OSN: Globální oteplování ohrozí naše zdraví, jídlo i domovy

Jokohama – Teplejší, sušší a hladovější. Taková je budoucnost naší planety podle dosud nejrozsáhlejší studie klimatického panelu OSN. Vědci upozorňují hlavně na dopady klimatických změn na lidstvo. Stoupající teploty mohou ohrožovat zdraví, domovy i bezpečnost. Boje kvůli zdrojům, energiím, ale i kvůli hladu a extrémnímu počasí může podle OSN globální oteplování výrazně zhoršit. Čeští vědci varují zejména před nedostatkem vody na území České republiky.

Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE/CHROMORANGE Autor: Dieter Möbus
Video OSN: Globální oteplování je vážnou hrozbou pro lidstvo
video

OSN: Globální oteplování je vážnou hrozbou pro lidstvo

Klimatické změny mají podle OSN dopadat nejvíc na chudé země. Zatím nejobsáhlejší zpráva, která vychází ze 12 tisíc světových studií, varuje, že globální změny přijdou rychleji a dřív, než se odhadovalo. Zveřejnili ji členové Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) při OSN. „Na této planetě nezůstane nikdo, koho by se dopady klimatických změn nedotkly,“ konstatoval předseda panelu Rajendra Pačauri.

Z extrému do jiného extrému

Následky ale necítí všichni stejně. Sever Evropy a Tichomoří bojují se stoupající hladinou moře a častými záplavami. Třeba Marshallovy ostrovy v Tichém oceánu leží jen pár metrů nad modrou hladinou. Pevnina jí pomalu ustupuje. V Africe zase voda chybí. Austrálii a Spojené státy pravidelně trápí požáry. Asie a Evropa se musejí připravit na těžké časy v zemědělství.

Střední Evropa vnímá změny podnebí hlavně v zimě. Extrémní vedra v létě nepřekvapí. Na zimu, jako byla ta letošní, si ale musíme zvykat. „Z hlediska dopadu předpokládaných změn klimatu u nás jsou rizika sucha daleko vyšší, než jak se často se říká, že jde o riziko povodní a záplav,“ prohlásil klimatolog Jan Pretel.

Sucho ohrožuje zemědělství v Česku

Předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR Radim Šrám apeloval na české politiky, aby se vážně zamysleli nad hrozbou sucha. Podle Jaroslava Rožnovského z Českého hydrometeorologického ústavu je nutné podniknout veškeré kroky k vyššímu zadržení vody v krajině. „Častější výskyty sucha budou dány nejen nedostatkem srážek, ale kvůli nárůstu teploty vzduchu i vyšším výparem. Nebude tak dotčené jen množství vody, ale i její kvalita,“ uvedl.

Dopady změn klimatu na zemědělskou produkci jsou podle Miroslava Trnky z Mendelovy univerzity v Brně již nyní patrné v některých regionech a je třeba zdůraznit, že převažují změny negativní. Například škůdci se dostávají do vyšších nadmořských výšek a v krajině je nižší vlhkost.

Jan Frouz, ředitel Ústavu pro životní prostředí

„My lidé jsme zvyklí reagovat na okamžité nebezpečí – třeba auto, které nás může přejet. O něčem, co se může stát za 5 let, ale neradi přemýšlíme. Lidé si ty problémy nepřipouští. Tato zpráva může posunout veřejné mínění, abychom více přemýšleli, ale systém uvažování o světě to podle mě nezmění.“


Obilí
Zdroj: ISIFA/Thinkstock
Autor: iStock

Zpráva panelu OSN vyzývá státy, aby obratem zakročily a emise skleníkových plynů i přes obrovské náklady regulovaly. Nicnedělání bude podle nich ve výsledku stát daleko víc.

Skeptici ale závěry vědců odmítají. Na ruku jim jde i fakt, že stoupání průměrné teploty zpomalilo, přestože objem světových emisí stále roste. „Globální oteplování je ideologická a politická fikce,“ řekl tehdejší český prezident Václav Klaus v roce 2006.