Moskva - Ruská armáda stáhla do kasáren své jednotky, které v minulých dnech povolala ke cvičení do blízkosti ukrajinských hranic. Uvedl to ruský ministr obrany Sergej Šojgu a zopakoval, že Rusko intervenci nechystá. Situace na východě Ukrajiny přitom zůstává napjatá. Proruští separatisté obsadili další města. Generální tajemník OSN odsoudil zadržení pozorovatelů ze zemí OBSE ve Slavjansku a vyzval k jejich okamžitému propuštění. Úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mezitím oznámil, že chce do květnových prezidentských voleb dohodnout novou ústavu.
Rusko stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic
Rusko ukončilo manévry u hranic s Ukrajinou (zdroj: ČT24)
O krizi na východě Ukrajiny diskutovali po telefonu americký ministr obrany Chuck Hagel a jeho ruský protějšek Sergej Šojgu - Moskva podle něj stáhla vojáky od svých hranic a na Ukrajině prý nepůsobí žádné záškodnické jednotky z Ruska.
Důvodem ruských manévrů bylo podle Šojgua nebezpečí, že ukrajinská armáda použije sílu proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na východě Ukrajiny. Ruský ministr obvinil kyjevské vedení, že pod záminkou boje proti terorismu vyslalo na východ země 15 tisíc vojáků s 80 tanky, 160 bojovými vozidly a 60 děly a minomety. Když ale Kyjev oznámil, že ozbrojené síly proti civilnímu obyvatelstvu nepoužije, Rusko prý vrátilo cvičící jednotky do kasáren.
Sergej Šojgu
Ruský ministr varoval před „protiruskou hysterií“ v médiích
Podle Západu má ruská armáda u hranic s Ukrajinou zhruba 40 tisíc mužů. Šojgu si naopak stěžoval na „bezprecedentní“ posilování jednotek NATO v blízkosti ruského území. Upozornil, že soustřeďování vojenské síly nedaleko hranic Ruské federace vedoucí kruhy NATO doprovázejí komentáři o potřebě „zadržování“ ruského vlivu. Uvolnění napětí kolem Ukrajiny podle ruského ministra nepřispívá ani „protiruská hysterie“ v západních médiích.
Spojené státy a Evropská unie včera posvětily nové sankce proti Rusku. Ty evropské se mají týkat 15 jmen, americké 7 lidí a 17 společností s vazbami na potrestané hodnostáře a podnikatele. „Pokračujeme v přípravě dalších opatření - fáze tři, která by měla mít dalekosáhlé ekonomické dopady,“ podotkla mluvčí šéfky evropské diplomacie Maja Kocijančičová.
Moskva označila opatření za nepřípustná. Rozšíření amerických a evropských sankčních programů by podle ruského monopolního vývozce plynu Gazprom mohlo nepříznivě zasáhnout aktivity podniku a finanční situaci. Spory s Ukrajinou by podle společnosti potenciálně mohly vést i k narušení vývozu plynu do Evropy přes plynovody na ukrajinském území.
Ukrajinský jednokomorový parlament se dnes věnuje přípravě nové ústavy na veřejném jednání, jehož se kromě poslanců účastní i členové vlády, právní experti a zástupci nevládních organizací. Základem ústavní reformy má být výrazná decentralizace. Rozšíření pravomocí místních samospráv má vyřešit ostrý spor mezi proevropským západem a proruským východem země, který od loňského prosince prudce vyostřil vnitropolitickou situaci a vedl k pádu bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.