USA uvalily na Rusko další sankce, Unie rozšířila sankční seznam

Brusel – Spojené státy uvalily nové sankce na sedm ruských představitelů a 17 ruských společností. Washington tak reaguje na vývoj okolo Ukrajiny. Nových patnáct jmen na sankční seznam přidala i Evropská unie, zveřejní je v úterý. Unie je viní z vyhrocování situace na Ukrajině, kde pokračují nepokoje. Ukrajina dnes zase podepsala se Slovenskem smlouvu o zpětných dodávkách zemního plynu, které by v budoucnu mohly pokrýt až pětinu ukrajinské spotřeby.

  • Už čtvrtý den zůstává v zajetí proruských povstalců ve Slavjansku skupina evropských vojenských pozorovatelů; podle Kyjeva byli zadrženi na příkaz agentů ruské vojenské rozvědky GRU.
  • Na charkovského starostu Gennadije Kernese byl spáchán atentát, neznámí pachatelé jej střelili do zad.
  • USA a EU ohlásily nové protiruské sankce.
  • Separatisté v Luhansku vyhlásili „lidovou republiku“, 11. května chtějí uspořádat referendum o samostatnosti.
  • V okolí východoukrajinského Slavjanska policisté nalezli další mrtvé tělo se známkami mučení a násilné smrti.
  • Slovenský přepravce zemního plynu Eustream a ukrajinská společnost Ukrtransgaz podepsaly memorandum o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu.
  • Do Estonska dorazilo 150 amerických výsadkářů jako poslední část kontingentu, který USA kvůli ukrajinské krizi vyslaly do Pobaltí a Polska.

Washington podle prezidenta Baraka Obamy zablokuje vývoz amerických vyspělých technologií do Ruska, které měly být využity v modernizačních projektech ruské armády. Sankce se rovněž vztahují na obchodní společnosti ovládané osobami z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. „Cílem není jít osobně po Putinovi,“ konstatoval americký prezident. „Cílem je změnit jeho kalkulace o tom, jak se jeho nynější akce negativně odrazí na stavu ruské ekonomiky v dlouhodobé perspektivě,“ prohlásil. Dodal ale, že „zatím nevíme, zda budou sankce fungovat“. Americké sankce jsou prý americkou odpovědí na váhavost, s níž Moskva přistupuje k realizaci ženevských dohod o uklidnění ukrajinské krize.

Mezi potrestanými činiteli je někdejší vicepremiér a pravá ruka Vladimira Putina Igor Sečin, který je nyní šéfem ropného koncernu Rosněfť. Sankce postihly i generálního ředitele státní korporace Rostěchnologii Sergeje Čemezova, Putinova vicekancléře Vjačeslava Volodina, vicepremiéra Dmitrije Kozaka, náčelníka ochranky ústavních činitelů generála Jevgenije Murova, šéfa zahraničního výboru sněmovny Alexeje Puškova a Putinova představitele na Krymu Olega Belavenceva. Podle expertů jsou ale sankce proti Sečinovi jediné z celého balíku, které mohou ovlivnit ruskou ekonomiku.

Video Události: Proruští ozbrojenci zabírají další úřady
video

Události: Proruští ozbrojenci zabírají další úřady

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov vyjádřil nad sankcemi znechucení. Svědčí prý jedině o tom, že Washington nechápe, co se na Ukrajině děje. „USA zcela ztratily pojem reality a úmyslně míří k vyhrocení krize,“ řekl diplomat agentuře Interfax. Ujistil také, že Moskva na sankce odpoví, a to tak, aby je Washington „bolestivě pocítil“. Protože „s Ruskem nikdo nemá právo jednat řečí sankcí, diktátu, ultimát“.

Unie zveřejní nová jména postižená sankcemi v úterý

Evropská unie rozšíří sankční seznam proto, že podle Bruselu Moskva nepřispěla k uklidnění ukrajinské krize tak, jak se ministři zahraničí USA, EU, Ukrajiny a Ruska v polovině dubna dohodli v Ženevě. Na seznamu je již 33 Ukrajinců a Rusů, kteří se podle EU podíleli na ruské anexi Krymu. Po jednání, které začne v poledne v Bruselu, se má sankční seznam téměř o polovinu prodloužit. Mnozí aktivisté, mezi nimi i třeba amnestovaný ruský oligarcha Michail Chodorkovskij, ale označují sankce za neúčinné.

Situace na Ukrajině zůstává napjatá. Proruští vzbouřenci v Luhansku vyzvali vládu, aby do úterý vyhlásila referendum o sebeurčení a vyhlášení ruštiny státním jazykem, Charkov má za sebou zase rvačku proukrajinských fanoušků fotbalového týmu z Dněpropetrovsku s místními fanoušky i odpůrci kyjevské vlády. Dnes zde byl při atentátu postřelen starosta města Gennadij Kernes (více čtěte zde).

Plyn na Ukrajinu přes Slovensko?

Ukrajina dnes podepsala se Slovenskem memorandum o zpětných dodávkách zemního plynu ze Slovenska na Ukrajinu. V budoucnu by mohly pokrýt až pětinu ukrajinské spotřeby. Takzvaný reverzní tok plynu ze západu snižuje energetickou závislost Kyjeva na Moskvě. K dodávkám chtějí obě strany využít plynovod, který vede ze slovenských Vojan do ukrajinského Užhorodu. Podpisu memoranda se zúčastnili také představitelé slovenské a ukrajinské vlády, jakož i předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Samotný podpis smlouvy ale neznamená, že plyn na Ukrajinu skutečně začne proudit. K tomu budou ještě zapotřebí velké investice. Není ale jisté, kdo je poskytne. Slovensko peníze podle svých slov nemá a ani Evropská unie dosud nepřislíbila, že je uvolní. Kyjev původně počítal s využitím existujícího tranzitního plynovodu, kterým proudí ruský plyn do západní Evropy; toto řešení by si podle Bratislavy i Evropské komise ale vyžádalo souhlas Moskvy. Právě rozdílné názory Slovenska a Ukrajiny na technickou realizaci projektu v uplynulých týdnech komplikovala jednání o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu.

Video EU jedná o sankcích proti Rusku
video

EU jedná o sankcích proti Rusku

Západní protiruské sankce kvůli Ukrajině

DIPLOMATICKÉ SANKCE

  • OECD pozastavila 13. března všechny aktivity spojené s procesem přijímání Ruska za člena a oznámila, že naopak posílí spolupráci s Ukrajinou.
  • Skupina G7 zrušila 24. března společný červnový summit s Ruskem a pohrozila Rusům další izolací, pokud Kreml bude situaci na Ukrajině vyhrocovat. Summit se bude konat bez účasti Ruska v červnu v Bruselu.

VÍZOVÉ A EKONOMICKÉ SANKCE A ZMRAZENÍ MAJETKU

  • Barack Obama 17. března oznámil sankce proti 11 ruským a ukrajinským politikům; zmrazil jim aktiva a zakázal cestovat do USA. Američané 20. března rozšířili seznam o dalších 20 jmen, na sankčním seznamu se ocitla i ruská banka Rossija. Visa a MasterCard pak přestaly jejím klientům poskytovat služby pro platební transakce. Rusko poté zavedlo vlastní sankce proti devíti americkým představitelům.
  • Dnes uvalily USA nové sankce proti sedmi ruským představitelům, které spojují s ukrajinskou krizí, a proti 17 ruským společnostem, které jsou s potrestanými hodnostáři spojeny. Dotčeným jednotlivcům USA odepřou víza a zmrazí majetek v USA.
  • Šestého března nařídil Bílý dům vízové sankce proti osobám a institucím odpovědným za „ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a podkopání ukrajinských demokratických procesů“. Součástí rozhodnutí bylo kromě vízových omezení i zmrazení jejich majetku, který se nachází na americkém území. Sankce doplnily dřívější vízová omezení, která se vztahovala na ukrajinské činitele odpovědné za porušování lidských práv. Spojené státy je vyhlásily po krvavých únorových srážkách v centru Kyjeva, které si vyžádaly 100 mrtvých a několik stovek zraněných.
  • EU kvůli březnové ruské anexi ukrajinského Krymu zmrazila majetek a zakázala vstup na své území několika desítkám ruských a krymských představitelů, převážně politiků a vojáků. EU seznam několikrát rozšiřovala a nyní na něm je 33 lidí. Dnes EU oznámila rozšíření seznamu zhruba o dalších patnáct jmen, která budou oficiálně oznámena 29. dubna.
  • Sankce „vůči osobám odpovědným za ukrajinskou krizi“ ohlásil také kanadský premiér Stephen Harper. Počítají se zákazem vstupu na kanadské území a se zmrazením případných aktiv potrestaných představitelů. Rusko následně vyhlásilo sankce proti 13 kanadským politikům.
  • Mimořádný summit EU na začátku března přerušil jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy.
  • Japonsko 18. března oznámilo, že v rámci sankcí vůči Rusku přeruší rozhovory s Moskvou o uvolnění vízového režimu a o investicích.

VOJENSKÉ SANKCE

  • USA 3. března pozastavily všechny společné armádní akce s Moskvou. Opatření se vztahuje na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference. Úřad obchodního zmocněnce USA následně oznámil, že Washington pozastavuje i obchodní a investiční rozhovory s Moskvou.
  • NATO 1. dubna oznámilo, že ruší veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. Pokračovat může jen politický dialog na úrovni velvyslanců či vyšší. Naopak s Ukrajinou kooperaci posílí.

Do Estonska dorazilo 150 amerických vojáků

Sto padesát amerických vojáků ze 173. výsadkové brigády dnes přiletělo do Estonska jako poslední část 600členného kontingentu, který USA kvůli ukrajinské krizi vyslaly do Pobaltí a Polska. Jednotka by měla setrvat v přístavním městě Paldiski přinejmenším do konce roku. NATO se v souvislosti s ukrajinskou krizí a postupem Ruska rozhodlo posílit také vzdušnou obranu pobaltských republik.

„Jediné vojenské nebezpečí v pobaltském regionu představuje Rusko. Rusko neuznává neutralitu: buď jste spolu s ním, anebo proti němu. V takovém případě je přítomnost západních ozbrojených sil v našem regionu životně důležitá,“ prohlásil o víkendu náčelník generálního štábu estonské armády Riho Terras. Zároveň vybídl armády ostatních členských států NATO, aby následovaly amerického příkladu.