Sankce EU: Na seznamu jsou lídři separatistů i ruský vicepremiér

Brusel – Ruský vicepremiér Dmitrij Kozak, náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov nebo šéf vojenské rozvědky GRU Igor Sergun. To jsou nejvýznamnější nová jména na seznamu osob, kterým Unie zmrazí majetek a zakáže vstup. Moskva rozšíření sankcí odsoudila s tím, že Brusel hraje do karet ukrajinským „neonacistům“. K nové vlně sankcí přistoupily i Spojené státy. Podle ruského ministra financí ale bezprostřední dopad na ruské firmy v odvětví vyspělých technologií není znát.

Unijní sankční seznam nyní čítá 48 osob – včera přibylo 15 nových jmen. Na seznamu se ocitla i místopředsedkyně ruské Státní dumy a další politici, kteří jsou podle Unie zodpovědní za vývoj na Ukrajině. Nechybí ani šest vůdců proruských separatistických skupin na jihovýchodě Ukrajiny.

Je mezi nimi také muž vystupující pod jménem Igor Strelkov. Podle Unie byl identifikován jako příslušník ruské vojenské rozvědky GRU. Ukrajinská média uvádějí, že Strelkov je plukovníkem GRU a jeho skutečné jméno zní Girkin. Podle nepotvrzených informací se podílel na přípravě akce proti evropským vojenským kontrolorům, které zadržují separatisté ve východoukrajinském Slavjansku.

Na seznam se dostal také šéf samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin a jeho kolegové Denis Pušilin a Sergej Cyplakov. Sankcemi jsou postiženi i Valerij Bolotov a German Prokopjev, kteří vedou separatistická uskupení v Luhanské oblasti a byli podle EU účastni obsazování úředních budov. Chybí vůdce radikálních ozbrojenců ze Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov.

Podle časopisu Fokus mohl bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč při svém únorovém útěku ze země vyvézt desítky miliard dolarů, jimiž nyní financuje akce východoukrajinských separatistů. Fokus se odkazuje na kyjevskou generální prokuraturu. Janukovyč se po převratu uchýlil do Ruska. Přesné místo jeho pobytu ale není známo.


Valerij Gerasimov
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Savitsky Vadim

Sankce, které Evropská unie zdůvodňuje aktivním porušováním územní celistvosti a suverenity Ukrajiny ze strany konkrétních osob, se nyní netýkají žádné firmy. Velvyslanci EU ale už pracují na modifikaci způsobu, jak sankce právně podložit, aby EU mohla v případě nutnosti takový krok učinit.

Moskva se ohání protiopatřením

„Pokud si někdo v Bruselu právě takto představuje příspěvek ke stabilizaci situace na Ukrajině, pak je to důkaz naprostého nepochopení vnitropolitických poměrů v této zemi,“ praví se v ruském prohlášení. Moskva v něm sankce označuje za „přímou výzvu místním neonacistům“, aby pokračovali v nezákonnostech a útlaku pokojných obyvatel jihovýchodu Ukrajiny. „Cožpak se nestydí?“ ptá se ruské ministerstvo. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova neponechá Moskva západní sankce bez odpovědi - protiopatření je už připraveno.

Karel Svoboda, Institut mezinárodních studií, FSV UK:

„V současné době nevidím nic, co by Unie mohla vyhlásit, aby to Ruskem pohnulo. Důležitější budou opatření, která Unie bude přijímat dlouhodobě. Důležitější efekt sankcí? Nejistota a obavy, co vlastně s Ruskem bude - spíš než to, že někomu zakážete cestovat do Bruselu.“


Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová dnes v prohlášení opět odsoudila násilí na Ukrajině, útoky na novináře, zadržení mezinárodních pozorovatelů separatisty i atentát na charkovského starostu Gennadije Kernese. Opakovala výzvu k propuštění nelegálně držených lidí a vyzvala Moskvu ke konkrétním činům, jimiž by podpořila nedávnou dohodu Ukrajiny, Ruska, USA a EU z Ženevy.

Americké sankce na nás nefungují, ozývá se z Moskvy

Také Spojené státy včera uvalily nové sankce na sedm ruských představitelů a 17 ruských společností. Washington podle prezidenta Baracka Obamy zablokuje vývoz amerických vyspělých technologií do Ruska, které měly být využity v modernizačních projektech ruské armády. Sankce se rovněž vztahují na obchodní společnosti ovládané osobami z bezprostředního okolí šéfa Kremlu Vladimira Putina (více zde).

„V tuto chvíli nevidím, že by tím ruské společnosti nějak utrpěly,“ prohlásil ruský ministr financí Anton Siluanov. Putin už včera uvedl, že Rusko bude schopné nahradit během půldruhého až 2,5 roku ztráty z případného zastavení zbrojní spolupráce s Ukrajinou. Ukrajinský zbrojní průmysl ale ztrátu ruského trhu podle šéfa Kremlu nepřežije, protože jiný odbyt zajištěn nemá.

Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova ale omezení amerického vývozu vyspělých technologií do Ruska zasáhne ruské společnosti v tomto odvětví. „Závažnost těchto opatření je naprosto zřetelná,“ sdělil podle Reuters Rjabkov. V rozhovoru s ruským webem gazeta.ru vyzdvihl spolupráci v oblasti nejpokrokovějších technologií, včetně vypouštění satelitů americké výroby nebo s americkými komponenty. „Toto vše zasahuje naše podniky a odvětví v oboru vyspělých technologií,“ dodal Rjabkov.