolu s Íránem a Irákem se mezi státy s nejvyšším počtem poprav na světě dlouhodobě řadí také Saúdská Arábie, Spojené státy a Somálsko. Popravy se v minulém roce uskutečnily celkem ve 22 zemích. Irák, Írán a Saúdská Arábie dohromady představují 80 procent všech celosvětových poprav s výjimkou Číny.

V počtu exekucí hrdelních trestů si totiž Čína dlouhodobě připisuje smutné vedení. „Proběhne tam bohužel každý rok mnohem více poprav než na celém světě dohromady. Odhadují se jich tu až tisíce, tyhle informace jsou ale v Číně přísně střeženým státním tajemstvím. Všechny otevřené zdroje, které má Amnesty International k dispozici, nestačí k tomu, abychom mohli dát nějaká jasná, ověřená čísla,“ upřesnila Martina Pařízková.

Trest smrti v roce 2013:

  • Obnovily Indonésie, Kuvajt, Nigérie a Vietnam
  • Výkon pozastavily státy jako Gambie, Spojené arabské emiráty nebo Pákistán
  • Od poprav upustilo také Bělorusko, což učinilo z Evropy a Střední Asie poprvé od roku 2009 region bez jediné popravy
  • Jedinou zemí na americkém kontinentě s trestem smrti jsou USA. V roce 2013 jich bylo 39, 41 procenty se na nich podílí stát Texas. Naopak Maryland se stal osmnáctým státem USA, který trest smrti zakázal

Nejčastěji se ve světě popravuje stětím, elektrickým proudem, zastřelením popravčí četou, oběšením nebo aplikací smrtící injekce. Převážnou část deliktů, za které byl trest smrti udělen, představují méně závažné zločiny jako krádež, drogové delikty nebo hospodářská trestná činnost. Důvodem k udělení nejvyššího trestu bylo ale také cizoložství, rouhání a „politické“ zločiny.

Justiční smrt znají i české dějiny. Zavedení nejvyššího trestu si přeje většina obyvatel ČR

V Československu fungoval trest smrti už od vzniku státu. V letech 1918 až 1938 bylo popraveno celkem 15 osob, a to výhradně za zločin vraždy. Trestů smrti ale bylo vyneseno mnohem více, většinu z nich ale změnil prezidentskou milostí odpůrce trestu smrti T. G. Masaryk. Během nacistické správy v letech 1943–1945 číslo rapidně narostlo na ohromujících 1 079 poprav. Roky totalitního režimu 1945–1989 pak přinesly justiční smrt 1 176 lidem.

Nedávný průzkum veřejného mínění ukázal, že přes tři pětiny lidí v ČR by souhlasily se znovuzavedením absolutního trestu u nás. O jeho nutnosti jsou přesvědčeni převážně levicoví voliči, jak vyplynulo z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle čtvrtiny respondentů (26 procent) by trest smrti měl v Česku „rozhodně“ existovat, dalších 36 procent je spíše pro něj než proti němu. Proti trestu smrti se zásadně staví 11 procent dotázaných, dalších 21 procent je spíše proti. Zbylých šest procent oslovených lidí na otázku nedokázalo odpovědět. Průzkumu, který se uskutečnil od 6. do 13. května, se zúčastnilo 1 062 lidí starších 15 let.