Bývalý šéf Mossadu pro ČT: Třetí světová válka už dávno začala

Tel Aviv - Na světě právě probíhá třetí světová válka - proti islámskému extremismu. Je úplně odlišná od těch předešlých a probíhá současně skoro na všech kontinentech, prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi veterán izraelské špionáže a bývalý šéf Mossadu Efraim Halevy. V čele jedné z nejslavnějších tajných služeb stál v září 2001, kdy teroristé zaútočili na newyorské mrakodrapy. S bojem proti islámskému teroru má 33 let zkušeností, o řadě svých operací ale stále nemůže mluvit. Dnes se 79letý muž, který v roce 1956 jako student práv dokonce zavítal do Československa, věnuje přednáškám i publikační činnosti - a především se snaží vynahradit rodině desítky let utajování a zrušených dovolených.

Video Bývalý šéf Mossadu pro ČT: Jsme uprostřed globálního konfliktu
video

Bývalý šéf Mossadu pro ČT: Jsme uprostřed globálního konfliktu

Halevy: Al-Káida je organizace která má na svědomí útoky na skoro všech kontinentech. Provedla útoky na Blízkém východě, provedla útoky v Severní Americe, provedla útoky v Evropě na místech jako Španělsko, v Londýně, provedla útoky v jihovýchodní Asii, v Indii, v Pákistánu, Afghánistánu. Takže co se týče světa, jsme právě uprostřed globálního konfliktu.

ČT: Narodil jste se ve Velké Británii, s rodinou jste se do Izraele přestěhoval v roce 1948, když vám bylo 14 let. Vystudoval jste práva, ale v roce 1961 jste se rozhodl, že vstoupíte do Mossadu. Co vás k tomu vedlo?

Halevy: Bylo to v době, kdy Izrael existoval jen něco přes deset let. Mossad byl v té době jen malá jednotka. Byla to velmi elitní skupina lidí. Čelila úkolům, které dalece přesahovaly běžné schopnosti země s pouhými dvěma miliony obyvatel. Když vypukla válka o nezávislost v roce 1948, měli jsme jen 600 000 lidí. Jak tedy provádět všechny úkoly špionáže v oblastech, které jsou globální? Protože nakonec jsme čelili hrozbám Izraeli, které pocházely z celého světa. A to byla výzva, kterou jsem považoval za fascinující. A ukázalo se, že to takové taky bude.

Bývalý šéf Mossadu Efraim Halevy
Zdroj: ČT24

ČT: Kdy a čím podle vás získal Mossad dnešní image všemocné a všudypřítomné tajné služby?

Halevy: Vstoupil jsem do Mossadu v roce 1961 a v roce 1967 jsem se stal zástupcem velitele jednoho z oddělení. Tím jsem se stal členem nejužšího vedení od roku 1967 až do roku 1995. Tedy nějakých 28 a půl roku. A pak jsem se stal ředitelem Mossadu na dalších čtyři a půl roku, takže mám perspektivu delší než třicet let, a to je dost unikátní. Museli jsme si vybírat úkoly, protože nejsme tak velká organizace. Nemůžu jít do detailů, ale řekl jste, že máme pověst všemocné organizace. Jeden by čekal, že máme spousty lidí, tisíce, stovky tisíc lidí po celém světě, ale tak to rozhodně není. I dnes je Mossad mnohem menší, než si lidé myslí.

Když byl Izrael schopný zničit během pouhých tří a půl hodin celé egyptské letectvo, znamenalo to, že jsme věděli, kde je každá stíhačka a bombardér. Když jsme chtěli vědět, čím je vyzbrojená druhá strana, jaké má zbraně, dokázali jsme dostat stíhačku MiG-21 z Iráku do Izraele v roce 1963.

ČT: Po tolika letech, které jste strávil v tajné službě, všechno to utajování a nemožnost říct doma všechno, vybralo si to nějaký dluh na rodinném životě?

Halevy: Začnete vše podmiňovat jakýmisi náhradami. Má rodina víceméně věděla, co dělám. Samozřejmě, že jsem s nimi nemluvil o jednotlivých operacích. Má žena toho věděla víc, než bývá obvyklé. Míval jsem dřív problém, že jsem spal hodně hluboce. Takže když o půlnoci zazvonil telefon a já s někým mluvil, má žena mi ráno všechno převyprávěla, protože já jsem si nic nepamatoval. Bez ní bych nedokázal přežít. Myslím profesionálně. Děti věděly míň. Někdy jsme měli své složitější chvíle. Sice jsme spolu netrávili tolik prázdnin, ale zažili jsme spoustu příjemných věcí. Moje rodina je velmi silná. No a teď, když jsem ve výslužbě, se jim snažím vynahradit veškerý čas, který jsem s nimi nemohl být.

Halevy si nejvíc váží dnes už známé špionážní kapitoly - utajené záchrany etiopských Židů. Za deset let zachránili ze Súdánu 20 000 lidí. A byl to Efraim Halevy, kdo v roce 1994 přesvědčil jordánského krále Husajna, aby uzavřel s Izraelem mír. O tři roky později s ním urovnal skandál po nepodařeném atentátu Mossadu na šéfa teroristické organizace Hamas. „Je to džentlmen. A to není něco, co bych často říkala o ředitelích Mossadu. On je výjimka,“ říká o Halevym bývalá důstojnice izraelské vojenské rozvědky Miri Eisinová.