Krymští Tataři žádají etnickou a územní autonomii

Bachčisaraj - Neformální shromáždění krymských Tatarů medžlis dnes schválilo návrh vytvořit na Krymu „etnickou a územní autonomii“ pro tuto muslimskou menšinu. Shromáždění v historické metropoli krymských Tatarů Bachčisaraji jedná o budoucnosti Tatarů v Ruské federaci, jejíž součástí se Krym přes odpor Západu stal. „Žádám vás o schválení zahájit politické a právní kroky s cílem vytvořit etnickou a teritoriální autonomii krymských Tatarů na jejich historickém území na Krymu,“ řekl před hlasováním vůdce krymských Tatarů Refat Čubarov.

Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě během druhé světové války je sovětský vůdce Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích. Moskva opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.

Podle Moskvy žijí na Ukrajině ve strachu krom Rusů i Češi, Němci či Maďaři

Ve strachu na Ukrajině nežijí jen etničtí Rusové, ale také menšiny Čechů, Němců či Maďarů, tvrdí ruské ministerstvo zahraničí s tím, že situace se vyhrotila po únorovém pádu prezidenta Viktora Janukovyče, kdy se k moci dostali krajně pravicoví radikálové. „Menšiny jsou znepokojeny nestabilní politickou situací v zemi a vážně se obávají o své životy,“ uvedlo ministerstvo k situaci etnických skupin na Ukrajině.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergei Grits

Nová přechodná ukrajinská vláda, kterou Moskva označuje za nelegitimní, se nyní snaží zakročit proti růstu vlivu nacionalistů. Obavy z radikálů má i Evropská unie. Rozpaky z budoucího vývoje na Ukrajině vyjadřovali v uplynulých týdnech také volyňští Češi, část z nich by se proto ráda vrátila do původní vlasti předků.

Praha se zatím volyňské Čechy přijmout nechystá

Situaci na Ukrajině sleduje i Praha, na kterou se počátkem března z obav o svou budoucnost obrátili zástupci volyňských Čechů, kterých tu žije zhruba 20 000. Bezpečnostní rada státu ale rozhodla, že pro volyňské Čechy není třeba zajišťovat speciální program pomoci. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je situace v Žitomirské oblasti Ukrajiny z hlediska bezpečnosti v normálu. O návrat do vlasti žádalo asi čtyřicet rodin. (čtěte víc)

Strach krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které nedávno připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané vyjadřují obavu i ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace.

Volyňští Češi opakují svou žádost: Zaorálek nepochopil naši situaci

Volyňští Češi na Ukrajině zaslali prezidentu Miloši Zemanovi, premiéru Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) i dalším politikům novou žádost o pomoc, v níž tvrdí, že ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) nepochopil úplně jejich současnou situaci. Nebojí se útoků místních obyvatel, ale možného válečného konfliktu. „Prosím, pomozte nám uniknout situaci, ve které se můžeme dostat (dle nejhorších očekávaných scenárií) do postavení válečných běženců, kteří v provizorních stanech mohou očekávat vaši milost přicházející na poslední chvíli nebo příliš pozdě?“ stojí také v žádosti. Česká diplomacie ale prý věří ve schopnost Ukrajiny zajistit jejich práva a bezpečnost.

Ashtonová vyzvala pravý sektor, aby složil zbraně

Vnitropolitická situace na Ukrajině je komplikovaná, neboť k moci se po Janukovyčově pádu dostala názorově rozdílná politická uskupení. Jedním z nich je i radikální hnutí Pravý sektor, se kterým je ve sporu ukrajinské ministerstvo vnitra. Důvodem je ministerské nařízení určené všem polovojenským organizacím, aby bezodkladně složily zbraně, a také smrt jednoho z předáků Pravého sektoru Oleksandra Muzyčka, který tento týden zahynul při zatýkání.

Kličko na prezidenta kandidovat nebude

Vitalij Kličko

Jeden z hlavních vůdců opozice proti svrženému režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče Vitalij Kličko se v květnu nebude ucházet o křeslo hlavy státu. Boxerský šampion chce usilovat o post starosty Kyjeva a v nadcházejících prezidentských volbách podpoří vlivného podnikatele Petra Porošenka. Kličko své rozhodnutí oznámil jen několik hodin předtím, než opoziční strana Vlast oficiálně jmenovala jako prezidentskou kandidátku svou šéfku Juliji Tymošenkovou. Novou hlavu státu mají Ukrajinci volit 25. května.


Kvůli Muzyčkově smrti radikálové pravidelně protestují před parlamentem a dožadují se okamžité rezignace ministra vnitra Arsena Avakova. Ze zmíněných protestů má obavy EU. „Vyzývám Pravý sektor a další ukrajinské strany, aby nevyhrožovaly násilím a ani se k němu neuchylovaly,“ uvedla v noci na dnešek unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonová.

Obama: Rusko musí stáhnout vojáky z Krymu

Ruský prezident Vladimir Putin včera telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Barackem Obamou o americkém návrhu řešení rusko-ukrajinské krize. Obama mu řekl, že Rusko musí stáhnout svoje vojáky rozmístěné na Krymu a zároveň je nesmí přesouvat jinam na ukrajinském území. Obama chce poslat na Krym mezinárodní pozorovatele.

Video Obama: Rusko musí stáhnout vojáky z Krymu
video

Obama: Rusko musí stáhnout vojáky z Krymu

Lavrov: Rusko nechystá invazi na Ukrajinu

Podle odhadů amerických tajných služeb Rusko soustřeďuje v současnosti u hranic s Ukrajinou kolem 40 000 vojáků. Takové posílení jednotek v oblasti vzbuzuje v posledních dnech obavy Washingtonu, že Moskva možná chystá zábor dalších východních oblastí Ukrajiny s převažujícím ruskojazyčným obyvatelstvem.

Lavrov: Rusko vpád na Ukrajinu nechystá a Krym je uzavřená věc

Rusko nechystá invazi na Ukrajinu, je ale připraveno bránit práva tamní ruskojazyčné menšiny, řekl v rozhovoru pro ruskou televizi Rossija ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Nemáme vůbec žádný úmysl či zájem překročit ukrajinské hranice,“ řekl Lavrov. Stejné prohlášení učinil také ruský prezident Vladimir Putin při jednání s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem.

Lavrov v televizi také hovořil o Krymu, který se již oficiálně stal součástí Ruské federace. „Ne každý je srozuměn s ruským rozhodnutím Krym připojit, to je nám jasné,“ řekl. Dodal ale, že drtivá většina obyvatel autonomního ukrajinského poloostrova se v referendu vyslovila pro přičlenění k Rusku, což je podle Lavrova třeba respektovat. Lavrov se v neděli sejde v Paříži se svým americkým protějškem Johnem Kerrym.