Kyjev/Washington - Rusku se krátí čas na to, aby začalo jednat podle ženevské úmluvy z uplynulého týdne, jinak mu hrozí další prohloubení mezinárodní izolace. V Kyjevě to prohlásil americký viceprezident Joseph Biden. Mezitím Washington oznámil, že stávající pomoc Ukrajině rozšíří o 50 milionů dolarů (takřka miliardu korun) a o dodávku vojenských aut a vysílaček. Američané dnes také zveřejnili sérii fotografií, které mají ukázat, že někteří separatisté z východní Ukrajiny jsou ve skutečnosti příslušníci zvláštních ruských sil.
Biden na Ukrajině: Moskva musí přestat mluvit a začít jednat
GALERIE
videogallery_437377
„V uplynulých dnech jsme toho od ruských představitelů slyšeli mnoho. Nyní je čas, aby Rusko přestalo mluvit a začalo jednat,“ řekl Biden na tiskové konferenci. „Nepřipustíme, aby se z tohoto stala věc s otevřeným koncem. Čas, dokdy je nutné kroky podniknout, se krátí.“
Za další provokace Rusko zaplatí, opatření povedou k ještě větší izolaci Moskvy, řekl Biden. Dodal, že na dodržení dohod ze Ženevy se „čas krátí“. Ve Švýcarsku se v uplynulém týdnu ministři zahraničí USA, EU, Ukrajiny a Ruska dohodli na plánu k uklidnění krize na Ukrajině (podrobnosti zde).
Biden také zopakoval, že Spojené státy neuznávají anexi Krymu. „Spojené státy stojí při vás a při ukrajinském lidu na cestě k jednotné Ukrajině. Znovu zdůrazňuji, že neuznáváme ruské jednání na Krymu. Vidíme určité snahy odsunout Ukrajinu stranou. Vy teď bojujete o svou budoucnost,“ konstatoval.
Americký viceprezident rovněž Rusko vyzval, aby stáhlo od ukrajinských hranic své vojáky, kterých je zde podle odhadů NATO asi 40 000. Rusko nejdříve tvrdilo, že armádní jednotky jsou v pohraničí na cvičení, později ale přiznalo, že je zde rozmístilo kvůli situaci na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin navíc nevyloučil, že je kvůli ochraně krajanů a ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině nasadí.
Joe Biden, americký viceprezident:
„Čelíte velmi znepokojivým problémům, někdo by mohl říct, že nepřímo dochází k ponižujícímu ohrožování. Na dosah ale máte možnost vytvořit jednotnou Ukrajinu. My chceme být vaším partnerem a přítelem a jsme připraveni vám pomoci.“
Joe Biden a Arsenij Jaceňuk
Ke stažení ruských vojsk dnes vyzval také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který se s Bidenem sešel. Podle premiéra by odchod ruských vojáků z Krymu a odvolání ruských zvláštních sil z východní Ukrajiny uzavřelo „ostudnou kapitolu“.
Biden v Kyjevě rovněž zopakoval dřívější americkou nabídku pomoci Ukrajině se zajištěním energetické bezpečnosti. Washington mezitím nabídl další pomoc, která doplní již dohodnuté podpůrné programy. Kyjev se s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodl na úvěrové pomoci ve výši 14 až 18 miliard dolarů (277 až 316 miliard Kč). Balíček od MMF bude podle Bidena již brzy připraven.
Česko od dnešního dne zjednoduší vydávání krátkodobých víz pro Ukrajince. Všichni žadatelé s českým původem, kteří jsou ve věku do 26 let a důchodci nad 60 let, už nemusí hradit poplatek za vyřízení víza. Pokud žadatelé předloží potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, mohou dostat vízum i pro více vstupů a až na jeden rok.
Podle mluvčí ministerstva zahraničí Johany Grohové jsou tato opatření součástí pomoci Ukrajině, na kterou česká vláda v březnu schválila 50 milionů korun.
Proruští ozbrojenci na východě Ukrajiny
Americký viceprezident přijel do Kyjeva, aby podpořil tamní prozápadní vládu, která čelí ekonomickým problémům a která se po územní ztrátě Krymu potýká se separatistickým hnutím na východě Ukrajiny.
Rusové ovšem obviňují Ukrajince, že proti radikálům nechtějí zakročit a nedokážou ani vytlačit demonstranty z centrálního kyjevského náměstí Nezávislosti. „Američané nám neustále dávají nějaká ultimáta a hrozí sankcemi, pokud nesplníme jejich požadavky. Nejdřív bych ale naše americké kolegy rád požádal, aby na sebe vzali plnou odpovědnost za radikály z Majdanu, kteří dosud nesložili zbraně a které dosadili k moci,“ zdůraznil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Kvůli údajným válečným zločinům na Majdanu přitom proruská domobrana o víkendu zadržela ve východoukrajinském Slavjansku novinářku Irmu Kratovovou.