Ukrajina v bojové pohotovosti, podle Turčynova hrozí válka s Ruskem

Kyjev – Ukrajina se připravuje na možnou válku s Ruskou federací. Ozbrojené síly jsou ve stavu plné bojové pohotovosti. Oznámil to podle agentury Interfax-Ukrajina úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Proruští separatisté mezitím útočí na další úřady na východě Ukrajiny. Nově obsadili vládní budovu a sídlo policie ve městě Horlivka a radnici v Alčevsku. Včera proběhla podobná akce v Luhansku. Vzbouřenci se chystají uspořádat 11. května referendum o samostatnosti.

Video Události: Ukrajinská armáda je v plné bojové pohotovosti
video

Události: Ukrajinská armáda je v plné bojové pohotovosti

Na východě situaci nezvládáme, přiznal prý Turčynov

„Opět upozorňuji na reálné nebezpečí, že Ruská federace začne kontinentální válku s Ukrajinou. Naše ozbrojené síly byly uvedeny do stavu plné bojové pohotovosti,“ prohlásil Turčynov. Zároveň vyzval všechny regiony, aby se připojily k obraně země. Příkaz k vytvoření praporů územní obrany byl vydán v každém regionu. „Musíme mít možnost v případě ohrožení operativně tyto jednotky přemísťovat k podpoře jiných oblastí,“ poznamenal. Podle agentury ITAR-TASS prezident přiznal, že Kyjev nekontroluje situaci v Doněcké a Luhanské oblasti. Destabilizační snahy jsou ale podle něj patrné i v dalších oblastech - Charkovské, Chersonské, Mykolajivské, Oděské a Záporožské.

Proruští ozbrojenci obsazují správní budovy
Zdroj: ČT24

Turčynov zároveň konstatoval, že krizovou situaci na východě země nelze řešit silovými metodami. „Na základě zkušeností z Majdanu víme, že použití silových metod je neefektivní. A právě takové situaci čelíme ve východních oblastech. Bez úplné kádrové obměny silových struktur situaci stabilizovat nedokážeme,“ citoval jeho vyjádření ITAR-TASS.

Co znamená vyhlášení plné bojové pohotovosti

"Protiteroristická operace" ukrajinské armádyVšech 130 tisíc vojáků ukrajinské armády musí být připraveno k okamžitému nasazení. Na rozdíl od běžného režimu nesmějí opustit základny a část může zaujmout pozice na strategických místech v terénu. Kromě stálého vojska má Kyjev k dispozici ještě milion mužů v záloze. Ty by nasadil v případě mobilizace – tedy pokud by se konflikt skutečně rozhořel. Vznikla také horká linka, na niž se můžou hlásit dobrovolníci se zkušenostmi v armádě nebo policii.


Centrální parlament nyní připravuje ústavu, která by regionům zajistila vyšší úroveň samosprávy. Separatisté ale dál volají po referendu o samostatnosti. „Je třeba uspořádat referendum, aby lidé mohli ovlivnit systém ve své zemi, ať už bude parlamentní, prezidentský, nebo nějaký regionální,“ podotkl jeden z obyvatel Doněcku. S tím ale rozhodně nesouhlasí všichni, kdo v oblasti žijí. „Jsme jedna země a neměli bychom příliš chytračit. Měli bychom se spojit. Jsem proti referendu, budu volit jednotnou Ukrajinu,“ myslí si další obyvatel Doněcku.

Video Dvořák: Z racionálního pohledu by Rusové zaútočit neměli
video

Dvořák: Z racionálního pohledu by Rusové zaútočit neměli

Proruští aktivisté demonstrují a obsazují další a další budovy úřadů. Policisté se brzy vzdávají a separatisté přebírají kontrolu nad oblastí. V posledních dnech ovládli Luhansk i Krasnyj Luč. V oblasti jmenovali vlastního šéfa policie. Kolem páté hodiny ranní zaútočili také na radnici v Horlivce. Podle místních zdrojů měli s sebou automatické zbraně. O tři hodiny později už ozbrojenci vnikli do budovy a střežili všechny její vchody. „Přišli jsme do práce jako vždy, ale už jsme se do budovy nedostali, protože u vchodu stáli ozbrojení lidé. Vedoucí odborů těm, které zastihli ještě doma, zavolali, aby do práce nepospíchali,“ citovala Ukrajinska pravda zdroje z vedení radnice. Svědci potvrdili obsazení i sídla městské policie.

Skupina asi 30 proruských aktivistů podle deníku vtrhla i na radnici Alčevska. Útočníci nebyli vyzbrojeni, ale počínali si agresivně, než se dohodli s vedením města. Podobné akce se prý odehrávají i v dalších městech.

K menšímu incidentu došlo v noci na okraji Slavjansku – ukrajinská armáda napadla kontrolní body vzbouřenců. „Na naší straně bylo jen pár lidí. Když se k nám přiblížili, zapálili jsme stanoviště, abychom dali znamení našim chlapcům. Odešli jsme, abychom zabránili ztrátám na životech,“ uvedl jeden ze separatistů Andrej.

Turčynov si dnes postěžoval na „netečnost“, „nemohoucnost“ a občas i „zradu“ pořádkových sil na východě země. Vyzval mimo jiné k čistce mezi policejními veliteli. „Takzvaní strážci zákona, kteří zradili Ukrajinu a začali spolupracovat s teroristy, se budou zodpovídat před soudem,“ prohlásil podle Interfaxu.

Obklíčení policisté v Luhansku, kde proruští separatisté během tří týdnů postupně obsazovali jednu úřední budovu za druhou, prý zůstali bez rozkazů z Kyjeva i během noci, kdy čelili palbě automatických zbraní a zápalným lahvím. „Byla jsem tady celou noc. Velitelství neustále posílalo (na ústředí v Kyjevě) zprávy, že na nás útočí, házejí granáty, ale nepřišla žádná odpověď,“ postěžovala si agentuře Reuters mluvčí luhanské policie. „Nedostali jsme z Kyjeva rozkazy, vůbec žádné rozkazy. Měli jsme tu pocit, že pro Kyjev Luhansk neexistuje,“ dodala.

Ondřej Soukup, redaktor HN

„Přinejmenším v Luhansku se ukázalo, že státní aparát z devadesáti procent, ne-li více, přešel na stranu vzbouřenců. Zatím je obsazování úřadů omezeno na Doněckou a Luhanskou oblast – a ani tam nejde o celek. Problém je ale každopádně hlavně ve slabosti a neloajalitě oficiálních úřadů vůči Kyjevu.“


Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka na Ukrajině neoperuje přímo ruská armáda. „Kolega Tolčinský, který se z východu Ukrajiny vrátil, říkal, že má dojem, že lidé operující kolem vládních budov jsou oblečeni 'každý pes, jiná ves' – tedy žádní zelení mužíčci, jako to bylo při přípravě krymské invaze,“ konstatoval Dvořák s tím, že obsazování budov ale musí někdo řídit. „A dovedeme si představit, kdo to je. Byli tam už evidováni důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU,“ dodal Dvořák.

Ruský ministr obrany včera oznámil, že ruské manévry u hranic s Ukrajinou skončily a jednotky se stáhly zpět do kasáren. „Neřekl ovšem, co je s těmi až 40 tisíci vojáky, kteří na svých pozicích patrně stejně zůstávají,“ zdůraznil Dvořák. Proti intervenci ale podle něj může mluvit to, že Moskvě vyhovuje současný vývoj na východě země - to, že Kyjev ztratil nad oblastmi kontrolu. „Rozvrtávání situace je praktičtější a levnější než nějaká masivní vojenská akce,“ míní komentátor.

Separatisté na východě Ukrajiny
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergei Grits

Sankce? Najdeme jiné spojence, avizuje Putin

Šéf Kremlu Vladimir Putin včera prohlásil, že k vzájemným sankcím mezi Ruskem a Západem nevidí důvod. Pokud ale bude pokračovat stávající kurz politiky, jeho země přehodnotí účast evropských a amerických firem na klíčových projektech v Rusku. Na setkání s běloruským a kazašským protějškem naznačil možné prohloubení obchodních vztahů právě se svými sousedy. „Můžeme pozvednout spolupráci v euroasijském společenství na vyšší úroveň. Společně tvoříme trh se 170 miliony lidí, ten může získat nový význam, být atraktivnější a bohatší,“ podotkl Putin.

Napětí na ruských hranicích se obávají pobaltské státy. Lotyšské představitele uklidňoval americký viceprezident Joe Biden. Američané podle něj budou bránit své spojence v NATO. O tom včera ujišťoval i americký ministr obrany Chuck Hagel českého ministra obrany Martina Stropnického. Pentagon prý posílí svá vojenská cvičení ve východní Evropě.

Ruský prezident Vladimir Putin a premiér Dmitrij Medvěděv mají 9. května přijet na Krym. Píše to ruský internetový deník Gazeta. Oba by se měli v Sevastopolu zúčastnit oslav vítězství ve druhé světové válce. Ještě předtím budou přihlížet slavnostní přehlídce na Rudém náměstí. Prezidentův mluvčí ani premiérova kancelář ale informaci o cestě zatím nepotvrdili.


Ruské vrtulníky zahájily cvičení u hranic s Pobaltím

Ruské vojenské vrtulníky zahájily cvičení na severozápadě země u hranic s Pobaltím. Agentura RIA Novosti dala manévry do souvislosti s aktivitami NATO a USA u ruských hranic. Vrtulníková brigáda, dislokovaná u Pskova na severozápadě Ruska, dostala v posledních dvou letech padesátku nových bitevních a dopravních vrtulníků, které se cvičení zúčastní. „Poprvé současně vzlétnou letky různých typů bitevních vrtulníků, Mi-28 a Ka-52,“ uvedl armádní mluvčí Oleg Kočetkov.

Betonové zátarasy a pytle s pískem na ukrajinských hranicích
Zdroj: ČT24

Kvůli vyostřování ukrajinské krize poslaly Spojené státy do Pobaltí a Polska tento týden 600 výsadkářů jako gesto podpory spojenců. Do oblasti zamířily také britské, francouzské, dánské a polské stíhačky, aby vystřídaly americké letouny. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu označil růst aktivit jednotek NATO a USA u ruských hranic za bezprecedentní.

NATO otevřelo v Estonsku svou druhou pobaltskou leteckou základnu

NATO v estonském Ämari otevřelo svou druhou pobaltskou leteckou základnu. Dosud k ostraze vzdušného prostoru Pobaltí využívala litevskou základnu Šiauliai. V Ämari přistála čtveřice dánských stíhaček F-16, které odsud budou po čtyři následující měsíce zajišťovat kontrolu nebe nad Pobaltím. Dánské stroje tak doplní alianční stíhačky, které jsou nyní rozmístěny v Litvě. V Ämari již v pondělí přistála rota 150 amerických výsadkářů.