Svitek Evangelium Ježíšovy ženy je pravý, tvrdí profesorka

Washington - Prastarý útržek papyru, jemuž se přezdívá „Evangelium Ježíšovy ženy“, je autentický. Alespoň si to myslí profesorka z Harvardské univerzity Karen Kingová. Její poznatky jsou založeny na chemickém rozboru inkoustu nápisu a uhlíkové analýze stáří papyru.

Zdroj: AP Photo Autor: Harvard University, Karen L. King

Útržek o velikosti vizitky pochází podle americké vědkyně z osmého století a je z Egypta. Napsala to v harvardské publikaci Theological Review. „I kdyby byl napsán v devátém století, je to stále starobylý dokument, nikoli moderní podvrh,“ prohlásila Kingová.

Koptský text o osmi řádcích ale podle ní nelze chápat jednoznačně jako důkaz toho, že byl Ježíš ženatý. Debatuje se totiž o pasáži, kde v překladu Kingové stojí: „Ježíš jim řekl, ´má žena´…“ Následuje další řádka s textem „ona může být mou žákyní“.

Karen Kingová, americká profesorka

„Křesťanské tradice dlouho tvrdily, že Ježíš nebyl ženatý, ačkoli neexistovaly žádné důkazy, že by tomu tak bylo. Toto nové evangelium není sice důkazem, že by byl Ježíš ženatý, ale říká nám, že tato otázka vyvstává jako součást hlasitých debat o jeho sexualitě a manželství.“


Kingová poprvé o papyru informovala v roce 2012. Tehdy ho nazvala „Evangelium Ježíšovy ženy“. Mezi odborníky to vyvolalo bouřlivou debatu, ale zveřejnění informace o textu bylo odloženo, dokud nebudou provedeny testy pravosti.

Nový objev znovu rozvířil debaty o celibátu a roli žen v křesťanství. Podle Kingové totiž spisek ukazuje, že tito křesťané věřili, že sexuální jednota a manželství jsou v souladu s křesťanskou vírou.

Kritici neutichají

V Theological Review vyšel také názor profesora Leo Depuydta z Brownovy univerzity. Ten tvrdí, že text obsahuje gramatické chyby, které by rodilý koptský mluvčí neudělal. Kingová k tomu podotkla, že forma nápisu odpovídá jiným starým koptským textům.

Další oponenti se pozastavují nad původem papyru. Kingová říká, že jej získala roku 2011 od dárce, který si přeje zůstat v anonymitě. Sám ho prý koupil roku 1999 od sběratele, který jej získal v roce 1963 v tehdejším východním Německu.