Rusko kritizovalo Kyjev kvůli referendu i zajetí pozorovatelů

Santiago de Chile/Slavjansk – Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval ukrajinské povstalce, aby propustili vojenské pozorovatele z evropských zemí, které zajali minulý pátek. Podotkl však, že podle Ruska učinili vzbouřenci totéž co ukrajinská vláda, která naopak vězní zástupce separatistů a evropské vojenské komisaře do východoukrajinského Slavjansku „nastrčila“. Ruské ministerstvo zahraničí kritizovalo Kyjev také kvůli plánovanému referendu o decentralizaci země, které prohlásilo za přetvářku.

Vyhlášení referenda za územní celistvost a decentralizaci Ukrajiny považuje ruské ministerstvo zahraničí za přetvářku vzhledem k přítomnosti ukrajinské armády. Úřad Sergeje Lavrova prohlásil referendum za „cynické“ a krizi na Ukrajině podle něj ještě prohloubí. O novém prezidentovi budou Ukrajinci hlasovat 25. května, konání voleb na východě je ale kvůli činnosti proruských separatistů ohroženo.

Lavrov vyzval k propuštění evropských pozorovatelů

Lavrov během návštěvy v Chile vyjádřil přesvědčení, že je ukrajinská vláda částečně odpovědná za zajetí sedmi evropských vojenských pozorovatelů povstalci ve východoukrajinském Slavjansku. Podle Lavrova je Kyjev neměl do Slavjansku posílat. „Proč je vezli právě tam, není jasné,“ poznamenal ministr. Dodal, že vláda měla separatisty o cestě pozorovatelů předem uvědomit.

Lavrov ovšem vyzval separatisty, aby pozorovatele propustili. „Vyzýváme k osvobození evropských důstojníků, které podle mého názoru prostě nastrčili,“ řekl Lavrov. Míní však, že ukrajinská vláda činí něco podobného jako slavjanští ozbrojenci: „Nesluší se brát si příklad z kyjevských úřadů, které z politických důvodů zadržují veřejné činitele a nehledě na závazky přijaté v Ženevě je odmítají propustit z věznic.“ Odkázal přitom na výsledky nedávné ministerské schůzky v Ženevě, která mimo jiné vyzvala k amnestii pro zadržované osoby.

K propuštění zajatců vyzval slavjanské ozbrojence již dříve ruský velvyslanec u OBSE Andrej Kelin, avšak bezvýsledně.

Skupinu vojenských komisařů z evropských zemí zadrželi proruští separatisté minulý pátek. Čtyři zadržení důstojníci jsou z Německa, po jednom z Česka, Dánska a Polska. Separatisté propustili švédského účastníka pozorovatelské mise, který trpí cukrovkou. Propuštění šesti dalších podmiňují povstalci například zrušením sankcí Evropské unie proti vůdcům separatistů.


Separatisté propustili dva jiné zajatce

Evropské státy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyzvaly proruské ozbrojence, aby bezpodmínečně propustili zajaté pozorovatele. Podle Vjačeslava Ponomarjova, který se po útěku slavjanské starostky sám prohlásil starostou, ale jde o „válečné zajatce“ a separatisté vyjednávají o podmínkách jejich propuštění. „Samozřejmě chtějí jít domů, my o tom už jednáme s kyjevskými představiteli,“ sdělil agentuře Interfax.

Ponomarjov uvedl, že zatím separatisté vyměnili za své zadržované společníky dva agenty ukrajinské tajné služby SBU, které rovněž zajali. Kromě pozorovatelů drží ozbrojenci ve Slavjansku na 40 dalších zajatců.

Stropnický: Stav členů mise je dobrý

Stav zajatých členů mise je dobrý, řekl Radiožurnálu český ministr obrany Martin Stropnický, který je na návštěvě v USA. O situaci mluvil telefonicky s německou ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou. „Jeden člen z té běžné pozorovatelské mise OBSE mohl navštívit rukojmí a posoudit jejich zdravotní stav. Ten fyzický stav je dobrý, psychický stav odpovídající poměrům,“ uvedl. „Horší zpráva je, že v jednáních o propuštění se zatím nepokročilo,“ dodal. O pomoc s osvobozením členů mise dnes telefonicky požádala ruského prezidenta Vladimira Putina německá kancléřka Angela Merkelová. 

Ačkoli Lavrov zdůraznil, že Moskva nemůže za slavjanské „síly domobrany“ rozhodovat, počátkem týdne přišla ukrajinská tajná služba SBU s tím, že právě Rusko zajetí pozorovatelů zosnovalo. Podle mluvčí SBU Maryny Ostapenkové vydal příkaz k zajetí sedmi zástupců evropských zemí důstojník ruské rozvědky GRU Igor Bezler. „Zadržení se odehrálo na bezprostřední příkaz diverzanta Igora Bezlera (přezdívka Bes). Svědčí o tom záznamy telefonických rozhovorů Bezlera s podřízenými,“ sdělila Ostapenková.

OBSE může jednání zaštítit

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se snaží vyjednat propuštění vojenských pozorovatelů, by podle Lavrova měla také zprostředkovat zklidnění situace v zemi. „Rusko se domnívá, že dialog mezi kyjevskými úřady a jejich oponenty na jihovýchodě země by mohl probíhat pod záštitou OBSE,“ řekl Lavrov. „Doufáme, že naši západní kolegové nebudou Ukrajincům bránit, aby se dohodli, jak budou dál žít,“ dodal.

Na sankce, které Evropská unie a Spojené státy vyhlásily pro některé ruské občany a firmy, Moskva podle Lavrova bezprostředně nebude reagovat. Považuje je však za „absolutně nesmyslné“. Je ale přesvědčen, že Západ sankce brzy stáhne. „Chceme našim partnerům dát čas, aby vychladli,“ uvedl Sergej Lavrov. Zdůraznil však, že pokud by se tak nestalo a EU s USA sankce naopak rozšířily na celá hospodářská odvětví, Rusko by odpovědělo: „Svůj postoj pak přehodnotíme.“

Rusko si stěžuje na Unii kvůli energetické regulaci

Rusko podalo ke Světové obchodní organizaci (WTO) stížnost na Evropskou unii za její regulaci evropského energetického trhu. Moskva požádala o jednání s Bruselem ohledně „třetího energetického balíčku“ EU z roku 2009, který měl v Unii otevřít trhy s plynem a elektrickou energií. Rusku se nelíbí zejména ustanoveni, podle nichž nesmí jeho monopolní vývozce plynu Gazprom vlastnit evropské plynovody. Moskva napadá i další opatření týkající se těžby, dodávek a přepravy plynu a elektřiny. Podle Ruska jsou regulace EU v rozporu s dohodami WTO o službách a subvencích.