Palestinský premiér nabídl demisi, aby mohla vzniknout nová vláda

Ramalláh – Předseda palestinské vlády na západním břehu Jordánu Ramí Hamdalláh dnes nabídl demisi. Podle palestinské agentury WAFA uvolňuje svůj post, aby mohl být sestaven kabinet národní jednoty. Jak předpokládá středeční dohoda dosud znepřátelených palestinských frakcí, bude v něm i radikální Hamas.

Středeční smírčí dohoda mezi Organizací pro osvobození Palestiny a Hamasem počítá s tím, že do pěti týdnů vznikne velká vláda, která pak do půl roku připraví parlamentní volby. Mohl by tím skončit rozkol, který na palestinských územích vládne od roku 2007.

Hamas zvítězil ve volbách o rok předtím a roku 2007 pak při ozbrojených srážkách s konkurenty vytlačil všechny politiky Fatahu z pásma Gazy a ujal se tam jako jediný vlády. V Ramalláhu na západním břehu Jordánu pak vznikl kabinet, v němž byli hlavně členové Fatahu.

Izrael zastavil mírové rozhovory

Izrael, USA a Evropská unie Hamas řadí k teroristickým organizacím a Izrael kvůli středeční dohodě ve čtvrtek přerušil mírové rozhovory se samosprávou z Ramalláhu. Nechce vyjednávat o míru s lidmi, kteří se podle něj spolčují s teroristy, jejichž programem je zničení Izraele. Pro zastavení nynějšího kola rozhovorů, které začaly díky iniciativě USA před devíti měsíci, se vyslovili po šestihodinovém jednání všichni izraelští ministři odpovědní za bezpečnost státu. Podle izraelských médií vláda také zvažuje zavedení protipalestinských sankcí. (Více zde)

  • Benjamin Netanjahu: „Dokud budu já izraelským premiérem, nikdy nebudu vyjednávat s palestinskou vládou, za kterou stojí teroristé z Hamasu vyzývající k naší likvidaci.“

Izraelsko-palestinský mírový proces

  • Poprvé od vzniku státu Izrael v roce 1948 si sedli ke společnému jednacímu stolu izraelští a arabští představitelé v říjnu 1991 v Madridu pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory ale zůstaly bez výsledku. Už předtím, v roce 1979, byla uzavřena mírová dohoda mezi Izraelem a Egyptem.
  • V září 1993 byla ve Washingtonu podepsána dohoda mezi Izraelem a OOP o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu, která se nazývá Oslo I podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání, podepsali Šimon Peres a Mahmúd Abbás.
  • Následovaly další dohody. V roce 1994 byla v Káhiře podepsána například dohoda o podrobnostech omezené palestinské autonomie v pásmu Gazy a v Jerichu, o rok později Dohoda o rozšíření palestinské autonomie na západním břehu Jordánu (tzv. Oslo II) a v roce 1998 Memorandum z Wye River o rozšíření palestinské autonomie výměnou za bezpečnostní záruky Izraeli.
  • Mírový proces prakticky skončil po neúspěšném summitu v Camp Davidu v červenci 2000 a po vypuknutí druhé palestinské intifády v září téhož roku.
  • Vzniklo též několik mírových plánů na vyřešení konfliktu, nejznámější byla tzv. cestovní mapa, kterou vypracoval v roce 2003 kvartet USA, EU, OSN a Rusko. Palestinská samospráva i Izrael jej přijaly, odmítla jej ale palestinská radikální hnutí Hamas a Islámský džihád.
  • V únoru 2005 se setkali palestinský prezident Mahmúd Abbás s izraelským premiérem Arielem Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu. Izrael se zavázal, že zastaví vojenské akce proti Palestincům, ti slíbili ukončit násilí vůči Izraeli. Izrael měl též propustit na 900 palestinských vězňů. Formální dohoda o příměří ovšem podepsána nebyla a radikálové z Hamasu i Islámského džihádu prohlásili, že se slibem příměří necítí být vázáni. Podle některých zdrojů tímto setkáním ale skončila druhá palestinská intifáda, zvaná intifáda al-Aksá, během níž zahynulo do února 2005 přes 4 700 lidí, z toho na 3 600 Palestinců.
  • Izrael se v srpnu 2005 stáhl ze všech 21 osad v pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace tohoto území, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967.
  • V lednu 2006 se konaly parlamentní volby v palestinské autonomii (první od roku 1996), které překvapivě vyhrál radikální Hamas. Izrael oznámil, že s hnutím nehodlá jednat, dokud se Hamas nevzdá zbraní a neuzná Izrael. Výsledkem následných bojů Hamasu s hnutím Fatah, které do té doby dominovalo, bylo, že umírněnější Fatah v čele s Abbásem ovládal západní břeh Jordánu a radikálně protiizraelský Hamas ovládl pásmo Gazy.
  • Výsledky nepřinesla ani mírová konference v americkém Annapolisu v roce 2007 či snaha obnovit rozhovory v září 2010 ve Washingtonu, která skončila kvůli neshodám o židovských osadách.
  • Dosud poslední snahou o mírové řešení konfliktu byla loňská půlroční intenzivní diplomacie amerického ministra zahraničí Johna Kerryho. Izraelsko-palestinský dialog byl obnoven loni 29. července po tříleté přestávce ve Washingtonu. Podle Kerryho plánu se měli vyjednávači v novém kole do konce dubna dohodnout na kostře budoucích jednání, jež se měla už soustředit na zásadní otázky a vést k definitivní dohodě. V posledních týdnech ale nabývaly vrchu spory a rozhovory kolabovaly. Dnes Izrael rozhovory zastavil.
Přívrženec Hamasu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Adel Hana