První plody palestinského smíru: Izrael zastavil mírové rozhovory

Jeruzalém – Izrael zastavil mírové rozhovory s Palestinci. Reaguje tak na středeční smírčí dohodu mezi palestinskými stranami, mezi nimiž je i radikální Hamas, jehož politikou je zničení Izraele. Pro zastavení nynějšího kola rozhovorů, které začaly díky iniciativě USA před devíti měsíci, se vyslovili po šestihodinovém jednání všichni izraelští ministři odpovědní za bezpečnost státu. Podle izraelských médií vláda také zvažuje zavedení protipalestinských sankcí.

Na sestavení společného vládního kabinetu se dosud znesvářené hlavní palestinské organizace dohodly ve středu. Vláda s jejich účastí by měla vzniknout do pěti týdnů a nejpozději půl roku poté se mají konat parlamentní volby. Strany chtějí ukončit několikaletý politický rozkol, který brání jednotnému postupu palestinského vedení. Zatímco Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) ovládá palestinská území na západním břehu Jordánu, radikální Hamas zcela dominuje pásmu Gazy, což znamená existenci jakéhosi dvoustátí. Palestina by po sedmi letech mohla mít jednotnou vládu.


Izrael trvá na tom, že Hamas je teroristická organizace. Pokud by Palestinci splnili středeční dohodu, měla by vzniknout do pěti týdnů jejich společná vláda a do půl roku by se pak měly konat volby. Znamenalo by to, že členové Hamasu by mohli kandidovat i na západním břehu Jordánu, s čímž Izrael zásadně nesouhlasí. Západní břeh ovládá Fatah, který Izrael uznává a jehož politici vedli s izraelskou reprezentací mírové rozhovory.

Netanjahu: Dohoda s Hamasem zničila mír

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro televizní stanici NBC prohlásil, že palestinský vůdce Mahmúd Abbás se rozhodl pro dohodu se skupinou „odhodlanou zničit Izrael“. „Konec. Myslím, že dohoda s Hamasem zničila mír. Jestliže budou pokračovat (Palestinci ve sbližování), znamená to, že mír ustoupí do pozadí,“ řekl Netanjahu k palestinské dohodě. O Abbásovi prohlásil, že „nemůže chtít obojí, ale musí se rozhodnout: buď mír s Izraelem, nebo pakt s Hamasem“.

  • Benjamin Netanjahu: "Dokud budu já izraelským premiérem, nikdy nebudu vyjednávat s palestinskou vládou, za kterou stojí teroristé z Hamasu vyzývající k naší likvidaci."

Hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát na dnešní izraelský krok reagoval slovy, že palestinská dohoda je vnitřní věc Palestinců. „Izrael nemá právo vměšovat se do této věci,“ řekl. Hrozbu, že Izrael v rámci sankcí pozastaví peněžní převody vybrané pro samosprávu, označil za „pirátství“.

USA přehodnotí pomoc Palestincům v případě vstupu Hamasu do vlády

Nejmenovaný americký vládní zdroj dnes agentuře Reuters sdělil, že USA budou muset přehodnotit svou pomoc Palestincům v případě vzniku společné vlády OOP a Hamasu. Jakákoli palestinská vláda se prý totiž musí hlásit k politice odmítající násilí a uznat existenci Izraele, což Hamas dosud odmítá.

Netanjahu ve středu ministrovi Kerrymu řekl, že „jde o návrat Palestinců k jejich typickému chování - o útěk ve chvíli, kdy se musejí rozhodnout“. Podle oficiálního palestinského vůdce a šéfa OOP Mahmúda Abbáse ale není mezipalestinská dohoda v rozporu s mírovými rozhovory.

Mluvčí šéfky diplomacie EU Catherine Ashtonové dohodu mezi Fatahem a Hamasem označil za významný krok k řešení v podobě dvou států - Izraele a Palestiny. Rovněž bývalý americký prezident Jimmy Carter a někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan v dohodě vidí spíše cestu k úspěšnému završení mírových rozhovorů.

O smíření palestinských politických soupeřů se v minulosti jako prostředníci snažily Saúdská Arábie, Katar i Egypt. V roce 2011 v Káhiře podepsalo dohodu o usmíření 13 palestinských stran včetně Fatahu a Hamasu. I ta předpokládala sestavení společné vlády a přípravu voleb. Naplněna ale nebyla stejně jako předchozí pokusy.

Izraelsko-palestinský mírový proces

  • Poprvé od vzniku státu Izrael v roce 1948 si sedli ke společnému jednacímu stolu izraelští a arabští představitelé v říjnu 1991 v Madridu pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory ale zůstaly bez výsledku. Už předtím, v roce 1979, byla uzavřena mírová dohoda mezi Izraelem a Egyptem.
  • V září 1993 byla ve Washingtonu podepsána dohoda mezi Izraelem a OOP o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu, která se nazývá Oslo I podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání, podepsali Šimon Peres a Mahmúd Abbás.
  • Následovaly další dohody. V roce 1994 byla v Káhiře podepsána například dohoda o podrobnostech omezené palestinské autonomie v pásmu Gazy a v Jerichu, o rok později Dohoda o rozšíření palestinské autonomie na západním břehu Jordánu (tzv. Oslo II) a v roce 1998 Memorandum z Wye River o rozšíření palestinské autonomie výměnou za bezpečnostní záruky Izraeli.
  • Mírový proces prakticky skončil po neúspěšném summitu v Camp Davidu v červenci 2000 a po vypuknutí druhé palestinské intifády v září téhož roku.
  • Vzniklo též několik mírových plánů na vyřešení konfliktu, nejznámější byla tzv. cestovní mapa, kterou vypracoval v roce 2003 kvartet USA, EU, OSN a Rusko. Palestinská samospráva i Izrael jej přijaly, odmítla jej ale palestinská radikální hnutí Hamas a Islámský džihád.
  • V únoru 2005 se setkali palestinský prezident Mahmúd Abbás s izraelským premiérem Arielem Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu. Izrael se zavázal, že zastaví vojenské akce proti Palestincům, ti slíbili ukončit násilí vůči Izraeli. Izrael měl též propustit na 900 palestinských vězňů. Formální dohoda o příměří ovšem podepsána nebyla a radikálové z Hamasu i Islámského džihádu prohlásili, že se slibem příměří necítí být vázáni. Podle některých zdrojů tímto setkáním ale skončila druhá palestinská intifáda, zvaná intifáda al-Aksá, během níž zahynulo do února 2005 přes 4 700 lidí, z toho na 3 600 Palestinců.
  • Izrael se v srpnu 2005 stáhl ze všech 21 osad v pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace tohoto území, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967.
  • V lednu 2006 se konaly parlamentní volby v palestinské autonomii (první od roku 1996), které překvapivě vyhrál radikální Hamas. Izrael oznámil, že s hnutím nehodlá jednat, dokud se Hamas nevzdá zbraní a neuzná Izrael. Výsledkem následných bojů Hamasu s hnutím Fatah, které do té doby dominovalo, bylo, že umírněnější Fatah v čele s Abbásem ovládal západní břeh Jordánu a radikálně protiizraelský Hamas ovládl pásmo Gazy.
  • Výsledky nepřinesla ani mírová konference v americkém Annapolisu v roce 2007 či snaha obnovit rozhovory v září 2010 ve Washingtonu, která skončila kvůli neshodám o židovských osadách.
  • Dosud poslední snahou o mírové řešení konfliktu byla loňská půlroční intenzivní diplomacie amerického ministra zahraničí Johna Kerryho. Izraelsko-palestinský dialog byl obnoven loni 29. července po tříleté přestávce ve Washingtonu. Podle Kerryho plánu se měli vyjednávači v novém kole do konce dubna dohodnout na kostře budoucích jednání, jež se měla už soustředit na zásadní otázky a vést k definitivní dohodě. V posledních týdnech ale nabývaly vrchu spory a rozhovory kolabovaly. Dnes Izrael rozhovory zastavil.