V Moskvě se rozhoduje o osudu Evropy. Historik Zubov nechce utéct z boje

Praha/Moskva - Ruský historik Andrej Zubov vyhozený z moskevské diplomatické akademie kvůli kritice ruské anexe Krymu chce zůstat v Moskvě, i když mu práci nabídlo několik zahraničních univerzit včetně Masarykovy univerzity v Brně. V Moskvě se podle něj rozhoduje o osudu Ruska a Evropy a on nechce utíkat z boje. Andrej Zubov byl hostem Otázek Václava Moravce.

„Nabídek je dost a samozřejmě brněnské univerzitě jsem vděčen stejně jako dalším zahraničním vysokým školám, to je vynikající. Ale pokud budu mít alespoň sebemenší možnost pracovat v Moskvě a živit rodinu výdělky v Moskvě, tak asi se nebudu stěhovat do cizí země,“ uvedl Zubov. Zatím neví, kde bude pracovat.

Masarykova univerzita svou nabídkou vyjádřila solidaritu s člověkem, který byl vyhozen kvůli demokratickému názoru, uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová: „Zaznamenali jsme aktuální dění, kdy profesor Zubov musel ukončit působení v moskevské akademii. Naše univerzita má z dřívějších dob zkušenosti, že pedagogové byli perzekvováni pro svůj kritický postoj ke státu. Měli zničené kariéry, a proto jsme na toto velmi citliví.“

Varovat společnost 

V Moskvě se nyní podle Zubova rozhoduje o osudu Ruska a možná i Evropy, a proto by svůj odchod bral jako odchod z bojové služby. „Co zmůže jeden člověk? Ale to, co může, dělat musí, aby zabránil katastrofě pro svůj lid i pro národy, které žijí kolem něho. Odchod z Ruska by byl jako zběhnutí vojáka fronty,“ uvedl známý historik.

Nadále chce svým slovem upozorňovat na chyby ruského vedení a přispívat k míru. „Hlavní cíl mých činů bylo varovat společnost před anexí Krymu, která by mohla vést k velmi závažným důsledkům jak pro Rusko, tak pro celou Evropu,“ vysvětluje. Zubov vyvolal pozornost médií článkem v listu Vedomosti, v němž srovnával ruskou okupaci Krymu s politikou nacistického Německa před druhou světovou válkou.

Na celý rozhovor se podívejte zde:

„Propočítala ruská vláda rizika tohoto neuvěřitelného dobrodružství? Jsem si jistý, že ne. Stejně jako je svého času neodhadl Adolf Aloizovič. Kdyby je uvážil, nemusel by v dubnu 1945 zoufale pobíhat po bunkru pod dopadajícími ruskými bombami a nemusel by sežrat ampuli s jedem,“ napsal Zubov. Český překlad vyšel na HNDialog (čtěte zde).

Historik stále trvá na každém slovu svého textu a je přesvědčen, že měl povinnost se vyjádřit. Kde moc dělá chybu, je třeba se ozvat, a je naopak špatné mlčet ze strachu a dělat si kariéru. To není občanská pozice, ale pozice otroka nebo lokaje, uvedl Zubov.

Rozkaz shora

Nedlouho po vydání článku byl Zubov propuštěn. Vedení akademie MGIMO k tomu uvedlo, že vědomě a opakovaně porušoval akademická pravidla a jeho postoj k zahraniční politice Ruska vyvolává rozhořčení v univerzitních kruzích a poškozuje vzdělávací proces. Zubov přitom patří k respektovaným badatelům. V létě má Argo vydat česky jeho knihu Velké dějiny Ruska - 20. století (více čtěte zde).

Historik nyní zvažuje, zda se kvůli propuštění bude soudit. Velkým problémem je však podle něj veřejně známé fungování ruských soudů. Akademie prý navíc dostala k jeho propuštění rozkaz shora. „Soudit bych se měl s těmi, kdo jsou výše, ale s těmi se soudit nemohu, takže dost váhám v téhle otázce a konečné rozhodnutí asi učiním dnes nebo zítra,“ uvedl Zubov v Otázkách Václava Moravce. Zatím se spíše kloní k tomu, že žalobu nepodá.

Probudili jsme se v nové zemi 

Zubov dále vyjádřil přesvědčení, že za podobný článek by byl v dobách Sovětského svazu nejen zbaven práce, ale nejspíš i poslán do lágru. Zároveň ale podotkl, že za posledních dvacet let zveřejnil řadu textů s tvrdou kritikou režimu, který je formálně demokratický, ale nikdy nepřišel o práci. „Situace se prostě změnila, jak se rádo říká, probudili jsme se v nové zemi na konci února,“ poznamenal k situaci současného Ruska.

Ruská okupace ukrajinského Krymu je podle Zubova bezprecedentní. „Co se stalo nyní na Krymu, je do nebe volající porušení všeho, co je zavedeno ve světovém společenství od 45. roku,“ nechal se slyšet. Hrozí podle něj rozboření systému smluv, tak jak vnikl po druhé světové válce. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že největší nebezpečí větší války mezi Ruskem a Ukrajinou i díky diplomatickým aktivitám USA v posledních dnech pominulo.