Na Ukrajině by se mohlo konat několik kulatých stolů - první ve středu

Kyjev - V budově kyjevského parlamentu začne ve středu jednání u kulatého stolu, které má otevřít celostátní diskusi o politickém uspořádání na Ukrajině. Podle parlamentní tiskové služby se rozhovorů mají zúčastnit zástupci ukrajinské vlády a několik bývalých prezidentů, o účasti východoukrajinských povstalců se zpráva nezmiňuje. Uspořádání kulatého stolu mezi znesvářenými stranami ohlásila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a navrhuje jej i vůdkyně strany Vlast a ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková. Podle ní by se do debaty o budoucnosti země měli zapojit i vůdci proruských organizací v Doněcké a Luhanské oblasti, kteří v pondělí na základě výsledků víkendových referend deklarovali nezávislost.

Zatímco Západ víkendové hlasování okamžitě odmítl, Moskva oficiální stanovisko k výsledkům referend nevydává a nereaguje ani na výzvu separatistů k přijetí do Ruské federace. Vedoucí představitelé vzbouřeneckých proruských skupin v Doněcké a Luhanské oblasti mezitím předběžně jednají o spojení svých „lidových republik“ (podrobnosti zde).

Podle kyjevského vedení má středeční diskuse shromáždit návrhy řešení nynější vyhrocené vnitropolitické krize a připravit budoucí reformu ukrajinské ústavy. K jednání jsou kromě členů nynější vlády přizváni bývalí prezidenti Leonid Kravčuk a Leonid Kučma, zástupci podnikatelských kruhů, církve a mezinárodních organizací. Z informace tiskové služby parlamentu není jasné, zda středeční kulatý stůl je součástí „cestovní mapy“, kterou navrhuje OBSE.

Moskva se zprostřekováním OBSE souhlasí

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru se šéfem OBSE Didierem Burkhalterem prohlásil, že Rusko podporuje plán a angažovanost OBSE na Ukrajině. Podle OBSE se tak její plán setkal s příznivým ohlasem již ze strany Ruska, Ukrajiny, Evropské unie a Spojených států.

Plán OBSE k uklidnění ukrajinské krize představil Burkhalter na pondělní schůzce s ministry zahraničí zemí EU v Bruselu. Počítá v první řadě s rychlým spuštěním národního dialogu na samotné Ukrajině. Burkhalter jako základ pro jednání navrhl „cestovní mapu“, která počítá s odzbrojením nezákonných skupin, amnestií, debatou o decentralizaci a o statusu ruštiny a zajištěním spravedlivých prezidentských voleb 25. května.

Frank-Walter Steinmeier a Arsenij Jaceňuk
Zdroj: Bernd von Jutrczenka/ČTK/DPA

OBSE v rámci zajištění plánu jmenovala německého diplomata Wolfganga Ischingera svým vyjednávačem v očekávaných diskusích zástupců ukrajinské vlády, ukrajinského parlamentu a ukrajinských oblastí. Podpořit myšlenku kulatého stolu dnes na Ukrajinu přijel i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier s tím, že jednání se musí uskutečnit na Ukrajině a řídit je musí kyjevská vláda. Podle Steinmeiera by se kulatých stolů mohlo uskutečnit hned několik, kromě centrálního kyjevského i v ukrajinských regionech.

Kulatých stolů by se mohlo konat několik

Podle expremiérky Tymošenkové by se rozhovory u kulatého stolu neměly konat v Kyjevě, ale v Doněcku. „Organizovat kulatý stůl v Kyjevě a bez účasti zástupců Doněcka a Luhanska včetně proruských hnutí je koncepčně neúčinné a nepřijatelné,“ uvedla expremiérka v prohlášení na svých webových stránkách. Cílem rozhovorů by mělo být hledání příčin a následků nynějšího konfliktu na východě země. „Vláda ztratila mnoho času a nesnažila se vyslyšet hlasu Ukrajinců z jihu a východu,“ uvedla Tymošenková.

Problémem bude podle některých ukrajinských komentátorů účast. Ukrajinská vláda připouští, že do jednání je třeba zapojit zástupce vzbouřeneckého východu. Odmítá ale zasednout k jednacímu stolu s „teroristy“, což je výraz vyhrazený ve vládních prohlášeních proruským radikálům. Moskva, která podle Kyjeva povstalecká hnutí na východě země řídí, ale zapojení vzbouřenců považuje za klíčové.

Doněcká oblast chce jednat se vzbouřenci, nemá prý ale partnera

Vedení Doněcké oblasti se pokouší navázat kontakt s vůdci vzbouřenců, momentálně ale prý nemá s kým jednat. Na tiskové konferenci v Doněcku, věnované politickému dialogu znepřátelených stran, to dnes prohlásil doněcký gubernátor Serhij Taruta. Lidé, kteří na straně povstalců přijímají rozhodnutí, se podle něj neustále mění.

Vedení oblasti už dříve dosáhlo dohody, podle níž měli proruští ozbrojenci vyklidit několik pater okupovaného sídla oblastní správy v Doněcku. „Osoby, které s naším návrhem souhlasily, svrhli ale jiní vůdci, kteří dohodu nerespektují,“ uvedl Taruta. Vyjednávací tým oblasti vede doněcký starosta Oleksandr Lukjančenko, své aktuální partnery ale podle Taruty nezná.

Proruské milice v Luhansku
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Podle ukrajinských médií se do čela povstaleckých skupin v Doněcké oblasti dostali radikálové ze Slavjanska, hlavní bašty proruských sil na východě Ukrajiny. Na druhou kolej odstavili dřívější povstalecké vedení, které bylo pravděpodobně přístupnější k dialogu s Kyjevem. Hlavní slovo má nyní v Doněcké oblasti údajně ruský agent Igor Strelkov, který řídí obranu Slavjanska před útoky ukrajinské armády.

Kyjevská vláda jedná s Evropskou komisí o pomoci Ukrajině

Podpora politických a hospodářských reforem na Ukrajině je hlavním tématem dnešních jednání ukrajinské vlády s Evropskou komisí. Podle EU je cílem podpory reforem stabilní, jednotná a demokratická Ukrajina. Už v březnu Evropská komise oznámila podpůrný balík různých opatření, dosahující celkem asi 11 miliard eur (necelých 300 miliard korun). Některé z kroků, například jednostranné odstranění cel na dovoz ukrajinského zboží do Unie, už platí.

Schválena je také miliardová (asi 27 miliard korun) půjčka z programu makrofinanční pomoci, k níž by měli zástupci EU a Ukrajiny dnes podepsat potřebné memorandum. Střednědobá půjčka je určená ke stabilizaci a podpoře strukturálních reforem a doplňuje už starší, ale dosud nevyplacenou půjčku ve výši 610 milionů eur (asi 16,5 miliardy korun).

Herman Van Rompuy a Arsenij Jaceňuk
Zdroj: Nikitin Maxim/ČTK/ITAR-TASS

EU se snaží Ukrajině pomoci také v otázkách energetické bezpečnosti, zvažována je pomoc s reformou policie a justice. Komise nedávno zřídila kontaktní skupinu, která by měla podobné aktivity řídit a koordinovat.

EU po ohlášení výsledků referenda vyhlásila novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu.

Genocida, banderovci, neonacisté, znělo v kyjevském parlamentu

V ostrou výměnu názorů plnou obviňování a hrozeb dnes v Kyjevě vyústila poslanecká debata o příčinách krize na východě Ukrajiny. Opoziční poslanci kritizovali vládu za „genocidu“ proruských radikálů v Doněcké a Luhanské oblasti. Předseda ukrajinských komunistů Petro Symonenko obvinil nový režim, že při incidentu 9. května v jihoukrajinském Mariupolu „nechal pozabíjet městské policisty, kteří odmítli splnit zločinný rozkaz k palbě do mírumilovných občanů“. Při nepokojích, během nichž za nevyjasněných okolností zahynulo údajně až dvacet lidí, podle Symonenka „hrdlořezové pálili do policistů z granátometů“.

Šéf parlamentu Oleksandr Turčynov Symonenkův projev přerušil, obvinil šéfa komunistů z „cynické lži“ a vypnul mu mikrofon. Později oznámil, že požádá ministerstvo spravedlnosti o prošetření podílu komunistů na „teroristických operacích“. Pokud se podezření prokáže, požádá prý Turčynov ukrajinské soudy o zákaz komunistické strany.

Postup vlády proti povstalcům kritizovali kromě komunistů i poslanci donedávna vládní Strany regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. „Nechceme žít v jedné zemi s banderovci a neonacisty,“ prohlásil z parlamentní tribuny opoziční poslanec Mykola Levčenko. „Takzvaná protiteroristická operace se na východě země změnila v genocidní akci vlády namířenou proti vlastnímu národu,“ konstatoval.

Hádka v ukrajinském parlamentu
Zdroj: ČT24
Vydáno pod