Afghánistán nakročí k nové etapě se starými problémy

Kábul – V Afghánistánu se konají prezidentské volby, které jsou fakticky prvním demokratickým předáním moci od pádu Talibanu v roce 2001. Největší hrozbou pro úspěch hlasování je právě islamistické hnutí Taliban, které volby bojkotuje a které již předem varovalo, že se pokusí volební proces zmařit svými útoky. Nový afghánský prezident se ujme vlády ve složitém období před plánovaným odchodem mezinárodních bojových jednotek ze země, které je plánováno ke konci letošního roku.

Od svržení Talibanu s pomocí americké invaze vládl zemi více než 12 let Hámid Karzaj, nejprve jako prozatímní hlava státu a poté jako řádně zvolený prezident ve volbách v letech 2004 a 2009. O třetí mandát se podle ústavy už ucházet nemůže, moci se ale jistě nebude chtít vzdát. Staví se do role ochránce proti cizincům, kritizuje Spojené státy a hlavně odmítá podepsat dohodu, která by umožnila, aby v zemi i po konci letošního roku zůstala část amerických vojáků. „Pokud se dohoda nepodepíše, afghánská armáda zůstane bez pomoci. Pro Afghánistán to bude znamenat velkou krizi, protože fundamentalisté jsou tu stále stejnou hrozbou,“ upozorňuje afghánský vojenský expert Javid Kohistani.

Nejen pro Afghánistán, ale i pro Spojené státy. Ty se teď bojí, že první demokratické předání moci od pádu Talibanu nedopadne dobře. Ať už kvůli vlivu Karzaje, nebo volebním podvodům. I když zatím všichni tři hlavní kandidáti – včetně Ašrafa Ghaního – tvrdí, že oni by omezenou roli americké armády v zemi podepsali. „Jako jeden z vyjednavačů bilaterální bezpečnostní dohody znám každé její slovo. A stojím za ní,“ ujišťuje Ghaní.

Hámid Karzaj po 12 letech opouští prezidentskou funkci
Zdroj: ČTK/XINHUA/Ahmad Massoud

Pro letošní volby je zaregistrováno a schváleno osm kandidátů, mezi nimiž není žádná žena. K největším favoritům nadcházejícího hlasování patří nejsilnější Karzajův soupeř z minulých voleb Abdulláh Abdulláh. Někdejší ministr zahraničí získal v prvním kole voleb z roku 2009 více než 30 procent hlasů, poté ale z volebního klání odstoupil s poukazem na rozsáhlé podvody.

Abdulláh Abdulláh
Opoziční vůdce, v letech 2001 až 2005 byl ministrem zahraničí. V prezidentských volbách v roce 2009 získal jako protikandidát pozdějšího prezidenta Hámida Karzaje 31 procent hlasů a skončil na druhém místě. Abdulláh se může v nynější kampani opřít o to, že je v zemi uznáván. Byl navíc blízkým spolupracovníkem legendárního politika a vojenského velitele Ahmada Šáha Masúda, který se proslavil svým odporem proti sovětské okupaci i přísnému islámskému režimu radikálního hnutí Taliban.

Zalmáj Rasúl
Jeden z hlavních Karzajových stoupenců, v letech 2010 až 2013 byl ministrem zahraničí. Ve vládě působil také jako poradce pro bezpečnostní otázky, od roku 2001 doprovázel Karzaje na všech zahraničních oficiálních návštěvách. Mohl by se stát kompromisním kandidátem řady politických frakcí. Vystudoval medicínu, plynně mluví pěti jazyky, mimo jiné francouzsky, anglicky či italsky a publikuje v evropských a amerických lékařských časopisech. Po svém odstoupení z volebního souboje o prezidentský úřad ho oficiálně podpořil Kajjúm Karzaj, bratr afghánského prezidenta.

Ašraf Ghaní
Předseda komise, která má na starost přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice. Ministr financí v letech 2004 až 2008. Ve funkci Karzajova poradce spolupracoval s mezinárodními organizacemi a byl hlavním spojovacím článkem mezi humanitárními organizacemi a prozatímní vládou. Kandidoval již v prezidentských volbách v roce 2009, kdy se se ziskem třech procent hlasů umístil na čtvrtém místě. Bývalý zaměstnanec Světové banky a držitel doktorátu z Columbijské univerzity je více znám v zahraničí než ve své vlasti. Je mezinárodně uznávaným ekonomem s pověstí temperamentního technokrata. Prestižní americký časopis Foreign Policy ho v roce 2010 zařadil do seznamu stovky nejvýznamnějších intelektuálů, kteří svým myšlením nejvíce ovlivnili běh současného světa.

Abdar Rasúl Sajjáf
Někdejší vlivný zákonodárce a student náboženství Sajjáf je považován za jednoho z nejvíce kontroverzních kandidátů, protože ho provází pověst kmenového válečníka z občanské války v 90. letech a obvinění, že ho v minulosti pojily vazby na islámské radikály včetně Usámy bin Ládina. Tento charismatický řečník by mohl získat velký počet voličů z řad náboženských konzervativců.

Oficiální výsledky v půlce května

K maximální účasti při hlasování vyzval dnes v Kábulu odstupující prezident Hamíd Karzaj. „Dnešní den je důležitý pro budoucnost všech Afghánců,“ řekl novinářům při odchodu z volební místnosti v jedné z kábulských škol. „Vyzývám afghánské občany, aby navzdory chladu, dešti a hrozbám extremistů přišli volit a umožnili své zemi učinit dalších krok směrem k prosperitě,“ prohlásil.

K volebním urnám je pozváno kolem 12 milionů oprávněných voličů. Sčítání hlasů by mělo trvat zhruba dva týdny a předběžné výsledky se očekávají 24. dubna; ty oficiální by měly být známy 14. května. Pokud žádný z kandidátů nezíská absolutní většinu hlasů, uskuteční se 28. května druhé kolo hlasování. Analytikové předpokládají, že o vítězi rozhodne až druhé volební kolo.

Také letos, podobně jako v minulých volbách, lze předpokládat, že stanovení definitivních výsledků bude zdržovat množství stížností na volební podvody. Zajištění regulérnosti voleb je společně se zajištěním bezpečnosti největším problémem volebního procesu.

Kdo půjde volit, může přijít o život, varuje Taliban

Po celé zemi bylo rozmístěno 352 000 příslušníků bezpečnostních složek, aby zabránili útokům na volební místnosti a další instituce. Taliban již před volbami dostál svému slibu a podnikl řadu násilných akcí proti volebním cílům. Minulý týden se jeho terčem stalo mimo jiné sídlo volební komise v Kábulu. „Lidé se po těchto útocích bojí a hodně jich určitě volit nepůjde,“ myslí si jeden z obyvatel Kábulu. Z bezpečnostních důvodů zůstane uzavřeno zhruba deset procent z 28 500 volebních center a menších volebních místností.

Zatím jediný incident dnes hlásí afghánská policie z provincie Lógar na jihovýchodě země. Nálož trhaviny zde explodovala nedaleko volebního střediska, zraněni byli čtyři lidé, jeden z nich je v kritickém stavu.

Na žádost Afghánistánu přijal mimořádná bezpečnostní opatření i Pákistán – s výjimkou několika dohodnutých hraničních přechodů uzavřel společnou hranici. „Opatření zůstanou v platnosti do skončení voleb v Afghánistánu,“ uvedl mluvčí pákistánské armády generálmajor Asim Badžva. Podél 2 640 kilometrů dlouhé hranice byly rozmístěny tisíce vojenských posil, které mají zamezit pronikání případných útočníků do Afghánistánu. Tito vojáci byli nasazeni, aby podpořili 158 000 členů pákistánské armády, kteří již dříve působili v pákistánských pohraničních oblastech. 

Volby v Afghánistánu
Zdroj: ČT24/ISIFA/AFP

Hlasování bude monitorovat 200 000 afghánských pozorovatelů; dvě ze tří mezinárodních pozorovatelských misí ale stáhly ze země po útocích Talibanu své zaměstnance. Volební místnosti budou otevřeny od 7:00 do 16:00 místního času (od 4:30 do 13:30 SELČ), na některých místech zřejmě zůstanou k dispozici voličům ještě o dvě hodiny déle.

Kromě prezidenta rozhodnou v sobotu Afghánci také o složení 34 provinčních rad. O 458 míst se uchází 2 714 kandidátů, mezi nimiž je 308 žen. Náklady na uspořádání voleb v odhadované výši 130 milionů dolarů hradí mezinárodní společenství. 

Vydáno pod