Drtivá porážka premiéra. Slovensko už nechce Ficovým Směrem

• hab

30. 3. 2014|Zdroj: ČT24

Robert Fico

Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Bratislava – Novým slovenským prezidentem byl zvolen podnikatel Andrej Kiska. Pro jeho protikandidáta Roberta Fica to je trpká porážka, která podle slovenského tisku předznamenává zásadní zlom v jeho politické kariéře. Těsné vítězství Kisky se sice očekávalo, velký rozdíl hlasů ale naznačuje, že slovenští voliči nejsou spokojení s tím, jakým způsobem stát vede strana Směr a Robert Fico v jejím čele. Pro mnohé tak hlas pro Kisku byl v dané situaci tím menším zlem. Jak se premiér a nový prezident snesou, se ukáže v polovině června, kdy Andrej Kiska vystřídá v prezidentském paláci Ivana Gašparoviče.

Dva rivalové, kteří do včerejška bojovali o každý hlas, budou muset v budoucnu najít společnou řeč jako dva nejvyšší představitelé státu. Slovensko teď netrpělivě očekává, jak se ke své porážce postaví právě poražený premiér. „Slovensko čeká za pár týdnů nový prezident, ale starý premiér zřejmě zůstane. Oslabený, otřesený, ale stále se silnou podporou,“ píše server aktulane.sk.

Politolog Grigorij Mesežnikov se domnívá, že vítězství Andreje Kisky se sice očekávalo, ale překvapující byl výrazný rozdíl po sečtení hlasů. „Mobilizace voličů na straně Andreje Kisky byla masovější,“ poznamenal. Kiska totiž oslovil 1,3 milionu voličů, což bylo o dobrých 400 000 hlasů více než jeho rival. Dokázal totiž zaujmout i voliče neúspěšných kandidátů středopravé orientace.

Paradoxně mu při tom zřejmě pomohla agresivní kampaň proti jeho osobě, kterou mezi prvním a druhým kolem Robert Fico rozpoutal. „Nebyla dobrá změna kampaně z vysílání pozitivních poselství na jednoznačnou diskreditaci Andreje Kisky. Ukázala se jako velká strategická chyba,“ dodal Mesežnikov.

• Lubomír Kopeček, politolog: „To, že se Andrej Kiska dostal do druhého kola, je dáno velkou nedůvěrou vůči politice a tradičním stranám (…) Šance, že by se nějaký prezidentský kandidát bez stranické podpory ocitl ve druhém kole, je v Evropě velmi výjimečná.“

Andrej Kiska totiž přišel s úplně novým pojetím prezidentské funkce. „Byl zvolen ne jako představitel politických stran, dokonce odmítal, aby ho politické strany podporovaly, stavěl se do pozice zástupce lidu, který bude v úřadě obhajovat občany a požadavky občanů bude zprostředkovávat politické třídě,“ myslí si Mesežnikov. Možná dle jeho názoru nyní mezi oběma politiky dojde ke stavu „studené války“, v níž si ale Kiska udrží větší podporu. „Robert Fico by si měl dát pozor, jak se bude chovat vůči prezidentovi,“ podotkl Mesežnikov.

VÍCE O VÝSLEDCÍCH VČEREJŠÍCH VOLEB ČTĚTE ZDE.

REAKCE ČESKÝCH POLITIKŮ ČTĚTE ZDE.

Objevují se i hlasy, které Ficovu porážku hodnotí spíše jako výsledek referenda o jeho osobě a také straně Směr. „Postava nestraníka a politického amatéra se ukázala ideální v souboji se Směrem, který naopak vytáhl svého nejsilnějšího straníka a politika,“ napsal komentátor deníku Pravda o Kiskově vítězství.

Nové perspektivy parlamentní voleb v roce 2016

Deník Sme je zase přesvědčen, že Fico již nebude nikdy tím Ficem, kterým býval. Socialisté v roce 2012 drtivě vyhráli parlamentní volby, takže Fico pod svým vedením mohl sestavit jednobarevný vládní kabinet, což se stalo vůbec poprvé od vzniku nezávislého Slovenska v roce 1993. Nyní je patrné, že je premiér porazitelný, což staví nadcházející parlamentní volby v roce 2016 pod novou optiku.  

„Tyto volby ukázaly především to, že dominance Směru není tak jednoznačná a že někdo dokáže oslovit alternativní nabídkou. Zvítězila ta, která nepřišla od tradičních pravicových stran, ale od nezávislého kandidáta,“ myslí si politolog Erik Láštic. Sám by ale stranu Směr nepohřbíval – podle něj bude stále ještě několik let velmi silná.

K volbám přišlo 50,5 procent oprávněných voličů, což není mnoho. Ukazuje se tak, že Slováci větší důraz přikládají spíše parlamentním volbám, kde bývá účast o poznání větší. „Potvrzuje se, že prezidentské volby na Slovensku nejsou těmi nejdůležitějšími,“ míní politolog Kamil Švec.

Slováci kupují zajíce v pytli

Kiska - politicky nepopsaný list papíru, píše agentura APA. „Nikdy dříve nebyl politicky aktivní a mezi veřejností je znám jen jako podnikatel a zakladatel dobročinné organizace Dobrý anděl. U spousty voličů, kteří jsou znechuceni politikou, zřejmě právě tímto zabodoval,“ napsala APA. Upozorňuje ale na to, že není možné odhadnout, jak se bude v úřadu prezidenta chovat. „Neví se, co od Kisky čekat, může být příjemným, ale také špatným překvapením. To je nyní riziko. Je zajícem v pytli,“ připomíná politolog Michal Horský.

Kiskovy konkrétní kroky po vstupu do prezidentského úřadu jsou zatím spíše velkou neznámou. Na to v kampani upozorňoval Fico i někteří politologové, podle kterých Kiska před volbami hovořil například o problémech ve zdravotnictví nebo sociálním systému, jejichž řešení nepatří do kompetence hlavy státu.

Novým slovenským prezidentem, který v polovině června vystřídá dosluhujícího Ivana Gašparoviče, bude Kiska. Svůj hlas mu odevzdalo 59,4 procenta voličů, Fico získal 40,6 hlasů.

Právo hlasovat měly více než čtyři miliony voličů. V prvním kole účast dosáhla 43,4 procenta, byla tak nejnižší od zavedení přímé volby prezidenta v roce 1999. V tom druhém se pak vyšplhala na 50,5 procenta.

• První kolo v polovině března sice vyhrál Fico se ziskem 28 procent hlasů, jeho náskok před druhým Kiskou s podporou 24 procent byl ovšem menší, než se čekalo. 
• Nový prezident nastoupí do úřadu v polovině června, kdy současnému prezidentovi Ivanu Gašparovičovi skončí druhé pětileté funkční období.