Iráčané odvolili, hlasování o novém parlamentu provázely atentáty

Bagdád - Jedenáct mrtvých a 26 raněných si vyžádaly násilnosti, které navzdory rozsáhlým bezpečnostním opatřením provázely dnešní parlamentní volby v Iráku - první od roku 2011, kdy se ze země stáhli američtí vojáci. Volební místnosti se pro 20 milionů oprávněných voličů uzavřely v pět hodin odpoledne našeho času. Kdy budou zveřejněny výsledky hlasování, není zatím jasné. Za favorita je považována koalice Právní stát současného premiéra Núrího Málikího.

O 328 parlamentních křesel se uchází více než devět tisíc kandidátů. Komentátoři neočekávají, že některá z mnoha politických stran a uskupení získá v parlamentu většinu. Největší šance ale dávají koalici premiéra Málikího. Ta se na rozdíl od ostatních aliancí nerozpadla na bezvýznamné strany. Málikí obhajuje třetí premiérský mandát po sobě. Úřady neoznámily, kdy budou zveřejněny výsledky. Při hlasování v roce 2010 to nebylo dříve než po dvou týdnech.

Video Marjanovič: Málikí asi opět vyhraje
video

Marjanovič: Málikí asi opět vyhraje

Předvolební období poznamenalo násilí, při němž od pátku zahynula více než stovka lidí. Dlouhodobě špatná bezpečnostní situace v západní provincii Anbár vedla volební komisi k omezení hlasování v této části Iráku. Otevřeno tam bylo pouze 70 procent volebních místností, ve zbytku se bude moci volit do konce roku.

Dnes byly hlášeny dva raketové útoky na volební místnosti západně od metropole a také poblíž Kirkúku. První dva nezpůsobily žádná zranění, zato poblíž Kirkúku zahynuly dvě ženy. Útočníci tam odpálili bombu ve městě Dibs. Severně od města atentátníci zabili dva pracovníky volební komise a stejný počet jich zranili. V jiné části Iráku pak atentátníci nařídili evakuaci jedné volební místnosti a následně ji zničili výbušninami.

Na volby dostali Iráčané volno

Přísná bezpečnostní opatření panovala v metropoli Bagdádu. V centru byla kontrolní stanoviště po 500 metrech, ulicemi projížděly automobily s vojáky vyzbrojenými automatickými zbraněmi. Úřady vyhlásily kvůli volbám až do čtvrtka volno, takže město bylo ráno klidné. Mnozí voliči se rozhodli odevzdat hlas co nejdříve. „Je to bezpečnější, dav přitahuje atentátníky,“ konstatovala sedmatřicetiletá žena, která při jednom z útoků minulý týden přišla o bratra.

Teodor Marjanovič, zahraniční komentátor MF Dnes

„Můžeme mluvit o regulérních volbách, násilí v zemi ale roste. Lidé jdou volit v situaci, kdy se musejí vyhýbat křižovatkám, protože tam hrozí, že je někdo odbouchne. Musejí chodit postupně – kdyby se tvořily hloučky, hrozí, že tam někdo vpadne a vyhodí se do vzduchu. Jsou to volby, ale ve velmi specifickém prostředí.“


Třiašedesátiletý Málikí nařídil také uzavřít vzdušný prostor nad metropolí a zakázal provoz automobilů. Sám pak volil v hotelu Rašíd v přísně střežené zóně Bagdádu. Prohlásil, že si je „jist vítězstvím a že otázkou je pouze to, jak velké bude“. „Volíme pro svou budoucnost a své děti. Ohrožují nás teroristé, ale teď ohrozíme my je. Vyzývám Iráčany, aby přišli odevzdat hlasy, protože to je velká rána terorismu,“ řekl.
  
Hlasování bylo bez problémů v centrálním Iráku a na jihu. Násilí se odehrálo spíš na severu. Na některých místech se ráno tvořily fronty, odpoledne zájem o hlasování opadal.

Irácký volič„Většinu politiků je třeba vyhnat, protože kromě toho, že se roky hádají, nic nedělají,“ řekl sedmašedesátiletý občan Bagdádu abú Ašraf. Jednadevadesátiletý Džavád Saíd Kamáladdín řekl, že přišel hlasovat, protože doufá, že se politici vymění. „Jsou to všechno zloději,“ dodal. Isám Šukr, který v březnu přišel při jednom z atentátů o syna, řekl, že volí, aby měli synové a vnuci lepší život. „Teď si kvůli špatné bezpečnostní situaci nemohou ani jít hrát na hřiště. Chceme lepší život pro všechny Iráčany,“ řekl.


Z devíti tisíc kandidátů do parlamentu je přes 2600 žen, některé přitom usilují o víc než jen o naplnění zákonem stanovené čtvrtiny míst. „Odmítáme přijmout poslanecké mandáty pro ženy jako formalitu. Odmítáme být dodatkem mužských poslanců a být dál na okraji politiky,“ říká Asma al-Hasanová, lídryně Nezávislého ženského hnutí Tajjar. Dnes má jen pětina Iráčanek střední školu a pracuje necelých 15 procent žen. Mnohé vdovy nemají vzdělání, žijí ze státní podpory a žebroty a často jsou oběťmi sexuálního vydírání a náboru teroristů.