Severská střídačka: Rasmussena v čele NATO nahradí Stoltenberg

Brusel - Novým generálním tajemníkem NATO bude od 1. října bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Nahradí tak po pěti letech a dvou měsících ve funkci Dána Anderse Fogha Rasmussena. Ve stručné tiskové zprávě o tom Aliance informovala po odpoledním rozhodnutí Severoatlantické rady. O chystaném jmenování 55letého norského politika spekulovala média již minulý týden. Rasmussenovi končí funkční období 30. září, Stoltenberg se jako první Nor v této funkci stane v pořadí 13. generálním tajemníkem NATO.

Stoltenberga jako budoucího šéfa 28členného vojenského uskupení podporoval zejména americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande a britský premiér David Cameron, který jej dokonce označil za vynikajícího kandidáta. Rozhodnutí diplomatů by měli oficiálně potvrdit ministři zahraničí členských zemí, kteří se v Bruselu sejdou 1. a 2. dubna.

Rasmussen na svém twitterovém účtu zdůraznil, že Stoltenberga zná už řadu let. Je to podle něj ten správný člověk pro další budování silné a úspěšné Aliance po jejím letošním zářijovém summitu v Cardiffu. Krize na Ukrajině podle současného generálního tajemníka ukázala, že Aliance musí mít nadále silné a rozhodné vedení. 

Rasmussen se vedení NATO ujal v srpnu 2009, funkční období mu už bylo několikrát prodlouženo. Naposledy se tak stalo loni v prosinci až do konce září, aby mohl předsedat právě aliančnímu summitu, který nyní připravuje.

Video Do čela NATO se postaví norský expremiér
video

Do čela NATO se postaví norský expremiér

Stoltenberg vedl norskou vládu celkem 10 let - v letech 2000 až 2001 a pak opět od roku 2005 až do loňského října, kdy si Norové odhlasovali změnu. Nadále ale zůstává předsedou sociálnědemokratické Norské dělnické strany, která je nyní v opozici. Jako premiér začal za armádu utrácet víc než jeho předchůdci a neváhal poslat vojáky do Afghánistánu nebo stíhačky do Libye. Norsko se dnes do akcí NATO zapojuje víc, než se čekalo. O výborném řečníkovi a zkušeném a oblíbeném politikovi bylo ve světě nejvíce slyšet po masakru 77 lidí, které připravil o život pravicový extremista Anders Breivik.

Jens Stoltenberg se narodil 16. března 1959 v Oslu. Vystudoval ekonomiku na Univerzitě v Oslu. Pochází ze známé politické rodiny, otec Thorvald byl ministrem zahraničí a vyjednávačem OSN pro Bosnu; teta Marianne Heibergová se účastnila rozhovorů, které dláždily cestu historické mírové dohodě mezi Palestinou a Izraelem v roce 1993.

Za studií na vysoké škole v roce 1973 rozbíjel Stoltenberg okna na americké ambasádě v Oslu na protest proti bombardování vietnamského Hai Phongu. Poté v řadách mladých sociálních demokratů vášnivě protestoval proti NATO a tehdejším Evropským společenstvím, což jsou instituce, které později začal sám prosazovat.

Výběr generálního tajemníka nemá přísnou proceduru, v čele NATO stojí čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním pravidlem ale je, že bývá vybírán zástupce evropské členské země, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě bývá tradičně Američan. Na stránkách samotné Aliance je uvedeno, že generální tajemník musí být „významný státník se zkušenostmi z vrcholové politiky“.

Přehled dosavadních generálních tajemníků NATO

  • Lord Hastings Lionel Ismay, Velká Británie (ve funkci 1952 až 1957)
  • Paul Henri Spaak, Belgie (1957 až 1961)
  • Dirk Stikker, Nizozemsko (1961 až 1964)
  • Manlio Brosio, Itálie (1964 až 1971)
  • Joseph Luns, Nizozemsko (1971 až 1984)
  • Lord Peter Carrington, Velká Británie (1984 až 1988)
  • Manfred Wörner, Německo (1988 až 1994)
  • Willy Claes, Belgie (1994 až 1995)
  • Javier Solana, Španělsko (1995 až 1999)
  • Lord George Robertson, Velká Británie (1999 až 2003)
  • Jaap de Hoop Scheffer, Nizozemsko (2004 až 2009)
  • Anders Fogh Rasmussen, Dánsko (2009 až 2014)