Pod newyorským Ground Zero se otevřelo muzeum 11. září

New York – Za „místo naděje a hojení ran“ označil americký prezident Barack Obama muzeum věnované obětem teroristických útoků z 11. září 2001, které bylo dnes slavnostně otevřeno v New Yorku. Leží přímo v základech někdejších věží Světového obchodního centra (WTC). Multimediální podzemní expozice zahrnuje mimo jiné autentické předměty a artefakty z tragického dne, ale v rámci soukromé části také osobní vzpomínky na oběti či část ostatků. Muzeum od počátku provázejí spory. Někteří muslimové například tvrdí, že expozice věnovaná al-Káidě příliš kritizuje islám jako náboženství. Kurátoři to ale odmítají. 

Prvních šest dnů bude památník přístupný jen pozůstalým obětí, záchranářům a lidem přímo postiženým teroristickými útoky. Pro širokou veřejnost se pak muzeum otevře 21. května. Vstupné má být 24 dolarů (asi 480 korun), rodiny obětí budou mít vstup zdarma. Každé úterý od 17 do 20 hodin bude volný přístup pro všechny. 

V muzeu jsou k vidění dvě expozice vystavěné na základech komplexu budov obchodního střediska. První z nich nazvaná „In memoriam“ je poctou lidem zabitým 11. září 2001 a také šesti obětem bombového útoku u budovy z 26. února 1993. Druhá výstava bude vyprávět příběh teroristického útoku z 11. září a toho, co mu předcházelo a také následovalo.

Michael Bloomberg, předseda Památníku 11. září, bývalý starosta New Yorku

„Muzeum je místo, které vám pomůže pochopit 11. září skrze ty, kteří tu zemřeli, a ty, kteří přispěchali s pomocí.“


„Součástí expozice je například hasičský vůz, ohnuté ocelové pilíře z mrakodrapů, kancelářské potřeby, peněženky, počítačové diskety nebo motor z letadla. Všechno v původním stavu, zaprášené tak, jak bylo tehdy nalezeno. Ta expozice působí hodně syrově, ponuře, temně,“ zmiňuje zpravodaj ČT Martin Řezníček. 

Součástí neveřejné části mají být také uložené ostatky neidentifikovaných těl zhruba jedné třetiny z necelých 3 000 obětí. Právě tento fakt vyvolal už před otevřením kritiku. Řada rodin pozůstalých, hasičů nebo záchranářů tvrdí, že nejde o vhodné místo k uložení. (Podrobněji ZDE). „Není to hřbitov. Je to úložiště, aby soudní lékař mohl na ostatcích pracovat a zároveň aby členové rodiny jako já, kterým nebyly vydány žádné ostatky, sem mohl přijít, sednout si, modlit se, přemýšlet, cokoliv budou chtít,“ podotkl manžel ženy zabité 11. září 2001.

V budovách WTC v roce 2001 zahynulo více než 2 700 lidí. Pachatelé z řad islámských radikálů tehdy unesli celkem čtyři linková letadla amerických společností. První dva stroje narazily do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku a třetí do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý stroj se zřítil nedaleko Pittsburghu. Celkem přišlo o život na 3 000 lidí včetně 19 únosců.

Video Muzeum připomene útoky z 11. září
video

Muzeum připomene útoky z 11. září

  • Po teroristických útocích z 11. září 2001, při nichž islamisté z Al-Káidy narazili unesenými letadly do věží WTC, zemřelo téměř 3000 lidí. Ground Zero (ve vojenské terminologii epicentrum výbuchu jaderné nálože) se stalo pietním místem, zpočátku alespoň s provizorním památníkem.
  • Odklízení 1,8 milionu tun trosek ze zřícených „dvojčat“ trvalo do května 2002. V následujícím roce pak byly představeny plány obnovy prostoru. Místo v dolní části Manhattanu o velikosti 6,5 hektaru má velmi lukrativní polohu, hodnota pozemku je obrovská. Diskuse o budoucím využití byly proto značně emotivní. Finální podoba nové zástavby a památníku se ladila tak dlouho, až se začalo mluvit o národní ostudě.
  • Stavební práce na Ground Zero (nyní Memorial Plaza) musely být několikrát pozastaveny kvůli technickým příčinám, vyzvedávání ostatků obětí či soudním sporům, které vyvolali příbuzní lidí, kteří v troskách WTC zahynuli. Několikrát se také navýšil rozpočet. Rekonstrukci komplikovaly rovněž spory a nejasnosti mezi majitelem pozemku, jímž je Přístavní správa států New York a New Jersey, a investorem Larrym Silversteinem, jenž má pozemky pronajaté. Obě strany ale nakonec dosáhly shody.
  • První architektonická soutěž o zastavení nového WTC vyhlášená v roce 2002 skončila neúspěchem, uchazeči se prý drželi příliš zpátky a jejich díla byla konzervativní a nenápaditá. Rozvržení komplexu se ve finále stalo dílem architekta Daniela Libeskinda.
  • Na parcele v těsném sousedství někdejšího WTC budou stát čtyři nové mrakodrapy, památník, muzeum, park i dopravní uzel, v němž se protne 11 linek metra a rychlodráha z New Jersey. Nové stavby jsou ale i v blízkém okolí Ground Zero - budovy WTC 5 a WTC 7.
  • Srdcem nového komplexu bude One World Trade Center (WTC 1, dříve Freedom Tower - Věž svobody). Mrakodrap o 104 patrech s výškou 541 metrů (1776 stop, které odkazují k roku vyhlášení nezávislosti USA) dostal loni stožár, díky němuž je nejvyšší budovou na západní polokouli. Otevřen by měl být zřejmě letos.
  • Nová zástavba na prestižním místě se stala příležitostí pro neotřelé projekty renomovaných architektů a jejich kanceláří: Davida Childse (WTC 1), Normana Fostera (WTC 2), Richarda Rogerse (WTC 3), Fumihika Makiho (WTC 4), Santiaga Calatravy (dopravní terminál) či Petera Walkera a Michaela Arada (památník).
  • Tragickou událost na místě WTC připomíná památník, který byl otevřen v roce 2011 u příležitosti desátého výročí útoků. Má podobu dvou velkých nádrží kopírujících základy „dvojčat“. Po jejich asi devět metrů vysokých stěnách stéká voda do čtvercového otvoru na dně. Okraje nádrží lemují bronzové desky se jmény obětí.
  • Mezi nádržemi stojí budova muzea, jehož výstavbu provázela dlouhá léta odkladů. Expozice bude poctou lidem zabitým při teroristických útocích na WTC v letech 2001 a 1993. Návštěvníci se rovněž seznámí s fakty útoku z 11. září 2001.

(ČTK)