Nad Ukrajinu pronikala podle Pentagonu ruská letadla

Washington – Do ukrajinského vzdušného prostoru během pátku několikrát pronikla ruská letadla – tvrdí zástupci amerického ministerstva obrany. Už během dne tvrdil Kyjev, že Rusko usilovalo o přesun části techniky pod záminkou „mírových sil OSN“. Podobný scénář navíc už dříve připustil samotný představitel Moskvy při OSN Vitalij Čurkin. Rusko opakovaně prohlašuje, že si vyhrazuje právo v sousední zemi zakročit v případě ohrožení tamního ruskojazyčného obyvatelstva.

Ruský zástupce v OSN Čurkin podle listu Ukrajinska pravda řekl, že „Rusko má mezinárodněprávní základ pro vyslání svých mírotvorců na Ukrajinu v případě nutnosti“. Toto tvrzení Moskva opírá o článek 51 Charty OSN. V něm se uvádí, že členský stát má právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu. Čurkin prý připomněl, že Rusko se tímto článkem řídilo už během konfliktu na Kavkaze v roce 2008, tedy během ozbrojeného střetu s Gruzií kvůli Jižní Osetii. 

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis podle listu Ukrajinska pravda k tomu dnes poznamenal, že Rusko nemá právo rozhodovat jednostranně o vyslání mírových sil. Přijímat taková rozhodnutí podle něj spadá do kompetence Rady bezpečnosti OSN. 

Ruské jednotky viditelné na satelitních snímcích
Zdroj: New York Times

Nové sankční seznamy oznámí Evropa, USA i G7 po víkendu

Spojené státy a Evropská unie už společně naplánovaly další vlnu sankcí – respektive opětovné rozšíření seznamu osob, na které uvalí majetkové a diplomatické sankce. Podrobnosti mají oznámit v pondělí. EU má podle zdrojů jmenovat 15 dosud nejmenovaných jednotlivců, na nichž se ale představitelé členských zemí dohodli už v polovině dubna. Zaměří se prý na ty, kteří jsou podle EU zodpovědní za nynější nepokoje na východě Ukrajiny. (Více o aktuálním postoji evropských státníků ZDE)

Washington má rovněž rozšířit sankce proti jednotlivcům a organizacím a na jeho seznamu budou mimo jiné „chráněnci“ ruského prezidenta Vladimira Putina. Obama v pátek řekl, že nové sankce mají postihnout různé sektory ruské ekonomiky. Na rychlém rozšíření sankcí se posléze dokázal domluvit i s ostatními zeměmi G7. Skupina by svůj společný záměr mohla prozradit také už v pondělí, stále ale prý zůstávají dveře otevřené diplomatickému řešení krize.

Barack Obama a Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/DPA
Autor: Michael Kappeler

Nejmenovaní američtí činitelé před schůzí naznačovali, že s novými sankcemi se počítá jen v případě vojenského zásahu Ruska na Ukrajině. Mluvčí britského premiéra Davida Camerona ale po telefonické konferenci uvedl, že pět vedoucích představitelů se shodlo, že „rozšíření současných mířených sankcí bude potřeba zavést s ohledem na neochotu Ruska podpořit proces (realizace dohody z Ženevy)“. 

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ale trvá na tom, že Rusko je pro zastavení veškerého násilí na Ukrajině. Podle něj je ale především nutné zastavit všechny akce ukrajinské armády a „ozbrojených radikálních nacionalistů“ na východě země. Lavrov také obvinil USA, že ženevskou dohodu překrucují a kladou Moskvě požadavky nad její rámec.

Klíčové události posledních hodin:

  • Výbuch granátu u kontrolního stanoviště ukrajinských sil u Oděsy zranil sedm lidí.
  • Na letišti u Kramatorska po útoku proruských separatistů explodoval vojenský vrtulník, nikdo nebyl zraněn.
  • Ukrajinský premiér obvinil Rusko, že chce vyvolat třetí světovou válku. USA kritizovaly Rusko, že se nijak nesnaží situaci na Ukrajině mírnit.
  • Ruští vojáci se podle Kyjeva během svých manévrů dostali do kilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic.
  • Kyjev odmítl tvrzení, že z obav před zásahem ruské armády zastavil operace proti proruským separatistům.
  • Povstalci ze Slavjanska během noci dobyli zpět všechna kontrolní stanoviště.
  • Ruská migrační služba oznámila, že mezi Ukrajinou a Krymem vznikne státní hranice.